Ministerstvo představilo vizi pro Česko. Stát plánuje nové dálnice i železnice

Ministerstvo dopravy připravuje rozsáhlý plán na rozšíření dálniční sítě po roce 2050. Celkem má jít o 540 kilometrů nových tras, které by měly stát přibližně 320 miliard korun v dnešních cenách. Cílem je lepší propojení regionálních center a snížení dopravní zátěže v největších městech. O plánech informoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Jedním z hlavních záměrů je výstavba tzv. Středočeského okruhu, označovaného jako PHA I, který má obkroužit Prahu v délce 205 kilometrů. Součástí návrhů je i dálnice D20 mezi Plzní, Pískem a Jihlavou v délce 185 kilometrů. K dalším plánovaným stavbám patří 65 kilometrů dlouhá D19, která má spojit D1 u Domašova s D46 u Prostějova, a také nová dálnice mezi Jihlavou a Chlumcem nad Cidlinou v délce 85 kilometrů.

Dálnice i nové silnice I. třídy

Podoba a trasy jednotlivých projektů zatím nejsou definitivní. „Plánujeme také rozšiřovat kapacitu Pražského okruhu, zejména v místě křížení s dálnicí D5,“ uvedl Kupka. Z potřeby odlehčit dopravě v metropoli podle něj vyplynula i myšlenka dalšího, vněji vedeného obchvatu s pracovním označením PHA II.

Ministerstvo zároveň počítá i s výstavbou 95 kilometrů vedlejších koridorů, jejichž náklady se odhadují na 40 miliard korun. Mezi nimi je například dálnice D52 mezi Holubicemi na D1 a Chrlicemi na D2. Doplnit je mají také nové úseky silnic I. třídy – například I/16 mezi Mladou Boleslaví, Martinovicemi a Jičínem nebo I/81 mezi Hradcem Králové a Vamberkem.

Základní síť do roku 2033, pak přijde rozšiřování

Podle ministra Kupky by měla být základní dálniční síť v Česku dokončena do roku 2033, kdy má dosáhnout délky přibližně 2000 kilometrů. K závěru roku 2024 činila podle údajů z webu České dálnice délka sítě 1487 kilometrů.

„V tomto období už budeme zároveň rozšiřovat stávající tahy – například D1 v okolí Brna a samozřejmě Pražský okruh,“ doplnil Kupka. Mezi další úseky, kde se počítá s rozšířením, patří D10 mezi Prahou a Mladou Boleslaví, dále D5 v úseku Loděnice–Zličín a také dálnice D11.

Do roku 2050 má v Česku vzniknout 767 km vysokorychlostních tratí

Ministerstvo představilo rovněž dlouhodobou vizi rozvoje železniční infrastruktury, která počítá s výstavbou až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí do roku 2050. První úsek mezi Brnem a Přerovem má začít vznikat už v následujících týdnech. Plány zahrnují i rozsáhlé úpravy železničních uzlů v Praze a Brně.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) má už 484 kilometrů plánovaných tratí rozpracovanou projektovou dokumentaci. „Tyto vysokorychlostní tratě budou klíčové pro zajištění rychlé a efektivní dopravy mezi městy i sousedními zeměmi, což přispěje k ekonomickému růstu a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na evropském trhu,“ uvedl Kupka. Konkrétní rozpočet na celou síť zatím ministerstvo nezveřejnilo.

První trať mezi Brnem a Přerovem, další směřuje na Ostravu

Výstavba začne mezi Brnem a Přerovem, kde má být umožněn provoz rychlostí až 200 km/h. Trať bude spadat na pomezí konvenční a vysokorychlostní kategorie, ale bude zapojena do plánované sítě rychlých spojení.

Další připravovaný úsek mezi Přerovem a Ostravou počítá s rychlostmi přes 300 km/h. V nejbližší době by měla Správa železnic obdržet stanovisko EIA (posouzení vlivu na životní prostředí), na které má navázat výkup pozemků.

Mezi strategické záměry patří také trať Praha–Drážďany, kde pokračují geologické průzkumy v oblasti Krušných hor. Součástí projektu je i plánovaný tunel pod tímto pohořím.

Dva nové tunely pod Prahou, přestavba uzlu v Brně

Kromě výstavby nových tratí se vize ministerstva zaměřuje také na modernizaci velkých železničních uzlů. V Praze mají vzniknout dva samostatné tunely o celkové délce přes deset kilometrů, určené především pro městské a příměstské spoje. V centru města přibudou čtyři nové stanice. Náklady na pražské tunely jsou podle Správy železnic odhadovány na 185 miliard korun.

V Brně by měla přestavba železničního uzlu začít v roce 2028. Plán zahrnuje mimo jiné přesun hlavního nádraží a další úpravy v celém uzlu. Odhadované náklady činí přibližně 73 miliard korun. Hlavním cílem je zvýšení kapacity železniční dopravy v regionu.

Podle ministerstva má budování vysokorychlostních tratí přinést nejen zrychlení spojení na vytížených trasách, ale i celkové navýšení kapacit železniční infrastruktury. O těchto projektech se v Česku hovoří už od 90. let, jejich příprava však významně pokročila až v posledních letech.