Jak bude vypadat Pražský okruh u Suchdola?

Řízením EIA prochází od září varianta úseku 518 pražského vnějšího okruhu z Ruzyně do Suchdola. Navrhovaná trasa je dlouhodobě předmětem řady sporů. Ty jsou částečně zapříčiněny starými křivdami, kdy se o základním trasování pražského okruhu rozhodovalo bez účasti dotčených obcí a částečně reálnými obavami z dopadů, které by mohla nová silnice této dosud relativně klidné čtvrti přinést.

Hlavním argumentem odpůrců trasy silničního okruhu kolem Prahy je fakt, že byl navrhován ještě v dobách před výraznější expanzí některých městských částí a nyní se v některých místech dostává do těsné blízkosti obytných budov.

To je i případ Suchdola, kde je navíc situace o to komplikovanější, že se zde okruh musí přiblížit skrze hustě osídlené břehy k řece, aby mohl Vltavu v tomto místě na severu hlavního města přemostit. O nutnosti vybudování nového silničního přemostění spojující Prahu 6 a Prahu 8 se mluví již delší dobu – v současné době nemají řidiči, kteří se potřebují dostat z jedné městské části do druhé, jinou možnost než zajíždět do centra hlavního města.

https://www.facebook.com/praha6/videos/947967045575898/

Obyvatelé Suchdola, Lysolají, ale i dalších stavbou dotčených obcí, jako jsou Přední Kopanina, Horoměřice, Nebušíce a Únětice, navíc musejí dlouhodobě snášet hlukovou zátěž z nedalekého letiště a jakékoli další zhoršení životních podmínek vnímají velmi citlivě.

Navržená trasa se snaží v co největší míře využít zahloubení, které by mělo spolu s náspy po stranách komunikace snížit hlukovou zátěž. Silniční okruh by díky tomu měl být v krajině méně nápadný.
Problematickými místy jsou u každé takové stavby mimoúrovňové křižovatky. Ty by měly být v úseku 518 čtyři – MÚK Přední Kopanina, kterou se nový úsek napojí na dálnici D7 a již vybudovanou část okruhu, MÚK Horoměřice, MÚK Suchdol a MÚK Sedlec. Plánovanou součástí stavby jsou také dva tunely – Suchdol a Rybářka.

Suchdolský tunel by měl procházet pod pozemky na severu této obce, kde se v současnosti nacházejí především zahrádkářská kolonie a spíše sporá obytná zástavba. To je důležité zejména proto, že tunel by měl být hlouben shora pomocí podzemních stěn. Tato metoda spočívá v tom, že se na povrchu odkryje zemina pouze do úrovně stropu tunelu. Z této úrovně dojde k betonáži bočních stěn a stropu tunelu a další práce již probíhají v podzemí. Poměrně rychle tak může dojít k finální úpravě pozemků nad tunelem. Tunel Rybářka by pak měl dovést dopravu z MÚK Sedlec na Kamýckou ulici za hranicí zastavěného území obce.

Pravděpodobně nejproblémovějším místem celého úseku je MÚK Sedlec, kde je mimoúrovňová křižovatka vměstnána na velmi malý prostor na vltavské skále, navíc v těsné blízkosti zástavby. Otazník také zůstává nad hlukovou zátěží plynoucí z mimoúrovňové křižovatky Suchdol, obzvláště zvážíme-li, že nejnovější výstavba v katastrálním území Lysolají (těsně za Českou zemědělskou univerzitou) se nachází jen několik stovek metrů od místa, kde je již úsek 518 veden mimo tunel.

TEXT: RED
FOTO: PRAHA 6, ŘSD, ISTOCK