Tento text nabízí základní rozbor situace veřejného prostoru měst a obcí, jeho stav před, v průběhu a po odeznění povodně, zejména pak prostoru pod úrovní terénu včetně uvedení konkrétních příkladů. Text je součástí sborníku referátů 18. Mezinárodní konference Městské inženýrství Karlovy Vary 2013- „Povodeň a město“, která se konala dne 7. června 2013.
Výstavba multifunkčního komplexu Quadrio ve Spálené ulici dosáhla nejnižší hranice pod úrovní terénu. V následujícím období už bude postupovat pouze nahoru do takové výšky, ze které bude viditelné panorama Pražského hradu. Pozorovat postup stavby lze sledovat přímo z ulice díky speciálně upravenému oknu, které jim umožňuje nahlédnout do míst, kam zatím mohou pouze stavbaři.
Mnoho staveb se v poslední době realizuje v méně vhodných podmínkách pro jejich zakládání. Bez ohledu na to však musejí být dodrženy všechny kvalitativní nároky vyplývající z budoucího využití stavby.
V bezprostřední blízkosti silnice E50 byla v roce 1939 zahájena stavba dálnice, která měla spojovat území Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatskou Rus. Stavba byla přerušena v průběhu druhé světové války a později nebyla obnovena mimo jiné z důvodu výskytu rozsáhlých svahových deformací v trase plánované dálnice. Rozestavěné těleso dálnice je dodnes v terénu dobře patrné, je zachováno několik mostků, propustí a průzkumných vrtů (obr. 1 a 2), které jsou stále v dobrém technickém stavu.
Při vyslovení pojmu geosyntetika nebo geosyntetické materiály se asi málokomu napoprvé vybaví tunely. Geosyntetické výrobky máme spíše spojené se zemními, vodohospodářskými nebo ekologickými stavbami, popřípadě s výstavbou pozemních komunikací nebo železnic. Pokud nás ale přece jenom napadnou tunely, bude to nejspíše kvůli geotextiliím, které se v těchto stavbách již poměrně dlouhou dobu používají jako ochranné prvky v rámci realizací izolačních souvrství.
Ekologická metoda zakládání má již stoletou tradici. Poprvé byla použita počátkem minulého století v Belgii, kde ji vyvinul inženýr Pier Franki. Pomocí této zdokonalené technologie jsou zakládány hypermarkety, průmyslové a výrobní haly, železniční a dálniční mosty i občanské stavby.
Při zpracovávání realizační dokumentace stavby je výhodné spolupracovat se specialistou na zakládání staveb, který vybere po provedení statického výpočtu pro danou geologii nejvhodnější technologii zakládání s ohledem na provádění a na ekonomiku stavby.
Při zakládání objektů v nevhodných základových poměrech je často uplatňována sanace zemin v podloží štěrkopískovými pilíři. Tato metoda má svoje opodstatnění při zakládání obchodních center, výrobních hal, skladů, velkoobjemových nádrží a při provádění dopravních staveb.
Zakládání novostavby v hustě zastavěné historické části města přináší mnoho problémů, zvlášť když jsou v projektu navrženy podzemní garáže a je nezbytné řešit zajištění stavební jámy pro suterén a podchycení sousedních objektů.
Předmětem tohoto článku jsou některé příklady a řešení geotechnických konstrukcí s použitím geosyntetik. V posledních letech se geosyntetické výrobky čím dál více prosazují i při řešení složitých geotechnických konstrukcí, armovaných násypů, zakládání na neúnosném podloží, konstrukcí zamezujících působení zemního tlaku na stavební konstrukce a podobně. Existuje mnoho standardních, tzv. klasických řešení, jako jsou úhlové železobetonové stěny či výměna podloží lomovým kamenem až na únosné podloží. Tato řešení bohužel často přinášejí zvýšené materiálové náklady či delší termíny provádění.
Problematika zakládání staveb provází obyvatele naší planety odedávna. Moderní metody speciálního zakládání staveb přinesly civilizované společnosti nové možnosti zpřístupnění a využití území, kde doposud nemohla rozvinout stavební aktivity.
Stále větší dopravní zatížení velkých měst spolu s rostoucími požadavky na kvalitu a ochranu životního prostředí v nich klade zvýšené nároky na komplexní přípravu investic do infrastruktury. A právě environmentální nároky na koncepci dopravních staveb jsou důvodem pro stále častější užívání tunelů, estakád a mostů při řešení dopravy ve velkých městech. Zvyšující se podíl těchto náročných technických děl s sebou nese i zvýšené nároky na podrobnost a komplexnost poznání prostředí, v němž mají být budovány.
ARCADIS Geotechnika a. s. pořádá společně s Českou silniční společností dne 24. 2. 2010 již 14. odborný seminář, který se uskuteční v kongresovém centru hotelu Olšanka v Praze 3. Letošním hlavním tématem semináře budou zemní práce na pozemních komunikacích v ČR a v Evropě.
Naše putování po staveništích za místy potenciálních možností úrazů nejen při pádech z výšky (či pádech do hloubky) pokračuje. Tentokrát se zaměříme na zemní a výkopové práce v hustě zastavěném území, na veřejných prostranstvích, na veřejně přístupných komunikacích nebo v uzavřených areálech, kde současně probíhají i jiné než stavební činnosti.
Sanace sesuvu svahu u východního portálu hřebečského tunelu je náročným technickým dílem, ve kterém byly ve velké míře použity moderní technologie, jako je vyztužování zemin, použití lehkých materiálů do násypu nebo zajištění skalního výchozu pomocí lanových systémů. Práce byly prováděny ve stísněných poměrech za mírně omezeného provozu na silnici. Výsledná kvalita díla je ovšem vynikající a jeho estetické začlenění do krajiny velmi zdařilé.
