Moderní sídliště B15 v italském Brunecku v jižním Tyrolsku je příkladem energeticky nenáročných staveb šetrných k životnímu prostředí. Architekt Othmar Treffer vsadil na bezúdržbovost vnějšího pláště a na recyklované materiály. Komplex bytových domů proto pokrývají šindele z recyklovaného hliníku.
Co jsou v současnosti schopny nabídnout běžné materiály, výrobky a technologické postupy týkající se fasád? Věnovat se nebudeme nosným prvkům fasád a okenních konstrukcí, ale samotnému prosklení, které tvoří větší část plochy fasády.
Zdravé životní prostředí, pohodové mikroklima domova, to jsou v dnešní době čím dál častěji diskutovaná témata. Řešením mohou být sádrové omítky, které nejenže nabídnou vysoký komfort hladkých stěn interiéru, ale umí si především poradit s přebytečnou vlhkostí. Každý interiér, v němž se vlhkost vzduchu pohybuje nad 60 %, bývá náchylný na růst plísní.
Zavěšené odvětrané fasády nejsou určeny pouze pro novostavby či objekty halového typu se stále častěji využívají i při rekonstrukcích panelových domů.
Obchodní dům Prior v Chomutově prošel celkovou rekonstrukcí nejen interiérů, ale změn se dočkal také v exteriéru – oblékl nový plášť – odvětrávanou skleněnou fasádu.
Projekt řešil dodávku obvodových plášťů pro víceúčelové obchodně-zábavní centrum s funkčně oddělenou administrativní budovou s pronajímatelnými kancelářskými plochami.
V současných stavebních trendech jsou při dokončování fasád s oblibou používány jako doplňkové nebo základní prvky přírodní materiály jako jsou kámen, dřevo a kov. Tyto materiály se však často ukazují jako velmi drahé, těžko transportovatelné a obtížně zpracovatelné. Dlouholetá zkušenost koncernu Henkel na poli stavebních materiálů spolu se znalostí nejnovějších trendů v architektuře a stavebnictví však přináší jedinečnou a invenční odpověď na potřeby současných investorů i tvůrců – novou řadu omítek a nátěrů VISAGE s designem přírodních materiálů.
V posledním desetiletí přibylo ve městech mnoho budov určených k pronájmu kancelářských prostorů. Na fasádách těchto objektů převládá sklo – mimo jiné i od společnosti AGC Glass Europe. Toto sklo může být čiré (Planibel Clear), reflexní (Stopsol), probarvené ve hmotě (Planibel Coloured), s nízkoemisivním pokovením a protisluneční ochranou (Stopray). Prosklená fasáda není jen současným módním trendem, ale i zabezpečením dokonalého osvětlení pracovního prostoru.
Kompozitní systém TYFO® HM na bázi bazaltového vlákna byl zkoumán a rozvíjen v projektu OPERHA. Jeho testování probíhalo v laboratoři i na historicky cenných stavbách v jižní Evropě a severní Africe. Je inovativní cestou pro zesilování zdiva a betonu.
Lepicí a stěrková malta Ceresit CT 85 je určena k lepení desek z pěnového polystyrenu a k aplikaci armovací vrstvy vyztužené síťovinou se skleným vláknem v kontaktních systémech zateplení budov Ceresit Ceretherm. Lepicí a stěrková malta Ceresit CT 85 je modifikovaná třemi zesílenými typy mikrovláken a díky jejich unikátní kombinaci a struktuře (vzájemné interakce a optimální délky jednotlivých mikrovláken) je pak odolnější proti prudkému vyschnutí a následnému vzniku smršťovacích trhlin nebo praskání. Fasádní tepelněizolační kontaktní systémy Ceresit Ceretherm, jejichž součástí je i malta Ceresit CT 85, pak při správné aplikaci všech vrstev systému vykazují větší odolnost proti nárazům.
Hlavní město Slovenské republiky Bratislava se již nějaký čas chlubí novou dominantou – administrativním komplexem Digital Park na Einsteinově ulici.
Prosklená fasáda není jen současným módním trendem, ale i zabezpečením dokonalého osvětlení pracovního prostoru. Sklo bylo, je a stále bude jedním z hlavních stavebních prvků v architektuře, a to nejen díky svým estetickým vlastnostem, jako jsou transparentnost a čistota, ale i díky své různorodosti, možnostem zpracování a v neposlední řadě stále se zlepšujícím izolačním vlastnostem. S nárůstem velkých prosklených ploch v moderních budovách nastává otázka, jak správně navrhnout zasklení z pohledu estetiky, osvětlení, tepelných ztrát, bezpečnosti, akustiky, statiky a mnoha dalších hledisek.
V projektech architektů se stále častěji objevují odvážná a technicky náročná řešení prosklených plášťů budov. Spolu s novými technologiemi se rodí nové možnosti, jak sklo uplatnit. Není již vyhledáváno pouze pro svou transparentnost a lehkost, ale také pro další vlastnosti, jakými jsou tepelná izolace, proměnlivá barevnost, řízená průhlednost nebo efektnost docílená zabudovanými světelnými diodami.
Bytový dům v severoněmeckém Schleswigu je příkladem využití konceptu technologie inteligentního opláštění založeného na dvou základních energeticky proaktivních komponentech: pohyblivých funkčních vrstvách a termoaktivních stěnových prvcích. Tento multifunkční systém 2° zajišťuje tepelnou izolaci, chlazení a ventilaci s akumulací tepla, zastínění, dále bezpečí a soukromí a v neposlední řadě také produkci energie.
Téma lehkých obvodových plášťů, respektive prosklených fasád se zdá být již vyčerpané. Zatímco začátkem devadesátých let minulého století stačil k omráčení kolemjdoucích prostý fakt, že budova je „skleněná jako v Americe“, dnešní uživatelé staveb jsou zvyklí na zakřivené a obloukové fasády i sofistikované konstrukční systémy, které dávají proskleným plášťům kýženou lehkost a vzdušnost. Také parametry tepelněizolačních vlastností se neustále zlepšují, a to jak z důvodu požadavků legislativy, tak na přání investorů staveb. Nikoho dnes již nepřekvapí izolační trojskla ani nejrůznější prvky v profilech prosklených fasád, které zajišťují snižování úniků energie. Prosklená fasáda dnes však může také produkovat elektřinu.
