Trojský most, most přes Opatovický kanál, most Prosmyky, stejně jako most ve finském Lødingu nebo ruském Vladivostoku mají jedno společné – použití speciálních mostních bednění, která musela nejen splnit svůj základní úkol, ale i odolat často extrémním povětrnostním podmínkám.
Od 50. let minulého století, kdy se vyspělé mostní technologie známé na Západě dostávaly do bývalého Československa, se o jejich zavádění do stavební praxe starali především lidé ze Závodu mosty národního podniku Stavby silnic a železnic Praha. Po reorganizaci firmy se – nyní už – Závod 2 podílel na významných komunikačních stavbách a rozvoji nových technologií, a to až do revoluce v roce 1989, kdy se osamostatnil. Od té doby prošel několika proměnami a dnes je znám jako akciová společnost SMP CZ. O vývoji společnosti jsme si povídali s významnou osobností na poli mostního stavitelství – bývalým ředitelem a v současnosti prokuristou společnosti Ing. Vladimírem Brejchou.
Most typu extradosed přes nádraží v Bohumíně je popsán s ohledem na architektonické a konstrukční řešení, statickou a dynamickou analýzu a technologii výstavby. Most celkové délky 140,30 m má tři pole s rozpětími 30,0 + 70,0 + 30,0 m, která jsou zavěšena na nízkých pylonech situovaných nad vnitřními podpěrami. Osa mostu je v půdorysném oblouku s poloměrem 256 m. Mostovku tvoří krajní komorové nosníky vzájemně spojené příčníky a spřaženou mostovkovou deskou. Ocelová konstrukce mostovky byla postupně smontována za opěrou a následně vysunuta do projektované polohy.
Ve druhé polovině loňského roku proběhlo v Praze několik rekonstrukcí tramvajových tratí. Jednou z nich byla i trať z Braníku do Modřan. V rámci této rekonstrukce byla opravována i estakáda T6 – Komoko. Jde o tramvajový most pro dvě koleje, který má tři pole a je ve směrovém oblouku s relativně malým poloměrem. Rozpětí polí jsou 21,5–30–21,5 m.
Příkladem využití zkušeností z konstrukce hydraulických a strojních zařízení při manipulaci s těžkými konstrukcemi je zvedání Svinovských mostů v Ostravě. Jde o dvojici silničních mostů a dvojici mostů tramvajových, mosty jsou 6polové. Oprava je rozdělena s ohledem na částečné zachování provozu na dvě části – nejprve jsou stavební práce prováděny ve směru do centra, a to souběžně na silničním i tramvajovém mostu.
V rámci architektonické soutěže na projekt přemostění řeky Leamouth v Londýně byl vypracován návrh lávky pro pěší s rozpětím 105 m. Konstrukci lávky tvořil přímo pocházený půdorysně zakřivený tříkloubový oblouk s příčně zakřiveným parapatním průřezem. Protože ve spodní části oblouku bylo nutno navrhnout schody, byl pro handicapované navržen výtah. Boční stěny skořepiny byly odlehčeny elipsovitými otvory, které byly také navrženy ve spodní desce. Otvory byly kryty skleněnými panely. Vlastní konstrukci tvořil hliníkový rošt, který spolupůsobil s krycími hliníkovými plechy
Dálnice D47 prochází mezi Ostravou a Bohumínem po mostě délky 605 m přes řeku Odru a přes Antošovická jezera. S ohledem na vedení trasy a plavební profil plánovaného plavebního kanálu bylo nutno navrhnout konstrukci s minimální stavební výškou. Most je situován na předměstí Ostravy v rekreační oblasti Antošovických jezer.
V rámci stavby Silnice I/67 Skřečoň – Bohumín, obchvat byla provedena výstavba zavěšeného mostu o třech polích přes Bohumínskou stružku, železniční trať a ulici Jana Palacha. Nosná konstrukce mostu je tvořena dvěma hlavními ocelovými spojitými nosníky zavěšenými v semiharfovém uspořádání na ocelové pylony. V příčném směru jsou hlavní nosníky spojeny ocelovými příčníky, na kterých je provedena mezilehlá spřažená železobetonová deska.
V červnu 20006 byla otevřena lávka pro pěší přes řeku Vltavu v Českých Budějovicích, kterou tvoří jednostranný skloněný oblouk. Most je součástí cyklistické stezky postavené na levém břehu Vltavy v úseku Litvínovický most – zahrádky Litvínovická. Lávka spojuje nově budované cyklistické stezky se stezkami situovanými na pravém břehu. Lávka navazuje na ulici E. Pittera, kterou spojuje s novým obytným komplexem situovaném na levém břehu.
Most na R1 nad údolím, cestou III/6434, potokem Kadaň a polní cestou v km 3,34490 je největším mostem realizovaným na rychlostní cestě R1. Jde o dálniční dvojmost, založený na velkoprůměrových pilotách o průměru 900 mm, v délkách 16 až 25 metrů a v počtu celkem 800 kusů.
Rolling Bridge v Londýně od britské architektonické kanceláře Heatherwick Studio se pro občasnou vodní dopravu otevírá velmi atypickým způsobem.
Nový most přes Vltavu je součástí stavby SOKP 513, která spolu s částmi 514 a 512 vytvořila dlouho očekávané dopravní propojení mezi dálnicemi D1 ve směru na Brno a D5 ve směru na Plzeň. Most je součástí celého souboru staveb převádějících dopravu přes široké ploché údolí nad soutokem Berounky a Vltavy. Přemostění se skládá ze dvou samostatných paralelních mostních konstrukcí. Levý most má dvoukomorový příčný řez, pravý most je jednokomorový. Délka mostu mezi mostními závěry je 236 m.
Cesta I/51 patří v Trnavském kraji do dopravního systému hlavních silničních tahů. V současnosti vede městem Trnava, kde se křižuje se železniční tratí, na okraji města se navíc připojuje komunikace II/504, takže tranzitní doprava spolu s místním provozem vytváří lokální zahlcení dopravy. Výstavba severního obchvatu by měla vyloučit tranzitní dopravu z centra města, zvýšit kapacitu existující silniční sítě a zlepšit spojení v rámci západního Slovenska.
Most dlouhý 41,58 km ve východní Číně spojuje přístav Jiaozhou v oblasti Huangdao s městem Qingdao a ostrovem Hongdao. Na stavbu mostu bylo použito 450 000 tun oceli a 2,3 milionu m3 betonu. Stavba mostu byla dokončena začátkem tohoto roku a podílelo se na ní minimálně 10 000 lidí.
Most přes Hosťovský potok je budován v rámci rychlostní silnice R1 v úseku Selenec–Beladice nedaleko města Nitra. Návrh předpokládal moderní koncepci mostu využívající jedné mostní konstrukce pro oba mostní směry.
