Rekonstrukce obvodového pláště s využitím odvětrané fasády

Zavěšené odvětrané fasády nejsou určeny pouze pro novostavby či objekty halového typu se stále častěji využívají i při rekonstrukcích panelových domů.

V těchto případech, kdy nestačí pouze provést nový obklad, popřípadě povrchovou úpravu, je nutno komplexně vyřešit i tepelnětechnické parametry celé obvodové stěny, difuzní a vlhkostní poměry. Pro tyto náročné požadavky jsou vhodnou variantou odvětrané zavěšené fasády opláštěné cementotřískovými deskami.

Rekonstrukce obvodového pláště
Příkladem využití fasádního systému s cementotřískovými deskami je rekonstrukce stávajícího obvodového pláště čtyřpodlažního objektu. Původní obvodový plášť je u toho objektu tvořen z plynosilikátových parapetních dílců a okenních pásů, doplně­ných keramickými panely s polystyrenem.

V roce 2010 proběhla výměna všech výplní otvorů – oken a dveří. V jarních měsících letošního roku proběhla druhá etapa rekonstrukce, a to opláštění – montáž odvětrané fasády. Tato varianta byla zvolena s ohledem na nízký tepelný odpor stávajících panelů a minimální tepelněakumulační funkci stávajícího pláště.

Administrativní budova závodu CETRIS, Hranice Typ desek: Cementotřískové desky CETRIS® FINISH Realizační firma: Fasádní systém DOMbau Architekt: Ing. Petr Kavina – kaviPRO, Hranice

Příprava výrobní dokumentace
U rekonstruovaných objektů nebo u architektonicky řešených objektů s liniovým spárořezem navazujícím na okenní vertikální a horizontální sestavy se setkáváme s atypickými obkladovými dílci (rozměrově přizpůsobené výplním otvorů – každý dílec není stejný).

Často je jedna stěna o ploše 100 m² tvořena až 150 kusy různých dílců. Proto je u takto prováděné realizace odvětrané fasády, kde je vlastní výroba fasádních desek časově náročná, velmi důležitá příprava výrobní dokumentace.

Pro realizační firmy se nabízejí tato dvě řešení:

• Zaměřit přesně stávající stav fasády budovy bezkontaktní technologií před vlastní realizací s dostatečným předstihem před montáží. Vyhotovit výrobní dokumentaci kladečského plánu desek a zadat tyto dílce do výroby. Toto je standardní postup realizační firmy této akce.

U této stavby byly zadány fasádní dílce do výroby výrobci fasádních desek s dvouměsíčním předstihem.

• Druhým řešením je zaměřit až aktuální stav po vlastní montáži nosné konstrukce, následně vytvořit technickou přípravu výrobních dílců a ty zadat do výroby. Výraznou nevýhodou ale je časová proluka mezi dobou montáží konstrukce a vlastním obkladem, která zvyšuje náklady stavby, protože platíte navíc lešení, které stojí po tuto dobu u této fasády. Zvyšuje se tak režie firmy, prodlužuje se termín vyhotovení díla, a tím i celková cena tohoto fasádního systému.

Montážní dokumentace pro výrobu jednotlivých cementotřískových desek

Bezkontaktní zaměření fasády
Jednou z variant, jak bezkontaktně zaměřit fasádu, je prostorové laserové skenování. Tato technologie umožňuje sběr dat v krátkém časovém horizontu.

Laserové skenování jako měřickou metodu zaměření skutečného stavu stavebního objektu využívá celá řada montážních firem. Využívají laserový skenovací systém, jehož součástí je panoramatický skener. Rychlost skenování je 1 800 bodů za sekundu. Prostorová přesnost bodu získaného touto metodou je 6 mm ve vzdálenosti 1 až 50 m od skeneru. Systém umožňuje bezkontaktní prostorové zaměřování do vzdálenosti až 120 m.

Tato technologie zaměření má bohužel stále ještě jednu nevýhodu, a tou je cena. Proto se realizační firma rozhodla na tomto objektu vyzkoušet jinou, podobnou technologii – kombinaci zaměření nutných vzdáleností s digitální fotogrammetrií.

Na základě této metody byla zpracována technická příprava výrobní dokumentace pro výrobu fasádních desek – montážní dokumentace. Zaměření fasády a následná realizace je zachycena na fotografiích.

Kompletace fasády
Podkladní rošt byl zkompletován v souladu s doporučením v montážním technologickém návodu pro fasádní desky včetně řešení dilatací mezi jednotlivými profily. Jednou z výhod zavěšených fasád je možnost vyrovnání podkladu – v tomto případě byl odklon ve svislé rovině pláště až 40 mm. Pro vyrovnání podkladu posloužil systém kotev a profilů: do kotvy uchycené hmoždinkou ve stěně je vložen svislý profil – hliníkový profil průřezu L.

Důležitým prvkem fasády je tepelná izolace – v tomto případě izolační desky z minerální vlny s nízkým difuzním odporem, hydrofobizované v celém průřezu. Uchycení izolačních desek je řešeno hmoždinkovými talíři.

Pro dosažení co nejvyšší účinnosti a životnosti izolačních desek je izolace překryta ochrannou fólií. Tato fólie brání zanášení nečistot do izolačních desek, omezuje tepelné ztráty způsobené prouděním vzduchu mezi tepelnou izolací a větranou mezerou, čímž pomáhá snižovat energetickou náročnost budov.

V místě nosných kotev je porušená fólie uzavřena těsnicí páskou.

Kotvení fasády
Fasáda je kotvena k pomocným profilům nýty. Při nýtování je nutno nejprve po vymezení polohy desky na fasádě předvrtat profil. Jako první je vždy deska uchycena v tzv. pevném bodě, tedy v místě, kde je deska předvrtána pouze průměrem vrutu nebo nýtu. Tento bod je obvykle uprostřed desky.

Následuje kotvení desky v dalších, již posuvných bodech. Předvrtání posuvných bodů je vždy vyšší (8 nebo 10 mm) podle velikosti formátu fasádních desek.

V případě nýtování musí být pro dosažení posuvného spoje použit distanční nástavec s distancí přibližně 1 mm. Na závěr je deska uchycena v krajních místech – rozích.

Fasádní desky
Výrobci fasádních desek standardně nabízejí dodání fasádních desek nařezaných a navrtaných na požadovaný formát podle kladečského plánu.

Díky moderním obráběcím zařízením bylo možné dodat desky i v nepravidelným formátech,včetně výřezů, šikmin a podobně. Také opláštění ostění a nadpraží u oken a dveří je řešeno fasádní deskou kotvenou na pomocné profily.

Tento projekt byl realizován za finanční spoluúčasti Evropské unie.

TEXT: Ing. Miroslav Vacula, Radek Černý
FOTO: CIDEM, Hranice – divize CETRIS, Fasádní systém DOMbau

Miroslav Vacula pracuje jako vedoucí vývoje ve společnosti CIDEM, Hranice, a. s., divize CETRIS, a Radek Černý v technickém oddělení realizací staveb ve společnosti Fasádní systém DOMbau.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.