Fólie, clony, rolety, zatmavení… jak v létě ochránit auto před vedrem?
Eliška Hřebenářová 
Ten pocit známe všichni – slunce svítí, ručička teploměru sahá vysoko přes 30 °C, nikde v dohledu žádné parkování ve stínu. V případě zastavení jen na pár minut to není až takový problém, ale pokud se od nás čeká několikahodinová práce nebo jednání, s největší pravděpodobností se vrátíme do auta, které bude rozpálené a jakákoliv aktivita, včetně sezení na sedačce, bude téměř nadlidským úkolem.
Existují ovšem způsoby, jak takové situaci, samozřejmě do určité míry, předejít.
Co říká na stínění zákon?
Čelní sklo musí propouštět nejméně 75 % a boční skla vpředu 70 % světla. Na zadní skla se tyto podmínky nevztahují, fólie ale nesmí snižovat jas brzdového světla. Pokud navíc autu z jakéhokoli důvodu chybí vnější pravé zpětné zrcátko, nesmí být zadní okno zacloněno vůbec.
Zároveň na čelním skle nesmí být žádné (ani čiré) autofólie, dolepené stínící pruhy či nálepky. S ohledem na povinnou propustnost bočních oken na ně lze instalovat defakto pouze čiré fólie. Každé upravené sklo musí mít schvalovací štítek s příslušnými údaji, osvědčení o provedené úpravě zasklení od aplikátora (s příslušným osvědčením) a fólie musí být homologována a schválena Ministerstvem dopravy ČR.
Na zadních bočních oknech je možné mít libovolné fólie, pokud disponují patřičnou homologací.
Při instalaci na přední boční okna je vhodné nechat propustnost skel přeměřit, protože každá fólie – včetně čiré – do určité míry světlo zadržuje.
Fólie a pokovení
Skla v automobilu si lze nechat již ve výrobě potáhnout fólií, případně si tuto fólii nechat instalovat dodatečně. Obdobně je možné si dodatečně nechat skla i pokovit – pokovené sklo lépe odráží slunce –, taková úprava je ovšem časově náročnější a vyžaduje demontáž všech skel, která chceme nechat pokovit.
V případě tohoto řešení je rovněž nutné myslet na to, že zákonem stanovených 70 % světla se vztahuje na sklo se všemi úpravami, nejen na sklo samotné. Pokud tedy budeme mít sklo tónované od výrobce, s fólií a dodatečně pokovené, měli bychom zkontrolovat, zda propustnost stále splňujeme.
Clony a plachty
Sluneční clony jsou další z řady možností, jak zastínit interiér. Na rozdíl od fólie se ovšem jedná o manuálně poměrně snadno odstranitelné řešení, které můžeme mít instalované pouze v době, kdy je clona opravdu potřeba. Problémem clon je všeobecně nastavené vnímání veřejnosti – když se totiž řekne clona, většina lidí si představí levné stínítko ze supermarketu (navíc velmi často obohacené o pohádkový motiv).
Připevnit si takové stínítko do auta samozřejmě může být částečným řešením problému, ale rozhodně nebude tak efektivní, jako pravé clony vyráběné výrobci aut. Barevné stínítko s dětským motivem je vhodné zejména právě pro odstínění přímých slunečních paprsků, když převážíme v autě ty, pro které je motiv určen – děti.
Řádné clony prodávají přímo sami výrobci aut ve zpravidla pětidílných sadách (zadní sklo, boční otevíravá okénka, boční zadní neotevíravá okénka), tato clona je ve velikosti celého skla, které zakrývá, a přichytává se úchyty. Clony vyráběné výrobci jsou určeny na míru konkrétnímu typu automobilu a na rozdíl od malých, supermarketových verzí se jejich cena pohybuje v řádu několika tisíců. Stejně jako malé clony i tyto jsou snadno demontovatelné v případě potřeby.
Přestože lze na trhu sehnat clony i pro přední boční okýnka, z výše uvedené definice průhlednosti nelze jejich použití doporučit při jízdě. To se samozřejmě nevztahuje na automobil zaparkovaný. Před jízdou je ovšem třeba clony z bočních předních okének demontovat. Na přední sklo ovšem nic takového neseženeme – budeme tedy muset přistoupit ke koupi dalšího typu clony (či také plachty nebo hliníkové fólie).
Ty lze aplikovat zevnitř automobilu pomocí přísavek anebo zvenku automobilu přivřením přesahů plachty do dveří řidiče a spolujezdce. Tato plachta je zpravidla hliníková, tedy zcela neprůhledná, nemůže se tedy stát, že bychom na silnici vyrazili aniž bychom ji před jízdou demontovali.
Víte, že?
Pokud auto odstavíme dlouhodobě na slunce, rozhodně to nejsme jen my, kdo bude trpět ve chvíli, kdy si sedneme do rozpáleného interiéru. Auto na slunci trpí stejně jako my – zejména pak těsnění, pneumatiky a venkovní plastové díly. Vlivem slunce a vysokých teplot navíc může prasknout i nějaký z plastů přístrojové desky. Stín pod stromy je z tohoto pohledu samozřejmě lepší, nikoli však optimální – ze stromu odpadávají listy, smůla, kůra, drobné větvičky, brouci, peří ptáků ad. To vše se samozřejmě může dostat do ventilace a na topení. Sluníčko navíc ovlivňuje barvy v interiéru vozu, pokud bychom chtěli automobil časem přeprodat, jeho cena bude nižší kvůli „opotřebení“.
Celkovou ochranu autu poskytneme například plachtou na celý automobil. Plachty se vyrábí v několika velikostech, zakryjí auto od střechy až po kola a z cenového hlediska jsou levnější než pětidílná sada clon pro konkrétní typ automobilu, ale dražší než plachta pro čelní sklo nebo dětské clony na přísavky.
Rolety
Podobným řešením, jakým jsou dětské clony, jsou i auto-roletky. Instalují se zpravidla pomocí přísavek na vnitřní stranu okna a dle potřeby je možné je stahovat či vytahovat – což je o poznání jednodušší, než když si najednou vzpomene někdo, kdo neumí obsluhovat clonu s přísavkami. Roletka je k přísavkám přichycena pomocí háčků, pokud tedy něco na okénku držet nebude, budou to právě zmíněné přísavky.
Propustnost je pokutovatelná
Při silniční kontrole o správné propustnosti rozhoduje konkrétní hlídka, která auto zastavila. Reálně lze propustnost změřit tzv. Tint metrem či měřičem propustnosti světla a odrazivosti povrchu. Pokud podmínky nesplníme, v lepším případě nás hlídka nechá fólie a clony odstranit hned na místě (čímž samozřejmě zahodíme investici do fólií), v horším případě hrozí bloková pokuta dva tisíce korun, případně pět až deset tisíc ve správním řízení. V nejhorším případě může problém vyústit v až roční zákaz řízení. Vždy je proto lepší si nechat přední skla přeměřit, abychom měli jistotu – zejména pokud se rozhodneme použít fólii na již z výroby upravená přední boční skla.
