Pardubický uzel

Území před vlakovým nádražím v Pardubicích se svojí památkově chráněnou funkcionalistickou budovou od Karla Řepy, Karla Kalvody a Karla Dandy je významným dopravním uzlem nadregionálního formátu. Uzel zároveň plní funkci jedné ze vstupních bran do města. Návrhu jeho nejnovější podoby se chopili architekti ze studia Med Pavlík.

Architekti přistoupili k novému návrhu náměstí jako k součásti celkového řešení, kde „Přednádraží sever“ je přestupním terminálem hromadné dopravy s přímým pěším propojením.

„Přednádraží jih“, s nímž je severní část spojena buď podchodem, nebo nadchodem, slouží pro přístup cestujících z jižní části města, pro odjezdy autobusů k mezinárodnímu letišti Pardubice a k vybudování potřebných záchytných parkovacích kapacit.

Městská osa

V souvislosti se základními ideami konceptu „brány do města“, byl návrh veden s úsilím o dokomponování městské osy z Pernštýnského náměstí s pevnějším zapojením náměstí Jana Pernera do kompaktní městské struktury. Náměstí je navrženo jako přehledný městský prostor, odpovídající měřítku a významu města, který je řešen v jedné úrovni a jehož dominující funkcí je terminál hromadné dopravy.

Dále je náměstí navrženo jako přehledný lineárně uspořádaný prostor přestupního terminálu městské hromadné dopravy, který je členěn do zón s jasně strukturovaným režimem užívání. V návrhu architekti zohlednili vazby na budoucí rozvoj okolního území, s předpokladem intenzivnějšího funkčního využití.

Zeleň a doprava

V prostoru náměstí Jana Pernera architekti počítali se zachováním liniové vzrostlé zeleně z pěší třídy Palackého. Navrhli také doplnění liniové zeleně podél Palackého třídy. V prostorách terminálu umístili novou výsadbu po obou stranách komunikace.

Díky zeleni s pevnou geometrickou strukturou na ploše před nádražní halou dojde k výraznému zútulnění prostoru. Stávající vzrostlé platany v odpočinkových plochách náměstí zůstaly zachovány a byly doplněny dalšími stromy.

Palackého ulice je navržena jako významná městská třída v homogenním šířkovém uspořádání s koordinovaným tahem světelně řízených křižovatek. Jedná se o jednu z nejdůležitějších městských tříd, která má potenciál spojit ve svém profilu kvalitní provedení dopravy motorové, hromadné, cyklistické i pěší.

Efektivita provozu

Samotný terminál hromadné dopravy je napojen na Palackého třídu ve dvou bodech formou řízených křižovatek. Terminál je obousměrný, umožňující otáčení autobusů i trolejbusů. Přednádraží je v maximální míře věnováno přestupnímu terminálu městské hromadné dopravy a není tedy zatěžováno zbytnou individuální automobilovou dopravou.

Architekti navrhli pouze 15 parkovacích stání na ploše K+R, jinak je prostor terminálu vymezen pro efektivní provoz městské hromadné dopravy se zajištěním komfortu a bezpečnosti cestujících. Návrh zahrnuje také územní rezervu pro cyklopásy v obou směrech profilu komunikace. V jihovýchodní části Pernerova náměstí je navrženo kryté odstavení jízdních kol s kapacitou 450 míst, zároveň je do této plochy navržena cyklověž pro 100 jízdních kol.

Odkaz funkcionalismu

Koncept návrhu vychází z respektu k památkově chráněné budově nádraží a z inspirace jejím funkcionalistickým tvaroslovím. Nejvýraznějším nově navrženým objektem je zastřešení terminálu. Jeho hlavním výtvarným motivem je výrazná horizontálnost odkazující na římsu nad vstupy do budovy nádraží, která je však přepsána do současného tvarosloví v podobě subtilní desky s výraznými přesahy na zeštíhlených koncích, což dodává objektu dynamiku a lehkost.

Objekt je umístěn do osy středního nástupního ostrova. Svislé nosné konstrukce tvoří funkčně využité prostory, jako je zázemí řidičů či závětří pro cestující. Materiálově je zastřešení navrženo v kombinaci pilířů z pohledového železobetonu a opláštění kompozitními deskami. Zastřešení cyklostojanů jde koncepčně a esteticky ruku v ruce s mobiliářem prostoru tak, aby nekonkurovalo nádražní budově.

Přehlednost, bezpečnost a lidské měřítko jsou základními aspekty návrhu. Prostor je navržen tak, aby uspokojil potřeby uživatelů ve všech situacích spojených s užíváním terminálu. V návaznosti na budovu je zachováno a dále rozvíjeno ornamentální členění dlažby, které souvisí s členěním fasády nádražní budovy.

Výrazným vizuálním prvkem parteru je trakce trolejového vedení, jež je povýšena na výtvarný princip. V prostoru terminálu je vedení vyvěšeno na atypických sdružených sloupech veřejného osvětlení nad střechou objektů terminálu.

Multimodální uzel veřejné dopravy
Místo: Pardiubice
Architekti: Tomáš Med, Lukáš Pavlík, Jindřich Kmoníček, Jiří Nývlt
Investor: Statutární město Pardubice
Projekt: 2015
Realizace: 2017

Text: Lucie Hlavsová
Foto: Tomáš Koubelka

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2018.