Inženýrské stavby

Partneři sekce:

Liniové stavby budované člověkem protínají krajinu a nevratně tak od sebe oddělují území, podobně jako to přirozeně od nepaměti činí například vodní toky nebo ještě ve větší míře pohyby tektonických desek. Důsledkem pro divokou zvěř je znemožnění přirozené migrace po původně scelené krajině.

Sledovaný mostní objekt se nachází na nejvytíženější komunikaci v České republice – Jižní spojce v Praze 10. Denně zde projede zhruba 100 tisíc vozidel, z toho přes 15 tisíc kamionů. Zavěšený most převádí Jižní spojku přes areál čerpací stanice, odtahové parkoviště, Žďánickou ulici, průmyslový areál (dříve Mitas), vlečku do areálu, seřaďovací nádraží Praha-Vršovice, železniční trať Praha-Benešov a Dolíneckou ulici.

Článek nabízí typologické seřazení jednotlivých prvků metra, zkoumá jejich vnitřní vztahy a dále také jejich vnější vztahy k organizaci území z urbanistického hlediska.

Tramvaje ve městech jsou užitečnou součástí veřejné dopravy, která ale často vytváří bariéry a hluk. Změnou úhlu pohledu se ale může jednat o městotvorný prvek navracející vegetaci do rozpálených asfaltových ploch. Podíl ozeleněných tramvajových tratí ve městech je bohužel u nás i ve světě nízký. Moderní tramvajovou trať s vegetací najdeme například v Praze – Ládví.

V předchozím díle jsme si nastínili historii kanalizací od starověkého Řecka a Říma až po počátek 20. století, kdy většina velkých měst již aktivně řešila potřebu odvádění odpadních vod sofistikovanějším způsobem než pouze uličními koryty či občasnými odvodňovacími kanálky. Žumpy a hnojiště městských domů se brzy měly stát minulostí – na řádnou čistírnu vody si ovšem lidé museli počkat až do poloviny 20. století. Jak tedy vypadala situace ve větších českých městech?

Může to znít téměř jako sci-fi, ale kanalizace a splachovací toalety nejsou výdobytkem moderní doby – doklady o prvních splachovacích záchodech pocházejí už z období let 2 600 až 1 500 před naším letopočtem (Kréta, západní Indie)