Zásady volby a realizace venkovních omítkových systémů

2. června 2008

Partneři sekce:

Venkovní omítka slouží jako ochrana obalové konstrukce budov a tvoří podklad pro konečnou povrchovou úpravu fasády. Ovlivňuje i tepelnou a zvukovou ochranu vnitřních prostorů. Její kvalitu často ovlivňují a snižují nedostatky již v projektové přípravě stavby. Jedná se hlavně o nesoulad vlastností navrhované omítky s vlastnostmi podkladu, ale i nekvalifikované a neodborné vyhotovení omítek. To může později vést ke vzniku nedostatků a poruch stavebního díla jako celku.

Výběr omítkového systému podle typu podkladu

Při výběru venkovního omítkového systému je důležité zohlednit typ konstrukce, na niž se bude aplikovat. Vlastnosti povrchů nosných nebo dělicích konstrukcí jsou různé a tomu je třeba přizpůsobit i výběr omítky.

Cihlový podklad

Ložné spáry zdiva musejí být úplně vyplněny maltou s tolerancí 5 mm k jeho povrchu, jinak se musí jejich povrch nejpozději tři dny před zahájením omítacích prací vyrovnat (vyplnit, případně ořezat). Výkvěty ve formě lehkého závoje na malé ploše lze tolerovat, protože ovlivňují přilnavost omítky jen málo, resp. vůbec. Výkvěty velkého rozsahu (povlak, tzv. brada), u nichž se předpokládá, že podstatně ovlivní přilnavost omítky, je nutné bezpodmínečně odstranit, např. mechanicky drátěným kartáčem. Suché a silně nasákavé cihlové zdivo vyžaduje např. za teplého, resp. větrného počasí přípravu vlhčením.

Betonový podklad

Beton lze v létě omítat přibližně osm týdnů po betonáži, v zimě asi po osmdesáti dnech bez mrazu. Korozí ohrožené kovové části (např. hřeby, upevňovací dráty) musejí být odstraněny do té míry, aby nezasahovaly do omítkové vrstvy. Jejich viditelné zbytky je třeba před zahájením omítacích prací ošetřit antikorozním) nátěrem. Na betonové plochy znečištěné zbytky odbedňovacích olejů nelze nanášet omítku. Pokud se odbedňovací prostředky samovolně nevypaří, musíme je odstranit na základě zvláštních opatření (např. pomocí proudu písku, resp. horké páry s přiměřenou dobou následného sušení povrchu nebo pomocí speciálních chemických odmašťovacích prostředků).

Pórobetonový podklad

Větší drážky, díry a malé nerovnosti podkladu je třeba nejpozději tři dny před zahájením omítacích prací vyplnit omítacím materiálem a nahrubo stáhnout. Omítání stěn z pórobetonových tvárnic je možné až po jejich dostatečném vysušení. Zjevně mokré zdivo nelze omítat. Před nanášením omítek musíme podklady z pórobetonu zamést smetákem a očistit. Velmi zaprášené zdivo musíme očistit za sucha kartáčem. Při velmi teplém, resp. větrném počasí se doporučuje navlhčit podklad vodou. Je třeba dbát na to, aby se na povrchu zdiva nevytvořil vodní film.

Dřevocementový podklad

U dřevocementových tvarovek zalévaných betonem se předpokládá přiměřené ukládání a zhutnění jádrového betonu. V případě viditelně nedostatečného spojení izolačních desek s podkladem je nutné uvolněné části desek fixovat vhodnými hmoždinkami a uvolněné či chybějící hmoždinky nahradit novými. S omítacími pracemi lze začít až po dostatečném vysušení zdiva (jádrového betonu a tvarovek). Povrch izolačních desek, resp. tvarovek musí být bez prachu a odbedňovacích prostředků (olejů, vosků apod.), znečištěné plochy je třeba očistit. Desky mokré od deště se musejí dostatečně vysušit při přiměřené teplotě (za teplého a suchého počasí).

Návrh systému

Základním předpokladem funkčnosti venkovní omítky je volba vhodného omítkového systému sladěného s podkladem. Systém musí být přizpůsobený existujícím podmínkám při provádění, jakož i předpokládaným klimatickým podmínkám při využívání objektu. Kvalitní omítkový systém nelze zodpovědně navrhnout bez důkladné znalosti všech určujících podmínek ani bez požadavků investora, resp. uživatele objektu. Při návrhu je nevyhnutelné zohlednit především materiál podkladu a kvalitu jeho provedení (rovinnost, šířku a provedení ložných spár, vlhkost) a požadovanou povrchovou úpravu (strukturu povrchu, požadavky na barevnost), je třeba však vzít v úvahu i technologické požadavky realizátora a technické možnosti na staveništi. V harmonogramu prací musíme zohlednit čas potřebný na schnutí a zrání jednotlivých materiálů, resp. omezení pro realizaci v zimním období.

Vlastnosti podkladu a okolního prostředí

Před realizací venkovních omítek musejí být ukončeny všechny mokré procesy v interiéru (vnitřní omítky, potěry). Podklad musí být rovinný, dostatečně nosný a pevný, musí mít stabilní tvar, musí být rovnoměrně nasákavý, homogenní, přiměřeně drsný, suchý, zbavený prachu a nečistot, bez výkvětů solí. Během zpracování, tuhnutí a tvrdnutí jednotlivých vrstev nesmí teplota vzduchu, podkladu a materiálu klesnout pod +5 °C.

Příprava podkladu

Před omítacími pracemi se musejí ve specifickém pracovním cyklu vyplnit nejen ložné spáry zdiva, ale také instalační drážky a další otvory v podkladu.

Osazování omítacích profilů

Dříve než se začne omítat, je třeba osadit omítací profily. Volba typu profilu závisí nejen na jeho funkci, ale i na materiálu nanášené omítky. Hliníkové profily nejsou z důvodu koroze vhodné pod silně zásadité vápenocementové a cementové omítky, profily z pozinkované oceli jsou vhodné pro všechny typy omítek. Vzhledem k možné kontaktní korozi je nutné zabránit styku pozinkovaného a hliníkového profilu. Omítací profily se lepí k podkladu vhodným materiálem, bodově, min. 3 body/bm profilu, přičemž je nutné důsledně dbát na dodržování jejich svislosti, případně vodorovnosti, resp. na jejich polohu vzhledem na rovinnost budoucí omítky.

Přednástřik

Na připravený podklad se podle potřeby nanáší předepsaný materiál. Přednástřik se nanáší celoplošně, se stoprocentním krytím podkladu, ručně (zednickou lžící), resp. omítacím strojem, přičemž se doporučuje vymazat hadice vápenným mlékem a použít starší, opotřebovanou závitovku. Nasákavé podklady musíme předem mírně navlhčit.

Poznámka: Smíšené zdivo představuje problematický podklad i v případě, jsou-li dodrženy všechny zpracovatelské zásady. Spolupůsobí tu materiály s rozdílnými vlastnostmi, a tak se nevytvoří homogenní podklad pro omítku, resp. omítka je vystavovaná různým místně ohraničeným zatížením. Proto je nezbytné vyrovnat rozdílnou nasákavost podkladu regulátorem nasákavosti. Místa styků různých materiálů se doporučuje vyztužit v omítce výztuží strojových omítek.

Ruční zpracování a nanášení omítky

Míchání

Vždy se míchá celý obsah pytle s předepsaným množstvím vody (uvedeno na obalu) v samospádové míchačce 3 až 5 minut.

Nanášení jednovrstvové, resp. jádrové omítky

Na předem připravený podklad se připravená čerstvá omítková malta nanáší nerezovým hladítkem nebo se nahazuje zednickou lžící. Poté se povrch nahrubo stáhne do roviny latí (h-profil). Povrch jednovrstvových omítek se po dostatečném zavadnutí navlhčí a vyhladí. Nahrubo stažená jádrová omítka se nechá vyzrát, aby následně mohla být aplikována vrstva štukové omítky.

Nanášení štukové omítky

Štuková omítka se nanáší na nahrubo stažený, podle potřeby mírně navlhčený, vždy však dostatečně vyzrálý povrch jádrové omítky nerezovým hladítkem v tloušťce 3 až 5 mm. Po zavadnutí se povrch navlhčí a vyhladí plastovým hladítkem.

Strojové zpracování a nanášení omítky

V případě strojového zpracování omítky se množství vody nastaví podle požadované konzistence materiálu. Na předem připravený podklad se materiál stříká ve tvaru housenky. Následně se povrch nahrubo stáhne do roviny latí (h-profil). Povrch jednovrstvových omítek se po dostatečném zavadnutí navlhčí a vyhladí plastovým hladítkem. Nahrubo stažená jádrová omítka se nechá vyzrát, aby následně mohla být aplikována vrstva štukové omítky.

Vyztužování venkovních omítek

Vyztužování venkovních omítek omezuje riziko tvorby trhlin na neškodnou míru. Může se realizovat vložením sklotextilní výztuže do jádrové omítky nebo zastěrkováním sklotextilní výztuže na zralou jádrovou omítku. Styk různých materiálů podkladu, resp. oblast se smíšeným zdivem se doporučuje vyztužit vložením výztuže strojových omítek do jádrové omítky, aby se předešlo možnému vzniku trhlin z důvodu různé tepelné roztažnosti různých materiálů.

Výztuž strojových omítek se klade do čerstvě nanesené omítky do přibližně dvou třetin její předpokládané tloušťky, vždy s přesahem minimálně 25 cm za ohroženou oblast. Vzájemný přesah jednotlivých kusů výztuže je minimálně 10 cm. Potom se nanese zbylá jedna třetina tloušťky omítky, přičemž celková minimální tloušťka omítky s výztuží je 15 mm. Je třeba dbát na maximální možnou napjatost a rovinnost výztuže a důsledně dodržovat způsob práce systémem „čerstvé do čerstvého“. Proto lze najednou v jednom pracovním cyklu vyztužit a omítnout maximálně 20 m² plochy.

Při použití vápenocementových omítek na pórobeton, resp. podklad z dřevovláknitých desek a zdicích prvků je vhodné proti vzniku trhlin na ztvrdlou jádrovou omítku zastěrkovat sklotextilní výztuž. Musí se dbát na přesahy výztuže a diagonální vyztužení u otvorů. Sklotextilní mřížka musí být úplně pokryta stěrkovou hmotou, přičemž je nutné dodržet předepsanou minimální tloušťku vrstvy stěrky. Vzájemný přesah jednotlivých pásů sklotextilní mřížky je 10 cm.

Povrchové úpravy

Obklady

Na nahrubo stažené (nezahlazené) jádrové, resp. jednovrstvové vápenocementové omítky lze vhodným stavebným lepidlem lepit keramický obklad. Je však nevyhnutelné zvolit typ obkladového materiálu vzhledem k tomu, že je možná difuze vodních par konstrukcí.

Minerální ušlechtilé omítky

Na vyzrálé, nahrubo stažené (nezahlazené) jádrové, resp. jednovrstvové omítky lze aplikovat bílou nebo barevnou minerální omítku s hlazenou nebo se škrábanou strukturou.

Tenkovrstvé ušlechtilé omítky

Na vyzrálé, zahlazené jednovrstvové, resp. štukové venkovní omítky je možno aplikovat přebarvené tenkovrstvé ušlechtilé omítky. Na oblast soklu a pro zvýraznění detailů zase omítky na bázi akrylátů, draselného vodního skla nebo se silikonovým pojivem.

Omítky se nanášejí v tloušťce zrna na podklad připravený příslušným základním nátěrem. K dispozici je široká paleta barev, struktur a zrnitostí.

Tip
Ke kotvení elektrických rozvodů, vyplňování instalačních drážek a kotvení omítacích profilů před následným nanášením vápenocementových omítek je nutné použít materiál na bázi cementu. Použití sádry, resp. sádrové lepicí hmoty pod omítky na bázi cementu je nepřípustné.

Tip
Omítky lze nanášet v tloušťce do 2 cm v jedné vrstvě, při tloušťce omítky nad 2 cm musí být omítka nanesena ve více vrstvách, čerstvě omítnuté plochy je třeba udržovat dva dny ve vlhkém stavu.

Text a foto: zpracováno z podkladů společnosti Baumit