Zpracování finálních hliněných omítek
Galerie(10)

Zpracování finálních hliněných omítek

Partneři sekce:

Technologický postup: Zpracování finálních hliněných omítek

Co budete potřebovat
Materiál :Jemná omítka Picas Econom – základní
Dekorativní omítka Picas ART, spotřeba 3 kg/m2

Nářadí
Japonské hladidlo, hranaté 270 × 0,4 mm
Japonské hladidlo, špičaté 210 × 0,3 mm
alternativa
Hladidlo z nerezové oceli s oválnou špičkou 325 × 105 × 0,8 mm
Hladidlo z nerezové oceli, špičaté 230 × 70 × 0,4 mm
Hladidlo s molitanem (rubbenem) 280 × 140 × 20 mm
Rozprašovač s pumpičkou
Jemný kartáček

O materiálu
•    vyrobeno z čistého přírodního jílu, mramoru, organických vláken, směsi bylin,
•    možnost míchat jednotlivé odstíny a vytvářet tak mnoho barevných variací,
•    na omítku se nemusí nanášet další povrchová vrstva (malba).




1. Promočení. Hrubá hliněná omítka se musí velmi dobře promočit, aby z finální omítky při jejím nanášení nevysávala vodu. K vlhčení použijte rozprašovač s pumpičkou.


2. Nanášení omítky. Podle nerovnosti podkladu se nanáší jedna nebo dvě vrstvy finální omítky. Po zavadnutí první vrstvy (omítka se nelepí na prst a je plastická) se nanese druhá, tenčí vrstva.


3. Hrubý povrch. Na hlazení (tzv. filcování) se používá měkká molitanová houba na plastovém hladidle, která se vydatně namáčí ve vodě, aby se vytvořil velmi hrubý povrch.


4. První filcování. První filcování povrchu hliněný omítky se realizuje po 3 až 15 minutách.


5. Druhé filcování. Druhé filcování se realizuje po dostatečném zavadnutí omítky. Molitan se jen zlehka vlhčí, aby voda znova nerozmáčela omítku do hloubky, ale její povrch jen zlehka rozmočila.


6. Jemné blátíčko. Jemné blátíčko, které se zachytí na houbě, se roztírá po povrchu omítky a zaceluje se jím povrch tak, aby byl bez pórů a mezer mezi kamenivem v omítce.


7. Zametání. Po vyschnutí omítky (na povrchu se neobjevují mokré fleky) se celý povrch důkladně zamete jemnou metličkou.


8. Zkouška pevnosti. Zkouška pevnosti se provádí celou dlaní, kterou se přechází po povrchu. Při této zkoušce by se povrch neměl drobit. Test se realizuje v místnosti s vlhkostí méně než 55 % a sedm dní po vyschnutí omítky.

Pozor
Omítky
Hliněné finální omítky vyrábí každý výrobce z jiných surovin a jejich výsledný vzhled a pevnostní charakteristiky jsou jiné. Obecně platí, že omítky spojené lepidly nebo škroby mají vyšší povrchovou pevnost a z jejich povrchu se neuvolňují kamínky nebo písek, ale často se špatně zpracovávají, jejich povrch se rychleji špiní a jsou problematicky opravitelné. Uvedené zpracování omítek je vhodné na omítky, které jsou vyráběné bez přidání lepidel. Dodržením základních pravidel zpracování se předejde drobení povrchu.

Vlhkost vzduchu
Je-li vlhkost vzduchu vyšší než 60 %, začne se jíl v omítce rozpínat a oddělovat od sebe zrnka písku, které potom způsobí nižší povrchovou pevnost omítky. Čím je vlhkost nižší, tím je pevnost omítky vyšší.

Tip odborníka

  • Po namíchání je dobré nechat omítku 30 minut odležet. Práce s ní je potom lep­ší. Některé omítky toto odležení vysloveně potřebují (je třeba se řídit instrukcemi v technickém listu výrobku).
  • Pokud omítka obsahuje například konop­ná vlákna, po čtyřiadvacetihodinovém odležení získá její povrch vyšší pevnost.
  • Omítku lze v průběhu filcování vlhčit vodou, aby její povrch zůstal dlouho živý. Před filcováním takového povrchu se musíme přesvědčit, že se dodatečně přidaná voda vsákla do omítky.
  • V novostavbách může omítka dosáhnout své maximální tvrdosti až po čtyřech měsících od realizace.

TEXT a FOTO: Michal Navrátil

Autor se specializuje na hliněné materiály ve společnosti Picas hliněné omítky. Vyvíjí speciální směsi pro účely filmování, na historické a moderní stavby podle požadavků zákazníka.

Článek byl uveřejněn v Realizace staveb .