Ideální příležitost. Tepelné mosty se nejlépe hledají v mrazivém počasí
Eliška Hřebenářová 
Na jednu stranu jsou aktuální mrazy velmi nepříjemné, na tu druhou se majitelům a správcům objektů skýtá jedinečná možnost odhalit tepelné mosty a připravit plán rekonstrukce či zateplení nevyhovujících objektů ještě před plným rozjezdem stavební sezóny!
Co je to tepelný most?
Stručně řečeno jde o místo, kterým uniká teplo z interiéru do exteriéru, což znamená nejen zvýšené náklady na vytápění, ale také nebezpečí lokálního výskytu plísní. A plísně, jak je dobře známo, nejsou pro lidské zdraví právě prospěšné. Pokud tedy v objektu je stěna s povrchovou teplotou odlišnou od ostatních či stěna, kde se objevuje kondenzace – anebo přímo plísně, je rozhodně na čase zvážit prověření, zda se v místě nenachází tepelný most. Ten je, nutno říct, nejčastěji způsoben chybou při realizaci objektu.
Dělení podle typu
Dle typu konstrukce a způsobu přenosu tepla můžeme tepelné mosty rozdělit do čtyř kategorií:
- stavební tepelný most: tepelný most v místě napojení dvou konstrukcí,
- geometrický tepelný most: chladnější povrchy v rozích nebo u ukončení zdí,
- systematické tepelné mosty: místa s horší či méně kvalitní tepelnou izolací (např. spáry),
- konvektivní tepelné mosty: místa, kde dochází k přenosu tepla prouděním.
Kde mosty hledat?
Prakticky kdekoliv, kde se nejedná o plně zateplenou, svislou stěnu bez otvorů. Jakmile jsou k objektu přilepeny například balkony či terasa, vzniká riziko tepelného mostu.
Tepelné mosty se vyskytují v napojení střech na korunu zdiva, objevují se u šikmých střech s obytným podkrovím, u prostupů střechou či obvodovými stěnami, u nadpraží a parapetů oken, u nezateplených (či špatně zateplených) soklů, u podlah nad nezateplenými sklepy… zkrátka a dobře je celá řada míst a detailů, které se mohou u novostavby či zateplené rekonstruované stavby, pokazit.
Jak je patrné, nejspíš nebudeme chodit po objektu a přeměřovat teplotu každého rizikového místa, je proto vhodné sáhnout po jednodušším a rychlejším řešení.
Jak tepelné mosty najít
Vzhledem k tomu, že tepelný most je skrytá vada, můžeme předběžným měřením povrchové teploty zjistit, zda jsou místa, která se nám zdají podezřelá, skutečně chladnější než okolí. Tuto teplotu můžeme měřit bodově kontaktně (odporovými čidly) nebo bezkontaktně (infrapyrometrem).
Jistější ovšem bude přizvat si odborníka, který provede termovizi celého objektu. Aby ovšem termovize spolehlivě ukázala jasný výsledek, měl by rozdíl teplot mezi exteriérem a interiérem být co největší (ideálně tedy 20°C uvnitř a mínusové teploty venku, nejmenší vhodný rozdíl teplot je 10 °C) – a nejvhodnější dobou pro snímání je tedy zima.
Výstupem takového měření je zpravidla barevný výstup, který nám přesně ukáže, jaké jsou tepelné zóny obálky našeho objektu a zda je některá konstrukce výrazně teplejší či chladnější než většina. A pokud narazíme na místo, které je výrazně teplejší – bingo! Našli jsme tepelný most. I když to není úplně důvod k radosti. Pokud to ovšem vezmeme pozitivně, když už víme, kde je problém, můžeme ho do budoucna vyřešit.
Kromě kondenzace, plísní a ztrát tepla se může tepelný most projevit i na kvalitě samotných konstrukcí. Stejná kondenzace, která se objevuje na povrchu materiálu totiž může probíhat i uvnitř stavebních materiálů, kde vlhkost může zmrznout a materiál potrhat, či způsobit hnilobu a rozklad materiálu.
Zejména rizikové jsou dřevěné prvky stropních a střešních konstrukcí, které podléhají biologické degradaci poměrně snadno, pokud jsou ponechány bez dozoru, ošetření a v dlouhodobém kontaktu s vlhkostí. V nejhorších případech pak může dojít ke ztrátě únosnosti prvku, narušení statiky a vážným poruchám objektu, které si pak samozřejmě vyžádají nákladné opravy.
Řešení tepelných mostů
Obecně neexistuje jediné platné řešení. Vše závisí na umístění a příčině konkrétního tepelného mostu. Pokud tedy mluvíme o mostu v oblasti soklu – je třeba zateplit, případně opravit zateplení soklu –, pokud mluvíme o mostech kolem okna, je vhodné zvážit demontáž okna a opětovné, správné osazení (případně, pokud je problém v ostění, opravení zateplení kolem okna). Řešení tedy závisí vždy na konkrétním problému, který za vznikem mostu stojí.
Určitě ovšem není vhodné tepelné mosty podceňovat, protože ztráty tepelným mostem se průměrně pohybují kolem 10 % celkové ztráty tepla, v horších případech se může jednat až o 30 %.
Na co dávat pozor?
Sluší se říct, že „přerušení“ tepelného mostu je často skloňovaný a bohužel také nepřesný pojem – vhodnější a přesnější je „omezení“ tepelného mostu. Tepelný most jako takový nelze v běžných podmínkách nikdy plně přerušit, to bychom museli objekt umístit do vakua. Vliv tepelného mostu ovšem lze omezit.
Pokud se tedy rozhodneme pro takové omezení tepelných mostů a tedy zateplení objektu, je vhodné si nechat předem zpracovat projekt zateplení, aby bylo přesně jasné, jaký izolant bude použit, v jaké tloušťce, jaké budou rozměry desek a jak budou tyto desky rozvrženy. I zateplení má svoje pravidla, které je bezpodmínečně nutné dodržet, aby výsledný zateplovací plášť správně plnil svou funkci a nedošlo pouze k drahému vyrobení nových tepelných mostů. V rámci spokojenosti každého majitele objektu je samozřejmě žádoucí, aby zateplení proběhlo na první dobrou – případné dodatečné opravy totiž mohou být poměrně nákladné.
