Veřejný prostor sídel zasažený povodní- díl 3.

Třetí díl textu, který nabízí základní rozbor situace veřejného prostoru měst a obcí, jeho stav před, v průběhu a po odeznění povodně, zejména pak prostoru pod úrovní terénu včetně uvedení konkrétních příkladů. Text je součástí sborníku referátů 18. Mezinárodní konference Městské inženýrství Karlovy Vary 2013- „Povodeň a město“, která se konala dne 7. června 2013.

Neblahé důsledky na stav vedení technického vybavení a dalších objektů může mít příliš rychlé obnovení dopravního provozu po odeznění povodně v inundačním území a v jeho sousedství (ulice ve zvýšené míře přesycené vodou ve svém podloží jsou v té době a jistou dobu i potom velmi zranitelné). Nezanedbatelná je rychlost zaplavení a vzdouvání vody, doba trvání vzdutí (v území aktivní inundace též rychlost proudění vody), tj. svou významnou roli hrají časové souvislosti a parametry zaplavení, stejně tak i časové souvislosti a parametry procesu prázdnění inundačního prostoru.

S největší pravděpodobností dochází zejména v počátečním stádiu vzdouvání vody (než dojde např. k vyrovnání hladin v zóně mimo aktivní inundaci) k pohybu jemnějších i hrubších podílů zeminy z povrchové vrstvy směrem k drenážním prvkům v podzemí, tj. .zejména směrem k místům netěsností kanalizace, směrem k místům starých dutin v podzemí (kavern, existujících zde již dříve z různých důvodů). V koncové fázi pak (při poklesu hladiny vody v recipientu a při návratu vzduté vody z inundačního území do svého koryta) dochází pravděpodobně k dalšímu intenzivnějšímu pohybu materiálů v podzemí  (uvolněné a nadlehčené částice jsou snáze manipulovatelné) a probíhá též dodatečná nezanedbatelná konsolidace zeminy v povrchové vrstvě. Následné uspěchané obnovení dopravního provozu pak může rovněž tuto konsolidaci dále lokálně a hetorogenně zintenzivnit  (v takových případech dochází k dotváření struktury a ke změnám konzistence zeminy v povrchové vrstvě i v dalším relativně delším časovém období, např. též již i s účinkem mrazu nastupujícího zimního období apod.).

Konkrétní případy

• V prostoru centrální části hl.m. Prahy byla historicky jistá funkční síť vodotečí. Ty tam dnes nejsou vizuálně patrné. Zůstaly však někde dole technicky neošetřené. Našly si však své cestičky minimálních hydraulických odporů a hledají si je i nadále se změnami, ke kterým dlouhodobě i nyní v podzemí dochází. Průvodním jevem pak je častější vzdouvání a poklesy hladiny podzemní vody a další jevy s těmito související. V době srpnové povodně r. 2002 byl např. průkazně zasažen kolektor C1A (součást kolektorů centrum), a z toho pak tedy vyplývá, že musela být v podzemí podobně zasažena a nesporně ovlivněna i celá oblast navazujícího centra včetně Vodičkovy ulice. Lze tak pravděpodobně i toto vnímat jako jeden z argumentů, vysvětlujících příčiny neúměrně rozsáhlé destrukce veřejného prostoru v ulici Vodičkova 26.1.2005, vysvětlované jinak havárií vodovodního řadu DN 200 v kombinaci na tehdy probíhající realizaci kolektoru Vodičkova (ta však byla pečlivě připravena a stejně pečlivě i monitorována s výsledky, které nepotvrdily spoluzavinění).   
• Opakovaně se též potvrzuje, že jsou toky podzemní vody v centrální části hl.m. Prahy (i jinde) vydatně dotovány z netěsných vodovodních řadů a netěsné kanalizace (většina stok systému jednotné kanalizace zde pak též funguje ve větším rozsahu neplánovaně v tlakovém režimu proudění), což není dobré a není v souladu s příslušnými ustanoveními platných ČSN a ČSN EN, které jednoznačně požadují jejich trvalou vodotěsnost ( ČSN 75 5401, ČSN 75 5411, ČSN EN 752-1 až 7, ČSN 75 5911, ČSN EN 1610, ČSN 75 6909, …). Znám je též opakovaný případ pohybu konstrukce kolektoru v dolním prostoru Václavského nám.- Můstek nahoru a dolu v prokazatelné závislosti na stav poruchovosti vodovodních řadů v jeho okolí.
• Dostatečně znám je i případ havárie vodovodního řadu na tz. severojižní magistrále v centru Prahy. Tento případ pak může posloužit jako případ umělého povodňového stavu ve veřejném prostoru. Šlo o havárii nadřazeného litinového řadu DN 900 z r. 1908 převádějící vodu z nadřazeného vodojemu Flóra do vodojemu Karlov (odhadem údajně vytékal proud vody  cca 1m³/s, celkem cca 2000 až 3000 m³). Provoz tohoto řadu se podařilo údajně zastavit až cca po jedné hodině. Množství ztracené vody bylo tedy pravděpodobně větší. Dovětkem může pak být připomenutí zásady, že důležité nadřazené vodovodní řady s velikými hodnotami DN by měly být trasovány jen v použitelných (po kontrole) obslužných komunikacích a samozřejmě by měly být  včas obnovovány (měly by být též preventivně prověřovány tzv. náhradní odvodňovací trasy a včas učiněny příslušné kroky, vedoucí k nápravě).

Dopravní kolaps, 27. 1. 2006 v centru havarovalo potrubí; u křižovatky ulic Sokolská a Rumunská, nedaleko náměstí I. P. Pavlova, včera před polednem prasklo vodovodní potrubí a zastavilo dopravu na severojižní magistrále v centru Prahy; z havarovaného vodovodního řadu o průměru DN 900 vytékalo cca tisíc litrů vody za vteřinu; na snímcích křižovatka Sokolské a Ječné. Zdroj: Šíp, 28. 1. 2006

• Velmi poučná se stala svým způsobem havárie ve Slunné ulici, v Praze 6, viz obrázky 4 a 5. Po období častých jarních dešťů v roce 1990 zde došlo k havárii vodovodního řadu DN 200 (litina) s tím, že po obnažení tohoto potrubí v místě havárie se zjistilo, že chybí 2 m potrubí (malý zázrak nebo záhada?), avšak nikoho to příliš tenkrát nevzrušovalo. Při opravě tohoto řadu byl pouze nahrazen i onen chybějící dvoumetrový kus potrubí. Přibližně po roce pak došlo k havárii blízké kmenové stoky vejčitého tvaru 120/200 cm ve Slunné ulici a onen chybějící dvoumetrový úsek vodovodního řadu DN 200 se našel uvnitř havarované stoky! Příčina,  opakující se velmi často: současná netěsnost vodovodů a kanalizace s přičiněním (v tomto případě) chybné betonové konstrukce spodní části vejčitého profilu stoky ve velikém sklonu, kdy její abrazi a následně i destrukci způsobily hrubé disperzní částice v odpadní vodě.

Poučení: Důležité průchodné a průlezné stoky by měly být častěji a důsledně kontrolovány. Již chybějící kus vodovodního potrubí rok předtím byl jakýmsi signálem, že není cosi v pořádku. Poučení: Stav nouze v souvislosti s vodou, jak se opakovaně v praxi potvrzuje, nemusí být jen v blízkosti vodních toků, v jejich inundačním území!

Schéma konstrukčního řešení  kmenové stoky ve Slunné ul. v Praze 6, druhá a třetí fáze události ( vpravo)

• Citlivými prvky v urbanizovaném území při působení povodňových stavů jsou např. též kolektory či metro, příslušné jejich úseky vyskytující se v inundačním území. To se potvrdilo též při srpnové povodni v r. 2002 i v Praze. Jakkoliv kolektory zde obstály výrazně lépe než metro, tak šlo v obou případech o nemalé škody. Následně pak bylo třeba reagovat realizací příslušných opatření. Z praktického hlediska se pak jako důležitý poznatek a zkušenost vyspělého zahraničí ukazuje to, jak je důležité provozně včas zareagovat včasným vědomým zaplavením  rizikových prostor v podzemí (kolektorů, metra, podzemních podlaží objektů, suterénů atp.) čistou vodou a nepřipustit jejich zatopení vodou znečištěnou, produkovanou povodní.
• Jiným, často se vyskytujícím příkladem včasného nezvládnutí situace či špatného zareagování na podmínky zadání s důsledkem vzniku lokálních minipovodní, je příklad chybného řešení trasy silničních komunikací vstupující do území intravilánu sídel. Často samy o sobě a prostřednictvím svých odvodňovacích rigolů přivádějí tzv. cizí odpadní vody z extravilánu do intravilánu sídel. Za vysloveně chybné řešení pak je možné považovat trasování místních komunikací v území s dřívější důlní činností, kde závalové procesy v prostoru starých důlních děl v úrovni terénu nad nimi následně vyvolávají vznik poklesové kotliny (bezodtokové terénní deprese) většího plošného rozsahu, aniž by bylo adekvátně na tuto okolnost reagováno. Obr. 3 ukazuje neblahé důsledky takovéhoto případu v blízkosti nového nákupního centra OC Kaufland v Horním Litvínově.
• Jistě by bylo možné nabízet celou řadu dalších podobných konkrétních příkladů. Jako povinnost se však jeví nezapomenout připomenout i tzv. bleskové povodně. Ty jsou však prezentovány prostřednictvím masmédií obvykle jako atrakce bez dostatečného rozboru faktických jejich příčin, jakkoliv jde především o příčinu v podobě výrazných změn poměru ploch se zpevněným a nezpevněným povrchem včetně jiných dalších úprav povrchu terénu a antropogenních vlivů v urbanizovaném území.

Rekapitulace poznatků

• V případě sídel v ČR postižených povodní 8/2002 (i těch před a po r. 2002) se vedle škod na objektech (budov, průmyslových hal, areálů apod.), nacházejících se v inundačním území, objevily a objevují i další škody na stavbách a objektech jiných typů, např. na pozemních komunikacích (zejména na mostech) a na ostatních objektech a stavbách inženýrských sítí lokalizovaných ve veřejném prostoru. Tyto škody mohou být co do rozsahu a svého dopadu (na funkci a chod sídla dlouhodobě) významnější a může být náročnější i postup jejich identifikace, vyhodnocování, jejich vyčíslení ve finančních jednotkách i postup rozhodování, jak tyto škody postupně eliminovat a odstraňovat, jak jim preventivně a účinně čelit.
• Nelze snadno od sebe oddělit to, co se dlouhodobě odehrává v daném území, dlouhodobě před  povodňovou  událostí, v průběhu povodně a následně. Proto je i důležité zakládat právě pro tyto účely odpovídající systém trvalého monitorování stavu urbanizovaného území a zejména pak stavu potenciálně konfliktního veřejného prostoru v něm (včetně dění v podzemí).
• Větší pravděpodobnost výskytu extrémních hydrologických situací a následně extrémních projevů odtokových režimů ve vodních tocích se stává realitou, kterou je třeba brát vážně. Za rozumný postup v úseku inženýrských sítí, nacházejících se v inundačním území větších vodních toků, lze proto považovat důkladnější cílený jejich preventivní průzkum, sledování a prověření tohoto rizikového území (včetně využití cenných poznatků ze srpnové povodně r. 2002 v ČR, letní povodně r. 1997 na Moravě a dalších) a dále pokračující návrh rozumných preventivních programových opatření a jejich postupnou realizaci (včetně průběžného vyhodnocování výsledků).

Bezodtokové terénní deprese v blízkosti nákupního centra OC Kaufland v Horním Litvínově

• Jedním z mála nástrojů, které lze použít k udržení preventivního pořádku ve veřejném prostoru měst a obcí a tak zachovat naději na jeho kvalitní funkci a vzhled, zůstává územní plán (jeho regulativy; s jejich pomocí si lze pravděpodobně vynutit i lepší spolupráci všech zúčastněných a zainteresovaných při odstraňování a nápravě škod po povodních včetně participace finančními zdroji).
• Doporučit lze též postupnou a důslednou kompletaci databáze technického stavu území (mj. s využitím moderních postupů tvorby technických map sídel a postupnou tvorbou moderních nástrojů Facility Management dopravní a technické infrastruktury atd.) i na úrovni vedení města či obce, samozřejmě pak na úrovni všech správců technického vybavení území.

Autor: Doc.Ing. Petr Šrytr, CSc., Fakulta stavební ČVUT v Praze

Zdroj: ŠRYTR, Petr. Veřejný prostor sídel zasažený povodní. Sborník referátů z 18. mezinárodní konference Městské inženýrství Karlovy Vary 2013- „Povodeň a město“ konané dne 7. června 2013. Praha: Informační centrum ČKAIT, s.r.o., 2013. s. 149- 158

Literatura, podklady:
[1]    Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění.
[2]    Eichler Ch. : Instandhaltungstechnik (VEB Verlag Technik, Berlin, 1985).
[3]    Stein D., Niederehe W.: Instandhaltung von Kanalisationen (Ernst&Sohn, Verlag fűr  Architektur und technische Wissenschaften, Berlin, 1992).
[4]    Šrytr P. a kol.: Městské inženýrství (1), (2) (Technický průvodce ČMT, ACADEMIA, ČKAIT, Praha, 1999, 2001, ISBN 80-200-0633-X).
[5]    HLAVÍNEK, P. MIČÍN, J. PRAX, P. Příručka stokování a čištění. Brno: Vydavatelství NOEL 2000 s. r. o., 2001. ISBN 80-86020-30-4.
[6]    KREJČÍ, V. a kol.: Odvodnění urbanizovaných území, koncepční přístup. Brno: Vydavatelství NOEL 2000 s. r. o., 2002. ISBN 80-86020-39-8.
[7]    Šrytr P. a kol.: Odvodňování malých obcí a okrajových částí měst (Professional Publishing, VŠB-TU Ostrava,  2011, ISBN 978-80-7431-076-8).
[8]    Asociace pro vodu ČR a FSv ČVUT v Praze : Jak hospodařit s dešťovou vodou na soukromém  pozemku (Ústav pro ekopolitiku, r.p.s., Praha, 2009, ISBN 978-80-87099-06-3).
[9]    TP103 Navrhování obytných a pěších zón-Technické podmínky (MD ČR-OPK, vyd. KAURA publishing, 2008, ISBN 80-902527-0-2).
[10]    Šrytr P. : Výpadky (poruchy a havárie) inženýrských sítí z hlediska udržitelného rozvoje (FSv ČVUT v Praze, K126, 2009, ISBN 978-80-01-04289-2).
[11]    Soubor legislativních, technických a dalších podkladů z oblasti technické infrastruktury.

úvodní foto: Thinkstock.com