Zemní a výkopové práce I

Pokračujeme sledováním míst s možností pádů z výšky na staveništích. Tentokrát se zaměříme na zemní a výkopové práce v prostoru oploceného staveniště. Zní to možná nelogicky, ale při zemních pracích prováděných v prostoru staveniště nám hrozí pád z výšky do výkopu. Přesněji bychom měli uvádět, že se jedná o pád do hloubky. Kromě toho můžeme být při hloubení zavaleni zeminou.

Článek byl aktualizován.

Platí důležitá zásada, a tou je dokonalá znalost geotechnických poměrů. Bez průzkumu, který by nám přesněji popsal vlastnosti zeminy, lze kopat pouze materiály do objemu max. 100 m3.

Doporučuji proto při jakýchkoliv pochybnostech raději přizvat na stavbu geotechnika nebo geologa, který na základě vlastního ohledání zapíše své poznatky do stavebního deníku, a tím nastaví závazná pravidla pro všechny účastníky výstavby.

Pravidla pro provádění výkopových prací v oploceném staveništi

Hloubené výkopy dělíme na rýhy, zářezy, šachty a jámy. Na odlehlém místě může provádět výkopy jeden pracovník pouze v tom případě, nejsou-li hlubší než 1,3 m. V dosud nezastavěném území se mohou provádět ručně kopané výkopy bez pažení do hloubky maximálně 1,5 m. V nesoudržných a podmáčených zeminách musejí být stěny výkopů zajištěny podle stanoveného technologického postupu i při hloubkách nižších než 1,5 m.

Požadavky na ochranu proti přítoku vody do výkopu a postup při snižování hladiny spodní vody jsou popsány v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ČSN 73 3050 – Zemní práce (s účinností do 2/2010) a ČSN 73 6133 – Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací (s účinností od 3/2010). Snižování hladiny spodní vody se provádí odvedením nebo odčerpáním vody.

Pro osoby pohybující se ve výkopech musí být zřízen bezpečný sestup i výstup. Za takový se považují žebřík, schody nebo šikmá rampa. Na povrch rampy se sklonem větším než 1 : 5 se musejí příčně upevnit lišty nebo zarážky bránící uklouznutí. Při souběžném ručním a strojním provádění výkopových prací se nesmí nikdo zdržovat v ohroženém prostoru.

Není-li v průvodní dokumentaci stroje jiná informace, považuje se za prostor ohrožený strojem maximální dosah jeho pracovního zařízení zvětšený o 2 m. Totéž platí při ručním začišťování výkopu nebo při přepravě materiálu z výkopu. Pažení stěn výkopu musí být vždy navrženo a provedeno tak, aby spolehlivě zachytilo boční tlak zeminy, bránilo poklesu okolního terénu a sesouvání stěn výkopů. Strojně hloubené výkopy s nezajištěnými svislými stěnami mohou zůstat po určitou dobu nezapažené (tab. 1).

Tab. 1: Orientační lhůta pro instalaci pažení při strojní vykopávce

Pracovní prostor ve výkopu

Minimální pracovní prostor ve výkopu musí být široký 0,8 m (obr. 1). Tato šířka je dostatečná pro provádění nátěrů za studena, pro zhotovování natavovaných izolací a fóliových izolací.

Rozměry výkopu musejí být takové, aby umožňovaly bezpečné provedení všech návazných montážních prací spojených například s uložením potrubí, osazením tvarovek a armatur, napojením přípojek, provedením spojů a svařováním. Vždy se musí vzít v úvahu druh práce. Vyžaduje-li například montáž pohyb pracovníků mezi stěnou výkopu a potrubím, musí se prostor zvětšit. Šířka dna výkopu se zvětšuje podle vnějšího průměru potrubí, hloubky jeho uložení, způsobu pažení a sklonu svahovaných výkopů. Nejmenší dovolená šířka pracovního prostoru pro zhotovení vložkových a nátěrových izolací zpracovávaných za horka je 1,2 m.

Sklony svahů výkopů

Sklon svahu se vyjadřuje poměrem výšky svahu k jeho půdorysné délce. Někdy se uvádí přímo úhel sevřený plochou svahu s vodorovnou rovinou (případně vyjádřený tangentou tohoto úhlu). Sklony svahů předepisuje zhotovitel s ohledem na zjištěné geologické podmínky a provoz. Přibližné sklony svahů výkopů do hloubky 3 m jsou stanoveny požadavky uvedenými v tab. 2. Platí to pro svahy, které budou po dokončení prací opět zasypány. Současně je v blízkosti svahu zakázán pohyb strojů a zařízení.

Pokud má svah přiléhající k výkopu sklon větší než 1 : 1 a výšku větší než 3 m, je třeba realizovat opatření proti sklouznutí zaměstnanců stavby nebo proti sesutí materiálu. Svahy výkopů, které jsou hlubší než 5 m nebo jsou v úrovni, kde se střídají dvě horniny s odlišnými vlastnostmi, se navrhují se sklonem v dolní části méně strmým, případně se přeruší vodorovnou terénní lavičkou, širokou minimálně 0,5 m. Svahy se nesmějí podkopávat. Pracovat na několika stupních svahu nad sebou lze pouze tehdy, pokud jsou v technologickém postupu vytvořeny takové podmínky, že fyzické osoby zdržující se na nižších stupních nejsou ohroženy.

Tab. 2: Příklady přibližných sklonů svahů dočasných výkopů s maximální hloubkou 3 m

Ochrana okolí výkopu

Před pádem do výkopu můžeme ostatní osoby pohybující se po staveništi chránit například materiálem z výkopu navršeným do výšky min. 0,9 m ve vzdálenosti min. 1,5 m od hrany výkopu. Na staveništi, kam není povolen přístup nepovolaným osobám, musejí být okraje výkopů v místech , kde se vnější okraj dopravní komunikace přibližuje k okraji výkopu na vzdálenost menší než 1,5 m, zajištěny proti pádu osob do hloubky. Pokud by se ještě vyskytla na staveništi jáma na vápno, což je dnes velmi vzácný případ, musí být okolo ní dvoutyčové zábradlí vysoké minimálně 1,1 m.

Přechody přes výkop

V prostoru oploceného staveniště se musí vždy instalovat přechod široký minimálně 0,75 m přes výkop hlubší než 0,5 m. Nepřesáhne-li hloubka výkopu 1,5 m, opatří se přechod alespoň po jedné straně zábradlím. V ostatních případech se přechod přes výkop v prostoru staveniště opatří zábradlím po obou stranách.

Práce ve výkopu, která vyžaduje velký pracovní prostor.	Na výkopy v prostoru uzavřeného staveniště je hodně místa.

Zatěžování okrajů výkopů

Okraje výkopů nesmějí být ničím zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu. Povrch terénu od hrany výkopu nebo vykopané jámy až po hranici smykového klínu, která je stanovena v projektové dokumentaci, nesmí být zatížen materiálem, stroji, stavbami zařízení staveniště a stavebním provozem, aby se předešlo usmyknutí. Výjimkou jsou pouze případy, kdy je stabilita stěn výkopů zajištěna speciálním způsobem uvedeným v projektové dokumentaci. Mechanické zhutňování zeminy pomocí pěchů, válců a jiných zhutňovacích mechanismů se musí provést tak, aby se neohrozila stabilita stěny výkopů.

Provádění zásypů

Při ručním odstraňování pažení stěn výkopu se postupuje odspodu za současného zasypávání odpažené části výkopu tak, aby se zajistila maximální bezpečnost. V případě, že dopravujeme zásypový materiál kolečkem, a zasypávaný výkop je hlubší než 1,5 m, musí mít výkop na své hraně pevnou zarážku, abychom o ni mohli kolečko při vyprazdňování jeho obsahu opřít a nesjelo nám do výkopu. Pro přepravu zeminy kolečkem se musí zřídit dostatečně široká a únosná cesta se sklonem maximálně 1 : 5. Tato komunikace nesmí mít prudké přechody. Její povrch musí být zpevněn a nesmí být kluzký.

Povinnosti zaměstnavatele

Před zahájením zemních a výkopových prací musejí být na terénu polohově, případně i výškově vytyčeny stávající podzemní překážky (trasy technické infrastruktury), jež se nacházejí na staveništi. S těmito překážkami, s jejich ochrannými pásmy a podmínkami provádění zemních prací v těchto pásmech musejí být před zahájením prací prokazatelně (tj. písemně) seznámeny obsluhy příslušných mechanismů i ostatní pracovníci, kteří budou zemní práce provádět. Zhotovitel určuje osobu, která při změně geologických a hydrogeologických podmínek upřesňuje určený sklon stěn svahovaných výkopů. Pokud se na staveništi vyskytnou práce, které vystavují zaměstnance riziku poškození zdraví, případně smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu hlubším než 5 m, musí být zpracován plán Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Totéž platí pro výkopové práce s bezprostředním nebezpečím utonutí a pro práce, při kterých hrozí pád do volné hloubky větší než 10 m.

Strojní hloubení rýhy	Rýpadlo se musí pohybovat v dostatečné vzdálenosti od hrany výkopu.

Ing. Kamil Barták, CSc.
Foto: archiv autora

Literatura
1) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon)
2) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
3) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
4) ČSN 73 3050 – Zemní práce. Všeobecná ustanovení (účinnost do 2/2010)
5) ČSN 73 6133 – Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací (účinnost od 3/2010)
6) Novotný, K.: Bezpečnost a ochrana zdraví při provádění zemních prací, ROVS, Rožnov pod Radhoštěm, 2009
7) archiv autora

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.