Výstavba dálnic se zpozdí
Realistický scénář počítá s dokončením dálniční sítě v Česku v roce 2025, tedy o pět let později, než se předpokládalo. To je jeden ze závěrů sektorových strategií a modelu financování, které v květnu představilo veřejnosti Ministerstvo dopravy ČR. Na dokončení staveb páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic v Česku je třeba celkem 499 miliard korun, zatímco při nezměněném způsobu financování by do roku 2020 bylo k dispozici pouhých 96 miliard korun.
I tento scénář však ještě nelze považovat za definitivní – do hry vstoupí zanedlouho nová vláda, jejíž názor ještě může novou strategii korigovat. Například ODS má svůj recept na další rozvoj dopravní infrastruktury. „Naším řešením je změna na straně zdrojů financování dopravní infrastruktury a prosazení maximálních úspor při přípravě a realizaci těchto staveb,“ řekl Petr Bendl. Občanští demokraté počítají s využitím systému PPP (projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru) při realizaci dopravních staveb a chtějí přispět k uvolnění co největší částky z fondů EU pro období 2014 až 2020.
Výstavba dálnic drhne
V současné době je v provozu 1 113 km dálnic, v realizaci se nachází 171 km a v přípravě je nyní 869 km dálnic. Zatímco v zemích, kde je nezbytný další rozvoj výstavby dálniční sítě, jako je Polsko nebo Slovensko, mají investice v dalších letech vzrůstající tendenci, u nás je tomu zcela opačně.
„Současné výhledy ohledně finančních zdrojů nám neumožní vybudovat do roku 2020 ani dálnice v nejvyšší prioritě. Dostavba celé sítě by byla zcela v nedohlednu,“ komentoval situaci ve výstavbě dálnic ministr dopravy Gustáv Slamečka, který veřejnosti představil novou strategii výstavby a financování dopravní infrastruktury. Při této příležitosti ministr uvedl: „Strategie financování založená na kombinaci potřeb a jejich pokrytí zdroji, jejíž základní obrysy jsme dnes představili, je nezbytná pro pokračování výstavby dopravní infrastruktury v dalších letech. Vzhledem ke stále omezenějším zdrojům musíme učinit institucionální opatření, která umožní využití efektivních finančních nástrojů při financování výstavby. Současně se ale musíme důsledně zaměřovat na nejpotřebnější úseky komunikací. Proto vznikají sektorové strategie – jako nástroj pro nalezení takovýchto úseků. Nesmíme však pouštět ze zřetele, že máme-li být schopni dostat do souladu potřebnost úseků s jejich připraveností, musejí být učiněny i legislativní kroky, abychom uměli minimalizovat dobu a nákladovost přípravy investičních staveb.“
Předpokládaný postup výstavby silnic a dálnic v ČR pro rok 2010
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Sektorové strategie
Sektorové strategie, které vypracovalo Ministerstvo dopravy (MD) a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), představují nástroj pro nastavení priorit do roku 2013 a zejména podklad pro přípravu dlouhodobého plánu výstavby dopravní infrastruktury.
Jednotlivým dopravním stavbám a tahům byla přiřazena důležitost a potřebnost výstavby, a to pomocí multikriteriální analýzy zahrnující všechny klíčové aspekty související s přípravou a výstavbou (například dopady na ekonomický rozvoj regionů, dopravní kapacita, vlivy na životní prostředí, bezpečnost atd.). Podrobnější rozpracování s nastaveným konkrétním modelem do roku 2030 bude předmětem další etapy přípravy plánu s předpokládaným dokončením v roce 2011.
Zároveň byl na MD a SFDI zpracován model financování výstavby dopravní infrastruktury, z něhož vyplývá řada zjištění týkajících se současných možností České republiky. Například na dokončení staveb páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic je třeba celkem 499 miliard korun, zatímco při nezměněném způsobu financování by do roku 2020 bylo k dispozici pouhých 96 miliard korun, což by odsunulo termín dobudování prakticky do nekonečna.
Finanční model tak naznačuje nevyhnutelnost zásadních rozpočtových a institucionálních úprav oproti nynějšímu stavu, aby bylo možné pokrýt investiční náklady realistického scénáře dokončení páteřní sítě. Tento scénář počítá s dokončením sítě v roce 2025 a předpokládá nutnou roční dotaci do systému v rozsahu 100 až 125 miliard korun (v cenách 2009) se špičkou v letech 2015 a 2016 a následným poklesem pod 80 miliard korun v roce 2025, tedy po dokončení hlavních investičních akcí. Model financování také dokládá, že dluhopisy vydané SFDI by mohly snížit uvedené potřebné roční dotace v letech intenzivní výstavby a přesunuly by část zátěže do období po 2025, tedy po dokončení sítě.
Výhledy do reality
Znamená to tedy, že se výstavba dálnic bude omezovat? „Není pravda, že by se dálniční síť měla omezovat, ale může se zpomalit tempo výstavby, pokud stát nebude mít dostatek peněz. Studie počítá s různými scénáři. Optimistický scénář říká, že při optimálním dostatku financí by dálniční síť mohla být hotova kolem roku 2025. Pesimistický naopak počítá s termínem 2200, ale to je krajní situace, ke které, doufáme, nedojde,“ říká Karel Hanzelka, tiskový mluvčí MD. „Současně připomínám, že stále platí usnesení vlády z loňského června, kdy nám vláda kvůli ekonomické krizi zakázala zahajovat jakékoli nové stavby a soustředit se na dostavbu těch rozestavěných, tedy především D1, D8, R1, R55. Jakmile budou dokončeny, přijdou na řadu další. Jaké, to je do značné míry politické rozhodnutí, a tedy otázka pro novou vládu. Předpokládáme však, že by to měly být především dálnice D3 a rychlostní silnice R35,“ dodává Karel Hanzelka.
V platnosti zůstává i schválená dopravní politika, ale je potřeba současně brát v potaz nedostatek finančních prostředků, pomalu končící evropské fondy (Operační program Doprava), nižší daňové příjmy fondu dopravy v souvislosti s krizí, nižší výnosy z mýtného a podobně.
| Realistický scénář 2025 – ŘSD (běžné ceny) Scénář s posílením rozpočtu tak, aby do roku 2017 byly dobudovány stavby priorit 1 a 2 a započata výstavba staveb priority 3:
Priority celkem (1 040 km + rekonstrukce D1) 574,52 mld. Kč |
Lidmila Ziková
Foto: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
