Recyklace cigaret: Slovensko přetváří filtry na asfalt na silnice
Eliška Hřebenářová 
Informace, která se v médiích poprvé objevila již v roce 2022 bere svět útokem. Obrazně. Pozornost zahraničních médií asfalt z cigaretových špačků rozhodně získává – nejen díky první úspěšné realizaci, ale zřejmě i proto, že jde o řešení z běžně nerecyklovatelného odpadu, se kterým neumíme nakládat a kterého máme, takřka, obrovské množství a většina přitom končí různě v přírodě, na trávnících měst, v kanálech či volně po silnicích a chodnících.
Odhaduje se, že jen třetina nedopalků z 18 miliard cigaret denně vykouřených na celém světě skončí v popelnici nebo v recyklačním koši.
Bratislava jde příkladem
Bratislavská firma Odvoz a Likvidácia Odpadu (OLO) zabývající se odpadovým hospodářstvím města uvedla, že od roku 2024 bude na veřejných akcích umisťovat speciálně navržené nádoby na vyřazené cigarety. I když to samo o sobě není inovativní, jejich použití pro nedopalky je světovou novinkou. Ve spolupráci s bratislavským magistrátem a společnostmi SPAK-EKO a EcoButt pomůže OLO přeměnit odpadní materiál na asfalt na silnice.
Zmíněné nádoby přitom Slováci měli možnost zahlédnout již během městských vánočních trhů. Cílem je nasbírat co největší množství standardních cigaretových filtrů i filtrů, které se nacházejí v moderních zahřívaných tabákových zařízeních, jako jsou vapes. Zajímavým zjištěním přitom je chování jednotlivých skupin kuřáků – ale to ovšem zřejmě závisí i od produktu, který kuřáci volí.
Tabákové náplně (tedy například zmíněné vapes) se od cigaret liší zejména tím, že je v nich tabák nahříván, nikoliv spalován, mají tedy tu výhodu, že se před vyhozením nemusejí zhášet. Dospělý uživatel při absenci odpadkového koše může použitou náplň jednoduše vrátit do krabičky a zbavit se jí později. A právě to je, zdá se, nejvýraznějším rozdílem – spotřebitelé zahřívaného tabáku se ve srovnání s kuřáky cigaret chovají zodpovědněji vůči životnímu prostředí, což bylo potvrzeno spotřebitelskými průzkumy v různých zemích.
Slovensko se poprvé dostalo do centra pozornosti světové ekologické komunity díky inovativnímu využití cigaretových nedopalků při výrobě asfaltu díky vizionáři Hubertu Repánovi ze Žiaru nad Hronom. I proto první cesta z recyklovaných cigaretových nedopalků vznikla právě v tomto městě.
Hlavní myšlenka využití cigaretových nedopalků při výrobě asfaltu pocházela z vědecké studie, která uváděla, že vlákna běžně používaná v asfaltu mohou být nahrazena vlákny z filtrů cigaret.
Jak to funguje?
Na Slovensku již existuje silnice vyrobená společností EcoButt s použitím vyřazených cigaret v Žiaru nad Hronom, v centrální oblasti země, a je údajně první svého druhu na světě. 200 m2 se ve spolupráci s firmou Strabag postavilo paralelně se stejným úsekem z běžného asfaltu a porovnávají se jejich vlastnosti a životnost.
Právě do recyklačního zařízení Ecobutt aktuálně putují všechny tabákové náplně z nejrůznějších zdrojů a sběrů. Zde je z nich vyroben tzv. celulózový granulát, který se přidává do asfaltových směsí. Ten zlepšuje fyzikálně-mechanické vlastnosti asfaltu. Další jeho funkcí je, že brání stékavosti pojiva při převážení asfaltu v nákladních vozidlech. Zatímco dříve musely kvůli granulátu padnout stromy a z nich byla získána dřevní buničina pro jeho výrobu, dnes už tomu tak být vůbec nemusí. Využije se materiál, který by se stal odpadem, a zároveň se šetří přírodní zdroje.
Na první asfaltovou cestu se spotřebovalo zhruba 10 milionů nedopalků. Jejich sběr trval zhruba rok a půl. Realizace silnice byla impulzem, který spustil větší vlnu zájmu o celou technologii a sběr nedopalků jako takový.
Nedopalky a životní prostředí
Tlak na recyklaci většího množství vyhozených cigaret by mohl mít významný pozitivní dopad na planetu. Cigaretové nedopalky představují vážný problém pro životní prostředí, protože jsou jedním z nejčastějších druhů odpadů na světě. Obsahují řadu toxických látek, jako jsou nikotin, dehet a těžké kovy, které kontaminují vodu a půdu. Toto chemické znečištění je obzvláště škodlivé pro vodní ekosystémy, kde nedopalky ohrožují různé formy mořského a sladkovodního života. Navíc jejich rozklad v přírodě trvá velmi dlouho (vědci tvrdí až okolo 15 let).
Sám Ecobutt uvádí, že jeden vajgl otráví 5 litrů vody tak, že je pro život kolem sebe smrtící, nebo nenávratně kontaminuje metr čtvereční půdy. V té potom rostliny rostou hůře a obsahují v sobě škodliviny a karcinogeny, které se pak šíří potravinovým řetězcem.
V České republice se intenzivně pracuje na identifikaci možností recyklace, doposud vybrané nedopalky momentálně často putují právě k Ecobutt na Slovensku. Na možnostech zpracování nedopalků se podílí VŠCHT v Praze a VUT v Brně. Materiálové složení náplní je vícekomponentní, a proto je i více možností recyklace – zda lze nedopalky použít k tvorbě konkrétního výrobku z nedopalkového recyklátu (jiného než celulóza do asfaltu), se zatím zjistit nepodařilo.
Zdroj: Euronews Green, Enviweb, Sika, Archspace, Ekonews
