Náměstí Bratří Synků v pražských Nuslích se dočká obnovy. Magistrát chystá na letošní rok urbanisticko-architektonickou soutěž, z níž vzejde nová podoba náměstí. Spolu s ním bude obnovena také přilehlá část Otakarovy ulice. Úpravy si žádá plánovaná výstavba stanice metra D.
Stát v příštím roce zahájí stavbu více než 50 kilometrů nových dálnic. Mezi nimi by měl být například i poslední nedokončený úsek dálnice D1 u Přerova. Dokončeno pak bude dalších 25,5 kilometru dálnic. Zároveň by měla začít stavba téměř 93 kilometrů silnic první třídy.
Výstavba zpevněných ploch s sebou častokrát přináší negativní změnu odtokových poměrů v zemi. Podobným případem byla plánovaná výstavba asfaltového parkoviště u obce Spišské Podhradí, kde byl požadavek na vytvoření záchytného parkoviště pro autobusy a auta turistů přijíždějících k historickým památkám obce.
Za 14 let si normální auto, jak ho známe dnes, již nekoupíme. Evropská unie plánuje zákaz prodeje spalovacích automobilů na rok 2035, není přitom první, kdo s takovým zákazem přichází. A to dokonce ani v Evropě – například Norsko plánuje uvést zákaz do praxe již o 10 let dříve, tedy v roce 2025, za necelé čtyři roky.
Tatranská zubačka začala v loňském roce při rekonstrukci nabírat rysy moderní ozubnicové železnice, která bude přepravovat cestující z Tatranské Štrby na Štrbské Pleso, do Tatranské Lomnice a do Popradu. Nepřetržitá výluka začala 6. 7. 2020 demontážemi a pokračovala až do 29. 11. 2020, kdy byla stavba pozastavena z důvodu nepříznivých klimatických podmínek.
Nestává se každý den, aby se v Česku stavělo nové nádraží. A nejen to. Po mnoha letech diskusí, jakou že má železnice ještě budoucnost, se mají začít stavět tratě nové, vysokorychlostní.
Devítiletá rekonstrukce dálnice D1 skončila 1. října, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovozňuje poslední opravovaný úsek. Rekonstrukce vyšla na 21,8 miliardy Kč bez DPH, což je proti původním předpokladům asi o dvě miliardy méně. Dokončení oprav se ovšem zdrželo o tři roky, termín byl dvakrát odsouván.
S horninami pod názvem vápnité jílovce, jílovité vápence, slínovce nebo také opuka (písčité slínovce) se na území České republiky pravidelně setkáváme, a to i v rámci výstavby pozemních komunikací. Jedná se o horniny křídového stáří, které se vyznačují vysokým obsahem jílových minerálů.
Liniové stavby budované člověkem protínají krajinu a nevratně tak od sebe oddělují území, podobně jako to přirozeně od nepaměti činí například vodní toky nebo ještě ve větší míře pohyby tektonických desek. Důsledkem pro divokou zvěř je znemožnění přirozené migrace po původně scelené krajině.
Je nejvyšší čas otevřít opět téma využití metra jako kostry městské hromadné dopravy v Bratislavě, domnívá se dopravní expert Zdravko Rusev. Podaří se někdy výstavba systému inteligentní, vysokorychlostní, bezkonfliktní podzemní kolejové městské hromadné dopravy v hlavním městě Slovenska?
Vysokorychlostní tratě (VRT), jejichž výstavbu od roku 2014 připravuje Správa železnic (SŽ), urychlí cestování z Brna nejen do Prahy nebo Ostravy, ale také do Berlína, Vídně, Bratislavy, Budapešti nebo Varšavy. Práce na první části trati na území kraje by měly začít v roce 2026.
Článek nabízí typologické seřazení jednotlivých prvků metra, zkoumá jejich vnitřní vztahy a dále také jejich vnější vztahy k organizaci území z urbanistického hlediska.
Praha nabízí velké množství parků, které jejím obyvatelům zpříjemňují život v metropoli. Tyto zelené ostrovy v nejbližší době propojí česká alternativa newyorské High Line – plánovaný liniový park nahradí původní kolejiště v oblasti Prahy 10. Jak bude projekt vypadat a kdo za ním stojí?
Jaký je aktuální stav přípravy vysokorychlostních tratí v České republice na jednotlivých sledovaných ramenech? Jak to vypadá s technickým řešením infrastruktury, systému projektové přípravy a následné realizaci jednotlivých staveb včetně organizačního a personálního zajištění v rámci Správy železnic?
Tramvaje ve městech jsou užitečnou součástí veřejné dopravy, která ale často vytváří bariéry a hluk. Změnou úhlu pohledu se ale může jednat o městotvorný prvek navracející vegetaci do rozpálených asfaltových ploch. Podíl ozeleněných tramvajových tratí ve městech je bohužel u nás i ve světě nízký. Moderní tramvajovou trať s vegetací najdeme například v Praze – Ládví.
