Úsek rychlostní silnice R7 v délce 9,440 km

Koncem tohoto roku je naplánováno ukončení stavby rychlostní komunikace R7, která se nachází mezi Prahou a Chomutovem. Jednou ze staveb, které po vybudování budou tvořit rychlostní silnici R7 mezi Prahou a Chomutovem, je novostavba silnice v úseku od křižovatky MUK Vysočany po křižovatku se silnicí II/568 v délce 9,440 km v nové trase.

Popis  a umístění stavby
Jedná se o novostavbu rychlostní silnice R7 v kategorii R25,5/120 km/h (Vs = 130 km/h) v úseku od křižovatky MUK Vysočany (křížení R7 se silnicí I/27) po křižovatku se silnicí II/568 (MUK Droužkovice) v délce 9,440 km. Součástí stavby je rovněž přeložka silnice II/568 v kategorii S9,5/Vs = 70 km/h v úseku od MUK Droužkovice po napojení na stávající silnici I/7 v délce asi 2 150 m. Stavba zahrnuje dvě mimoúrovňové křižovatky na silnici R7, a to MUK Lažany v km 4,0–4,5 a MUK Drouž­kovice v km 9,1. Součástí stavby jsou dále tři kratší přeložky stávající silnice I/7, přeložky silnic III. tříd, polní cesty, přeložky a úpravy sítí technického vybavení, mostní objekty a zdi, objekty odvodnění, dálničního systému SOS, mýtných bran, vegetačních úprav, rekultivací a protihlukových stěn. Stavba nezahrnuje křižovatku MUK Vysočany ze začátku stavby, která je řešena jako samostatná stavba.

V rámci stavby jsou navrženy 3 mosty dálničního typu na silnici R7 přes křižující komunikace, 3 mosty dálničního typu na silnici R7 přes biokoridory, 3 mosty silničního typu nad silnicí R7 na křižujících komunikacích, 1 most silničního typu na silnici II/568 přes vodoteč Hačka, 1 most silničního typu na stáv. silnici I/7 přes místní komunikaci a 2 opěrné zdi navazující na mosty. Celkem je tedy navrženo v rámci stavby 11 mostů a 2 objekty zdí.

Silnice R7 je umístěna mimo stávající zástavbu na zemědělských pozemcích. V úseku km 0,0–4,0 je navržena souběžně se stávající silnicí I/7. V blízkosti se nacházejí obce Lažany, Všehrdy a Droužkovice. Aby byly dodrženy požadované limitní hodnoty hlukového zatížení, je součástí stavby protihluková stěna podél obce Lažany. Podél ostatních obcí nebudou vlivem stavby hlukové limity překročeny.
–>–>
Význam stavby
Stávající silnice je vzhledem k vysokým intenzitám dopravy nevyhovující z hlediska šířkového uspořádání a sklonových poměrů a nezajišťuje plynulý a bezpečný provoz. Po převedení dopravy ze stávající silnice na čtyř­pruhovou rychlostní silnici se výrazně zlepší plynulost a bezpečnost silničního provozu.

Průběh výstavby
Stavba byla zahájena v 7/2010, uvedení stavby do provozu je plánováno na 12/2013 a kompletní ukončení stavby je plánováno na 6/2014. Stavba je realizována a bude uvedena do provozu v jednom celku bez samostatných etap. Pouze při výstavbě křižovatek MUK Lažany v km 4,0–4,5 a MUK Droužkovice v km 9,1 budou z důvodů zachování provozu na stávajících silnicích I/7 a II/568 vybudovány v předstihu přeložky stávajících silnic včetně nadjezdů nad R7 (mosty SO 204 a SO 209). Na tyto přeložky bude převedena doprava v předstihu, aby bylo možné dokončit výstavbu silnice R7.

Charakteristika území trasy R7
Projektovaná trasa komunikace R7 je vedena od křížení silnice I/27 (Žatec – Most) se stávající silnicí I/7 (Louny – Chomutov) po silnici II/568 nad obcí Droužkovice. Silnice R7 je vedena v prvním úseku souběžně se stávající silnicí I/7 po zemědělských pozemcích a ve vzdálenosti asi 1 km od obce Lažany v km 3,800 je odkloněna od silnice I/7 severozápadním směrem kolem jižního okraje obce Všehrdy až k jižnímu okraji obce ­Droužkovice, kde bude na projektovaném MUK Droužkovice napojen na následující navazující úsek. V tomto úseku je silnice R7 vedena rovněž po zemědělských pozemcích.

Vliv stavby na přírodu
Průzkumy prokázaly, že v dotčeném území podél R7 nejsou žádná chráněná území, nenalézají se zde žádné přírodní parky ani památné stromy, nenacházejí se zde ani významné porosty dřevin, ani chráněné druhy rostlin. V dotčeném území nebyly zjištěny žádné kriticky ani silně ohrožené druhy živočichů. V posuzovaném území probíhá pouze nahodilý pohyb volně žijící zvěře. Pro zabránění vbíhání zvěře na silnici R7 je navrženo oplocení. V rámci stavby je ve třech úsecích navrženo specifické ozelenění podél R7 ve vazbě na navazující biokoridory. Na území stavby se nenacházejí žádná pásma hygienické ochrany vodních zdrojů ani CHOPAVu. V blízkosti trasy projektované komunikace se nevyskytují vodní zdroje pro hromadné zásobování.

Odvodnění
Odvodnění silnice R7 je navrženo přes kanalizace nebo otevřenými příkopy do přilehlých vodotečí Chomutovky (přes stavbu R7 Bítozeves – Vysočany) a Hačky. Na jednotlivých výustních objektech jsou navrženy zábrany k ochraně vodotečí před možným znečištěním ropnými produkty v případě havárií. Bezpečnostní jímky (DUN) nejsou navrhovány.

Navazující stavby
Stavba v km 0,000 navazuje na dokončený úsek silnice R7 Bítozeves – Vysočany. Na konci stavby v km 9,440 navazuje na stavbu R7 MUK Droužkovice – MUK Nové Spořice, která je realizována současně se stavbou R7 MUK Vysočany – MUK Droužkovice. Obě stavby budou uvedeny do provozu současně, čímž se zprovozní silnice R7 v délce 15,7 km.

Společně s již provozovaným úsekem Bítozeves – Vysočany bude v úseku před Chomutovem provozována R7 v celkové délce 21 km.

Základní technické charakteristiky silnice R7 a přeložka silnice II/568
Směrové řešení

• silnice R7 – Rmin = 2 000 m,
• přeložka silnice II/568 – Rmin = 920 m.

Výškové řešení

• silnice R7 – min Rvrch = 15 000 m, min Rúdol = 10 000 m,
• přeložka silnice II/568 – min Rvrch = 14 000 m, min Rúdol = 3 000 m.

Příčné uspořádání

• silnice R7 – kategorie R 25,5, tj. šířka zpevnění 2 × 10,75 m, šířka jízdních pruhů = 3,75 m, šířka zpevněných krajnic = 2,5 m, šířka SDP = 3,0 m,
• přeložka silnice II/568 – kategorie S 9,5, tj. šířka zpevnění 8,5 m, šířka jízdních pruhů = 3,5 m, šířka zpevněné krajnice = 0,5 m.

Zemní těleso
Sklony násypů jsou dle ČSN 73 6133, sklony zářezů dle doporučení geotechnického průzkumu ve sklonu 1 : 2,5 a v prostoru MUK Droužkovice 1 : 3. Svahy zářezů budou chráněny vrstvou nenamrzavé zeminy. V celém průběhu trasy je navržena sanace podloží násypů, u zářezů je navrženo zlepšení zemin v aktivní zóně příměsí vápna, popřípadě výměna zemin v aktivní zóně.

TEXT: Ing. Milan Strnad
FOTO: Metrostav

Milan Strnad je ředitel atelieru Liberec a hlavní ­inženýr projektů silničních staveb ve společnosti PRAGOPROJEKT, a. s.

Článek byl uveřejněn v časopisu Inžinierske stavby/Inženýrské stavby.