Nová Trojská lávka je subtilní a nápaditá. Autoři využili i dřevo z Afriky

Trojská lávka pojí pražskou čtvrt Troja s Císařským ostrovem. V roce 1984 tu byla vybudovaná lehká zavěšená betonová lávka, která se však v prosinci 2017 zřítila. Spojení pak dočasně zajišťoval přívoz a od října 2020 je v provozu nová ocelová pěší lávka.

Nová lávka vznikla jako náhrada staré zřícené lávky – co všechno bylo třeba zvážit vzhledem k této skutečnosti?

Zřícení původní lávky bylo nečekané a vědomí, že se něco takového skutečně stalo, neuklidní ani to, že k tomu vedla celá řada dílčích příčin. Z toho pak vyplyne i zesílení pocitu zodpovědnosti, a to může tak trochu brzdit navrhování. Navíc samo místo už v sobě má určitou dávku „prokletí“, není to zde první lávka… 

Ale k samotnému návrhu. Zpočátku se zvažovala co nejrychlejší obnova pěšího spojení. Provizorní lávka měla být umístěna do polohy vedle původní stopy, měla být navržena z existujících skladových zásob materiálu, aby byl proces co nejrychlejší. Ale objevila se nečekaná skutečnost. Lávka nebyla zanesena v územním plánu Prahy, a tudíž nebylo legislativně možné ji nahradit a ani projednat a schválit. Absurdní situace se různými úpravami postupně vyřešila, ale zdržení celého procesu vedlo k novému pohledu na věc, k rozhodnutí umístit lávku do původní stopy se všemi návaznostmi, zvýšit její parametry a prodloužit její životnost z 30 na 100 let.

Jaké návazné požadavky bylo třeba zohlednit? 

Oproti původnímu konceptu provizorní lávky bylo třeba řešit požadavek rozšíření lávky a možnost přejezdu vozidel IZS, což má vliv na další zatížení konstrukce. Kromě toho jsme se zabývali protipovodňovými úpravami, které bylo nutné u trvalé lávky mnohem důkladněji řešit, z toho pak vyplynula i koncepce sklápěcího zábradlí. Zároveň jsme museli navázat na některé původní konstrukce, např. opěry, které sice dnes nejsou vidět, ale byly mohutné a do poslední chvíle nebylo zřejmé, v jakém jsou stavu.

Nová lávka nahradila tu zřícenou, stále jde tedy o lávku. Liší se nějak návrh lávky a mostu? Jaké specifika jsou v tomto případě?

Lávka je velmi specifická kategorie mostu. Lávku všichni považujeme za něco lehkého a subtilního, co přece nemůže být tak drahé. A musí to být příjemné, pohodlné, bezpečné, pro cyklisty, ale i maminky s dětmi, dobře osvětlené, ale neoslňující, neklouzavé, ale dobře ukliditelné, nad povodní, ale ne moc převýšené, přírodní, ale trvanlivé a nezničitelné, a ideálně bezúdržbové… A „nápadité“. Přesto se rozpětím a šířkou většinou vyrovná mostům. Nikdo neočekává, že výroba lávky bude tak náročná. Ono totiž záleží především na detailech, protože vše je chodcům na procházce přímo na očích.

Jaké okrajové parametry vstupovaly do návrhu nové Trojské lávky? 

Statika je neúprosná, lávka je sice určena „jen“ pro chodce a cyklisty, kromě běžných stavů se však v případě této lávky muselo počítat i s přejezdem těžších vozidel IZS a s povodňovým zatížením při průtoku 1000leté vody. A bohužel se musí počítat i s hloupostí, kdyby někdo na lávku přes zákaz vjel a poničil ji, lávka musí vydržet. Samozřejmě, co se týče běžného provozu, zábradlí je pro bezpečnost cyklistů navrženo vyšší.

Bezpečnost byla jistě důležitým parametrem, a týká se i chodců a přiměřeného povrchu lávky, který by neměl klouzat…

Navržená dřevěná mostovka může být zvláště ve vlhkém prostředí kluzká, tím jsme se velmi zabývali, proto byly provedeny zkoušky protiskluznosti u několika vzorků drážkování, než se zvolil tento typ. Pak se samozřejmě vyskytly i otázky týkající se inline bruslí, to jsme sami vyzkoušeli, protože žádný předpis ani norma pro taková měření neexistuje. Samozřejmě i protiskluznost má své meze, je třeba uvažovat také o malých dětech, které by se mohly na příliš drsném povrchu zranit. Z tohoto důvodu jsme se snažili kontrolovat i kvalitu fošen.

Pojďme teď tedy blíže k výslednému návrhu, který vzešel ze všech vstupních podmínek. Jaká je nosná konstrukce? 

Nosná konstrukce byla od prvních skic volena především jako odolná ve všech směrech – ve svislém i vodorovném. Tuto myšlenku naplnil nejlépe uzavřený páteřní nosník kruhového průřezu, trubka, která má navíc podle zatížení v různých místech i různou vnitřní tloušťku. Nosník je podepřen štíhlými kónickými pilíři elipsovitého tvaru, který minimalizuje odpor proudící vody. No a páteř je doplněna příčníky a krajními podélníky, které nesou sklopné zábradlí a zmíněnou dřevěnou mostovku.

Mluvili jste o nutnosti zohlednit povodňové zatížení při průtoku 1000leté vody, jak jste vyřešili tento požadavek?   

Při poslední povodni zde vystoupala voda na neuvěřitelnou úroveň, při stavbě lávky se tomu skoro nechtělo věřit, ale je to poznat podle výšky protipovodňových stěn na břehu. Přestože hlavní pole lávky je umístěno nad úroveň 1000leté vody, celý Císařský ostrov by byl pod vodou, takže představa, že by lávka fungovala, je mylná. Ale je třeba, aby ani nástupní pole netvořila bariéru, nebo co nejmenší, nezachytávala naplaveniny a nebránila v odtoku.

Proto byl navržen mechanismus sklopného zábradlí, který musí v případě povodně rychle a snadno fungovat, ale zároveň odolat vandalům, aby v běžném provozu zůstalo zábradlí bezpečné. V návrhu jsme řešili tento paradox dlouho, zkoušeli všechno možné, ale od atypických matek jsme upustili poté, co by se z nich mohl stát suvenýr… Vše je nakonec popsáno v manuálu, jehož součástí je i nutné nářadí.

Týká se takové stavby o protipožární ochrana?

Protipožární ochrana se těchto konstrukcí týká jen okrajově, jedná se o venkovní prostředí bez požárního zatížení, přesto dřevo použité na mostovku je v podstatě nehořlavé. Zato velmi důležitá je protikorozní odolnost, zvláště u lávky nad vodou, a hlavně u ocelové konstrukce. Použité uzavřené profily jsou vzduchotěsné, vrstvy nátěrů jsou speciálně navržené, mnohé konstrukční prvky jsou i pod nátěrem nerezové.

Jakou roli sehrála volba dalších materiálů i s ohledem na trvalou udržitelnost?

Pro nás je efektivní použití materiálů s ohledem na jejich dlouhodobou funkčnost, případně recyklovatelnost, ale zároveň vysokou estetickou kvalitu prvořadé. To nás pravděpodobně spojuje s hodnotami firmy Vekra, která právě účelnost a promyšlenost konstrukce lávky ocenila v soutěži Česká cena za architekturu.

Zde jsme zvolili ocel především s ohledem na vlastnosti vhodné pro tento typ konstrukce a možné opravy v případě poškození. Ale pro části pilířů ponořené ve vodě byl mnohem lepším materiálem beton. Samozřejmě byl pro nás důležitý také kontext přírodního prostředí Stromovky a Troji. Asi největší neznámou bylo použití dřeva stromu Lophira alata, který se pěstuje v různých zemích Afriky a používá jako hrubý stavební materiál např. na železniční pražce (není to dřevo z pralesů, jak se mnozí snaží tvrdit).

Díky svým neuvěřitelným vlastnostem, jako je chemická odolnost, odolnost proti škůdcům nebo vysoká pevnost, může sloužit jako náhrada našeho dřeva, např. dubu, kterého by se muselo použít mnohem větší množství, navíc s opakovanou impregnací a častější výměnou. Věříme, že se vhodnost volby prokáže a vše bude dobře fungovat.

Říkáte, že důležitý byl kontext přírodního prostředí Stromovky a Troji. K čemu vás vedl?

Nejedná se úplně o typickou městskou lávku, i když její vytíženost je velká. Přírodní prostředí Stromovky a charakter celé trasy do Troji je hlavně rekreační, lidé se pohybují pomalu, zastavují se na lávce i pod ní a vnímají celé okolí. Proto byl pro nás důležitý pohled z dálky i zblízka, silueta i detail. Chtěli jsme lávku vizuálně lehkou s přiznanými konstrukčními detaily. Jen škoda, že jsme končili těsně u lávky, nebylo možné řešit návaznosti v trochu širším kontextu.

Atraktivitu lávek či mostů zvyšuje často i vhodné večerní osvětlení. Jak to bude vypadat zde?

V první řadě jde o bezpečnost pěší trasy, s ohledem na ni bylo třeba navrhnout i systém osvětlení, samozřejmě vhodný i pro sklápění zábradlí. Použili jsme vertikální LED pásky ve sloupcích zábradlí, které dostatečně osvětlují postavy i tváře chodců, ale volili jsme osvětlení v teplejším odstínu. Zároveň je součástí systému i regulovatelnost intenzity osvětlení v hodinách menšího provozu, s ohledem na cirkadiánní rytmy živočichů.

Aby se neopakovala historie a skončilo „prokletí“ tohoto místa, je nepochybně zabezpečen i monitoring lávky.

Ve spolupráci s ČVUT je prováděn nepřetržitý monitoring konstrukce, který sleduje polohu konstrukce, její zkrácení s ohledem na teplotní změny, deformace tvaru apod.

Lávce přejeme dlouhou životnost a autorům děkujeme za rozhovor.