Transparentnost fasád

22. srpna 2008

Partneři sekce:

Sklo se objevuje v dnešní architektuře v podstatně větší míře, než tomu bylo kdykoli předtím. Trendem je vnést více světla do interiéru. V naprosté většině použití skla se jedná pouze o výplně otvorů, ale objevují se i realizace, ve kterých sklo působí též jako konstrukční materiál. Jen stěží dnes naleznete novostavbu administrativní budovy či obchodního centra, kde by nebylo sklo dominantou stavby.

Druhy fasád

Ačkoli v uložení skla do nosného profilu existuje řada možností, v zásadě rozdělujeme konstrukce se stavebním sklem na skla uložená do rámu, nebo se zatmelenými spárami. Konkrétně se jedná o rámové, polostrukturální a strukturální fasády.

Rámová fasáda

Rámová fasáda (neboli sloupko-paždíková fasáda) je jedním z nejstarších typů prosklených fasád. Izolační dvojsklo je uchyceno na všech stranách pod lištou. Pro výrobu tohoto izolačního dvojskla nemusí být použito speciálního UV odolného tmelu.

Polostrukturální fasáda

U polostrukturální fasády je izolační dvojsklo uchyceno pod lištou pouze na předem specifikovaných, v zásadě protilehlých stranách. Na straně, kde lišta není, je tmel viditelný, a proto je nutné použít, vzhledem k intenzivnímu UV záření, odolný tmel pro celý obvod izolačního skla.

Strukturální fasáda

U strukturální fasády rozlišujeme různé typy uchycení. Jsou to skla s vkládanými U profily, kdy jsou po obvodě v hraně skla vložené hliníkové eloxované profily. Přes tyto profily jsou skla následně kotvena do nosné konstrukce.

Dalším typem strukturální fasády je strukturální sklo lepené na rám. Jedná se o izolační dvojsklo s přesahem vnějšího skla po všech čtyřech stranách. Následně je pak sklo lepeno na hliníkový či ocelový rám.

Posledním typem strukturální fasády je fasáda bodová, u které jsou skla nanesena na nerezové body. V tomto případě existují dva systémy uchycení skla – sklo je možné uchytit pouze za vnitřní sklo, nebo za obě skla izolačního dvojskla. Trny vycházející ze skla lze následně uchytit do speciálních pavouků nebo do navařených ocelových „ok“.


Příklad rámové fasády, Lighthouse, Praha	Příklad polostrukturální fasády, River City, Praha

Druhy skel

V zásadě existuje mnoho druhů skel, která můžeme rozlišit podle požadavků na ně kladených – na požadavky technického rázu a na požadavky estetické. V tomto článku se zaměřuji na ty estetické.

Z estetického hlediska rozdělujeme sklo podle zabarvení, odstínu, velikosti reflexe a jejího zabarvení. Na fasádách lze použít skla čirá či některou z protislunečních úprav. V minulosti se často používala skla probarvená ve hmotě, například do zelena, do modra, do šeda, naopak fenoménem dnešních dnů je sklo, které je zbaveno oxidů železa, tzv. extračiré neboli diamantové sklo bez zeleného nádechu. U všech těchto skel je jedná o skla s nízkou venkovní reflexí.

Všechna tato skla mohou být pokovena tzv. tvrdou reflexní vrstvou, tím na fasádě naopak docílíme zrcadlového efektu. Tento typ skel však již byl vývojově nahrazen skly s tzv. měkkým pokovením. Jedná se o skla s nanesenou nepatrnou vrstvou vzácných kovů, která disponují velkou škálou reflexních barev. Pokovení probíhá ve stroji zvaném Magnetron. Pokovená vrstva plní najednou řadu funkcí. Tvoří tepelnou ochranu před únikem tepla z interiéru, zároveň zabraňuje přílišnému přehřívání v létě a vzniku skleníkového efektu uvnitř budovy. Lze konstatovat, že vrstvy s nejlepšími parametry dokáží propustit do interiéru kolem 70 % světelné energie, ale pouze 35 % energie tepelné a to vše při minimální venkovní reflexi kolem 10 %. Tato pokovení patří dnes k nejžádanějším.


Příklad bodové fasády, Sykora Home, Brno	Skla probarvená ve hmotě, s tvrdou reflexní vrstvou, Prague Gate, Praha

Sklo s potiskem

Obrovské možnosti u skleněných fasád nabízejí tzv. skla s potiskem, v koncernu Saint-Gobain zavedená pod názvem SGG Seralit Evolution. Jedná se o skla s nanesenou barvou dle výběru architekta či zákazníka. Tato barva je následně v kalicí peci zatavena do plochy skla, čímž se stane nepoškoditelnou a neodstranitelnou. Lze říci, že touto technologií lze vyrobit obrovskou škálu barev ve stupnici RAL. Bohužel nelze namíchat barvy jasné, až křiklavé. Pro tyto barvy by bylo nutno použít pro výrobu tzv. těžkých kovů (olova a kadmia), a to je již ve většině Evropy zakázáno.

Skla však nemusí být vždy potištěna celoplošně. Barvu lze nanášet i formou sítotisku (v koncernu Saint-Gobain zavedené pod názvem SGG Seralit Litex Design). Zákazník má možnost si vybrat ze standardní řady nabízených sít (tečky, pruhy, čtverečky či jiné geometrické tvary o různých velikostech), nebo si zadá výrobu vlastního síta. A zde se meze lidské představivosti nekladou – na sklo lze přenést i jednobarevný obrázek z fotografické předlohy.

Fasád s použitým sklem s potiskem dnes najdete mnoho. Je s podivem, jak vhodné použití dvou až tří odstínů skla s potiskem na fasádě dokáže budovu oživit a dodat jí na atraktivitě.