Vnější úprava fasády pomocí obkladových pásků (pracovní postup)
Lícové zdivo nabírá na popularitě, jelikož ho lze kombinovat se všemi ostatními typy materiálů, s omítkou, dřevem, kovem i se sklem. Snadnějším řešením jsou obkladové pásky pro všechny druhy podkladů.
O režném či lícovém zdivu hovoříme tehdy, kdy pohledovou stranu domu či jeho části netvoří omítka, ale pouze spárované cihlové, případně kamenné zdivo. Toto řešení je historicky velmi oblíbené a rozšířené v Anglii, Belgii, Holandsku a severním Německu, nicméně objevuje se i v českých a moravských městech – typickou ukázku lícového zdiva u nás představují nejen baťovské kolonie na Zlínsku, terezínská pevnost či pražská Zemská porodnice, ale i řada moderních staveb současnosti.
Přednosti tohoto typu zdiva jsou především v jedinečnosti vzhledu a dlouhověkosti, která je zaručena i při minimálních nárocích na údržbu. Klasické ražené či tažené lícové cihly dnes doplňují lícové cihlové pásky, které si i při nižších nákladech zachovávají všechny přednosti cihel. A tak není divu, že obliba lícového zdiva v současnosti roste.
Obkladové cihlové pásky
Rozměry, vzhledem i vlastnostmi jsou stejné jako ražené lícové cihly, vyrábějí se totiž jejich řezáním na tloušťku 20–25 mm. Jde o postup, který zlevňuje klasické lícové zdivo i pro investory s nižšími rozpočty. Má mnohostranné využití v exteriéru i interiéru.
Obkladové pásky Klinker
Obkladové pásky Klinker se vyrábějí strojově, tažením keramické hmoty a odřezáváním na jednotlivé kusy. Pásky jsou proto rozměrově přesné a jejich tloušťka je pouhých 9 nebo 14 mm. Další výhodou je příznivá cena a moderní odstíny ve dvou povrchových variantách – hladká a strukturovaná.
Cihla jako lícový materiál
Těžko dohledat v archivech, kdy poprvé byla cihla použita jako lícový materiál, ale patrně to bylo velmi dávno. První cihlové stavby totiž omítku zaručeně neznaly. O skutečném lícovém zdivu ale lze patrně hovořit ve chvíli, kdy začalo být ke svému účelu využíváno záměrně s ohledem na designovou jedinečnost. I to však bylo již před několika staletími. Ostatně, do historie se v tomto směru zapsal i zakladatel společnosti Wienerberger Alois Miesbach, který jako první v Evropě ve svých cihelnách zavedl výrobu zdobených, malovaných cihel již někdy v polovině devatenáctého století.
Současné lícové zdivo Terca tak v jistém smyslu moderním způsobem navazuje na tradici Wienerberger. A přestože jde o finančně náročnější řešení, je to investice, která se vrátí. Nejde totiž zdaleka jen o design, stavby s lícovým zdivem jsou v podstatě bezúdržbové, dokonale stálobarevné, odolné proti vlivům počasí, hmyzu i ptactvu a skutečně dlouhověké. Jedním slovem, jsou ve všech ohledech nadčasové.
V současnosti se lícové cihly ražené v Česku nevyrábějí a důvody jsou tři. Nemáme úplně tu správnou surovinu a technologii pro výrobu lícových cihel, ale hlavně kapacitu cihelen. Nicméně platí, že zájem o lícové zdivo roste, objevuje se v současnosti na mnoha rodinných domech, bytových a polyfunkčních domech. Důvodem je právě snaha o jedinečnost, kterou lícové zdivo domu dodá i při použití pouze v části domu či stěny.
Jak na aplikace obkladových pásek?
Zcela nejdůležitějším krokem při aplikaci obkladových pásek je správné rozměření jejich umístění. Cílem je rozměřit délky pásek a mezery mezi nimi tak, abychom při samotném lepení potřebovali co nejméně pásek zkrácených na atypický rozměr. Tloušťka ideální spáry mezi pásky by měla být 10 mm, od oka přitom nelze rozeznat, pokud tuto mezeru plošně zmenšíme či zvětšíme o cca 2 mm. Samotnou pásku můžeme v případě potřeby po rozměření pokládky zkrátit o 2 až 3 centimetry, aniž by – opět – bylo cokoli znát při pohledu na hotové dílo.
Začínáme vždy nadpražím okna, resp. na ostění hned pod nadpražím, pásky zprvu lepíme pouze v místech, která nám pomohou rozměřit budoucí kladečský plán. Lepíme tedy právě na ostění oken, dvěří či na nároží budovy. Pásky musíme proměřit ideálně tak, aby poslední řada vyšla ideálně vzhledem k výšce plánovaného terénu. Pokud bychom obklad skončili příliš brzy nad terénem, pak by celkový obklad neměl požadovaný efekt. Spárujeme až ve chvíli, kdy máme, v ideálním případě, nalepenou jednu celou stěnu pásek.
Rozměření pásků
Při délce řady nad nadpražím 1 520 mm, na kterou se vejde zhruba 7 pásků – tedy 8 spár, což je ideálně 80 mm –, nám vyjde, že každý pásek musí být 206 mm dlouhý. Řezání pásků se pak nevyhneme zejména v místech průchodu fasádou – tj. kolem kohoutů na vodu, větracích potrubí, vývodů elektřiny ad. Tyto prostupy by měly být hotové před obkládáním pásky, do pásků se po dokončení lepení již nedoporučuje vrtat.
Fotopostup
Text + foto: Wienerberger
