Zemní a výkopové práce II – v zastavěném území

Naše putování po staveništích za místy potenciálních možností úrazů nejen při pádech z výšky (či pádech do hloubky) pokračuje. Tentokrát se zaměříme na zemní a výkopové práce v hustě zastavěném území, na veřejných prostranstvích, na veřejně přístupných komunikacích nebo v uzavřených areálech, kde současně probíhají i jiné než stavební činnosti.

Výkopy, které přiléhají k veřejně přístupným pozemním komunikacím nebo do nich nějakým způsobem zasahují, musejí být opatřeny příslušnou výstražnou dopravní značkou a v noci a za snížené viditelnosti označeny světelnou značkou nebo světelným signálem na začátku a na konci, případně podle konkrétních podmínek i na dalších nebezpečných místech.

Pravidla pro provádění výkopových prací v zastavěném území
Před zahájením výkopových prací v zástavbě je nutné zajistit všechny okolní stavby, které by mohly být nějakým způsobem touto činností ohroženy. V zastavěném území platí pravidlo: výkop nemusíme pažit tehdy, jsou-li jeho svislé stěny do hloubky 1,3 m hloubeny ručně (obr. 1).

V zeminách náchylných k sesutí a v místech s častými opakovanými otřesy se stěny výkopů zajišťují podle stanoveného technologického postupu i při hloubkách nižších než 1,3 m. Rozmístění pracovníků při ručním provádění výkopových prací je takové, při kterém se vzájemně neohrožují.

Nemá-li obsluha stroje při souběžném ručním a strojním provádění výkopových prací dostatečný výhled na všechna místa tzv. ohroženého prostoru (maximální dosah stroje zvětšený o 2 m), nemůže pokračovat v práci a musí ji přerušit. Pro výkop rýh a pro šířky dna rýh určených pro kanalizační potrubí platí ČSN EN 1610 (75 5114).

Velikost pracovního prostoru ve výkopu
Pokud má výkop svislé stěny a vstupují do něj pracovníci, musí být široký minimálně 800 mm. Tuto šířku je nutno dodržet i při pokládce vodovodních a plynových potrubí malých průměrů do mělkých výkopů, a to i přesto, že tyto většinou krátkodobé práce by bylo možné provádět bez velkého rizika v ještě užších výkopech.

Při určování minimálního pracovního prostoru pro pokládku plynového potrubí z tlakových trubek z polyetylénu a pro svařování termoplastických hmot je třeba vzít v úvahu příslušné technické předpisy, které jsou na pracovní prostor ještě náročnější.

Zemní práce v ochranném pásmu
V ochranných pásmech vedení, zařízení technického vybavení a staveb můžeme provádět výkopy pouze při dodržení podmínek stanovených jejich provozovateli nebo vlastníky. Podzemní vedení má být po dobu jeho obnažování vyřazeno z provozu. Obnažování podzemního vedení lze provést pomocí stroje pouze v těch případech, pokud to příslušné předpisy povolují. Nejblíže se můžeme přiblížit do vzdálenosti 1 m od jeho předpokládané polohy, potom musíme v práci pokračovat ručně. Obnažené potrubí ve stěně výkopu musí být ihned zajištěno proti průhybu, vybočení nebo rozpojení.

Ochrana okolí výkopu
Je bezpodmínečně nutné během prací i při přerušení prací výkopy zakrýt nebo u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu do výkopu, zajistit zábradlím. V případě nutného pojezdu mechanismů přes výkop se výkop zakrývá tlustými ocelovými pláty a podobně. Za vhodnou zábranu upozorňující na existenci výkopu se považuje zemina v sypkém stavu navršená do výšky minimálně 0,9 m nebo jiná vhodná překážka vysoká minimálně 0,6 m (například mobilní železobetonová svodidla). Nemělo by chybět bezpečnostní značení upozorňující na riziko možného pádu do hloubky, které se upevní ve výšce horní tyče zábradlí. Dále lze použít zábradlí, u kterého nemusejí být splněny požadavky na pevnost ani na výplň prostoru pod horní tyčí.

Před pádem do výkopu může chodce spolehlivě ochránit například zábradlí ve vzdálenosti větší než 1,5 m od hrany výkopu, které je vysoké minimálně 1,1 m. V ulicích měst se běžně používá přenosné dílcové zábradlí.

Přechody a přejezdy přes výkop na veřejné komunikaci
Pokud výkop tvoří bariéru na veřejně přístupné komunikaci pro pěší, musí být vždy zajištěn zábradlím podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. To znamená, že prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy se jistí tak, aby nedošlo k propadnutí osob. Zarážka u podlahy slouží současně jako vodítko pro slepeckou hůl.

Na veřejně přístupných komunikacích a na veřejném prostranství musí být zřízen přechod pro pěší minimální šířky 1,5 m přes výkop pokaždé, bez ohledu na jeho hloubku. U výkopů hlubokých maximálně 1,5 m musí být instalováno alespoň dočasné jednotyčové zábradlí. U výkopů hlubších než 1,5 m se musí instalovat oboustranné dvoutyčové zábradlí s podlahovou zarážkou. Na veřejně přístupných komunikacích a na veřejném prostranství musí být zřízen přejezd, který kapacitně odpovídá danému provozu. Musí být dostatečně bezpečný a únosný.

Stabilita okolí výkopu
Prováděním výkopů nesmíme ohrozit stabilitu přilehlých budov. Nesoudržné materiály a části stavebních konstrukcí, které by mohly svým tlakem uvolnit zeminu, je potřebné zajistit proti uvolnění nebo je zcela odstranit. Pažení stěn výkopu se navrhuje a provádí tak, aby spolehlivě zachytilo boční tlaky a vyloučilo ohrožení stability budov v sousedství výkopu. Zemina se mechanicky zhutňuje pomocí pěchů, válců a jiných zhutňovacích mechanismů opět tak, aby se neohrozila stabilita sousedních staveb.

Povinnosti zaměstnavatele
Před zahájením prací se vytyčí stávající trasy technické infrastruktury (například vodovodní a stoková síť, energetická a komunikační vedení a podobně). Při haváriích, kdy odstraňujeme náhlé poruchy, a u jednoduchých ručních prací, zhotovitel stavby pověří fyzickou osobu, která před zahájením prací určí způsob zajištění technické infrastruktury a stanoví opatření týkající se bezpečnosti práce. Zhotovitel dále stanoví způsob těžby, způsob případného rozmrazo­vání zeminy a dopravy v technologickém postupu tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost osob a ochrana dotčených podzemních sítí technického vybavení území.

Prostor, ve kterém se provádí rozmrazování a kde hrozí riziko popálení, se musí zřetelně vymezit. Zhotovitel musí projednat s provozo­vatelem nebo vlastníkem vedení podmínky použití strojů, pneumatického nářadí a elekt­rického nářadí v blízkosti podzemních vede­ní nebo technického vybavení. Před prvním vstupem osob do výkopu nebo při přerušení prací na dobu delší než 24 hodin zhotovitel prohlédne stav stěn výkopu, stav pažení a stav přístupů. Při přerušení prací zhotovitel zajišťuje pravidelnou kontrolu a údržbu hran. Kontroluje stav pažení, zábradlí, lávek, přechodů, přejezdů a bezpečnostních značek. Hrozí-li nebezpečí výskytu plynů a par, osoba pověřená zhotovitelem zajistí měření jejich koncentrace. Zhotovitel musí přijmout taková opatření, která zabrání, aby se k vedení, zařízení nebo stavbám nemohly přiblížit osoby ani technika.

Pokud by se při provádění zemních prací neočekávaně ohrozila stabilita okolních budov, musí zhotovitel neprodleně přijmout opatření k zajištění jejich stability. Pokud se na staveništi vykonávají práce v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení, musí se zpracovat plán BOZP (bezpeč­nosti osob a zdraví při práci). Totéž platí pro zemní práce prováděné protlačováním ne­bo mikrotunelováním z podzemního díla.

Ing. Kamil Barták, CSc.
Foto: archiv autora

Literatura
1. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi.
2. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracoviš­tích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
3. Novotný, K.: Bezpečnost a ochrana zdraví při provádění zemních prací. Rožnov pod Radhoštěm: ROVS, 2009.
4. ČSN EN 1610 (75 6114) – Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.