Výstavba tunelů při budování dopravní infrastruktury v České republice se v posledních letech těší velké oblibě. Pokud se ohlédneme do nedávné minulosti, určitě se nám vybaví nejméně tři větší tunelové stavby v rámci výstavby dálnic. Výstavba tunelových staveb je technologicky velmi náročná a přináší s sebou spoustu atypických řešení, a to především z hlediska požární bezpečnosti a tvarové ojedinělosti některých částí stavby.
Ocelový most pro pěší připomíná svojí strukturou matrici DNA (Cox Rayner Architects)
V článku jsou popsány aktuálně dokončené nebo probíhající vodohospodářské projekty, a to čistírna odpadních vod, úpravna pitné vody a stavby na vodních tocích – součást protipovodňové ochrany.
Problematika zakládání staveb provází obyvatele naší planety odedávna. Moderní metody speciálního zakládání staveb přinesly civilizované společnosti nové možnosti zpřístupnění a využití území, kde doposud nemohla rozvinout stavební aktivity.
Stavbou tunelu SOKP 513 jsme se v časopise Inžinierske stavby / Inženýrské stavby 1/2009 zabývali krátce poté, co byla ukončena ražba a zahájena betonáž definitivního ostění ražených úseků tunelů. Dne 20. 9. 2010 byla zprovozněna spolu se stavbami SOKP 512 a SOKP 514 celá část obchvatu spojující dálnici D1 s dálnicí D5 a tunel přešel z fáze výstavby do fáze provozu.
Článek popisuje metodu zhotovení hloubených tunelů z tenkostěnných přesýpaných systémů Matière a uvádí několik příkladů realizace těchto železničních a silničních tunelů v Irsku, Francii, Španělsku a Japonsku.
Článek popisuje metodu zhotovení hloubených tunelů z tenkostěnných přesýpaných systémů Matière a uvádí několik příkladů realizace těchto železničních a silničních tunelů v Irsku, Francii, Španělsku a Japonsku.
Zvedání těžkých mostních konstrukcí se dnes provádí výhradně s použitím hydrauliky. Je to dáno nejen relativně nízkou cenou a velkou přesností, ale obvykle i relativně jednoduchým nasazením. Mostní konstrukce o hmotnosti i několik tisíc tun můžeme díky použití hydrauliky také spouštět nebo vysouvat.
Přibližně od konce 50. let 20. století začal i v českých zemích vývoj původního tunelového stavitelství probíhat na značně širší bázi, která byla založena na vědeckých postupech zkoumání problémů geomechanických, stabilitních i technologických. Do nově pojaté sféry podzemního stavitelství byly zahrnuty vedle tunelů dopravních (tunely železniční, silniční a dálniční, podzemní rychlodráhy), štol a tunelů vodohospodářských a komunálních (vodní přivaděče, kanalizační sběrače, energovody, kolektory apod.) i perspektivní podzemní stavby plošné a halové (parkoviště, garáže, skladiště, kaverny hydrocentrál a energetických zásobníků, úložiště nebezpečných odpadů apod.).
Stále větší dopravní zatížení velkých měst spolu s rostoucími požadavky na kvalitu a ochranu životního prostředí v nich klade zvýšené nároky na komplexní přípravu investic do infrastruktury. A právě environmentální nároky na koncepci dopravních staveb jsou důvodem pro stále častější užívání tunelů, estakád a mostů při řešení dopravy ve velkých městech. Zvyšující se podíl těchto náročných technických děl s sebou nese i zvýšené nároky na podrobnost a komplexnost poznání prostředí, v němž mají být budovány.
Dne 30. září prezident Katalánska slavnostně otevřel nový most přes řeku Ebro (obr. 1). Most nahrazuje přívoz, který spojoval malá katalánská města Deltebre a Sant Jaume d‘ Enveja, situovaná po obou březích řeky těsně před jejím ústím od moře. Most převádí jak silniční, tak i cyklistickou a pěší dopravu.
Akashi Kaikyo – visutý most s nejdelším centrálním rozponem 1 191 m, tloušťka lana 112 cm (Foto: Foto: Marcus Tschaut)
Společnost Liebherr Werk Biberach představila na veletrhu Bauma 2010 nový rychle stavitelný jeřáb Liebherr 81K v úplně novým designu a s maximální úrovní výkonu. Svým důmyslným technickým a vizuálním řešením určuje 81K ve své třídě nové technologické standardy. Liebherr 81 K je první jeřáb ve své třídě, který pracuje jen s dvojzávěsem hákové kladky, což je absolutně inovační přístup definující nové výkonnostní standardy v tržním segmentu.
Nově otevřený obchvat kolem hlavního města České republiky se může pochlubit hned několika unikáty. Jedním z nich je most přes Lochkovské údolí, jenž je nejvyšší stavbou svého druhu v Praze. Jak po architektonické stránce, tak zejména po stránce technické patří tento most mezi světové rarity, protože 461 metrů dlouhý kolos podpírají šikmé pilíře, což není u takovéhoto typu stavby obvyklé. Většina mostní konstrukce je ocelová (kromě asfaltobetonové desky a pilířů), proto bylo velmi důležitě vybrat správnou antikorozní ochranu.
K dopravě se dostal velkou oklikou po vystudování fyzikální akustiky na Elektronické fakultě ČVUT v Praze. Podle jeho slov však nemůže být lepšího základu pro to, co dělá, než znalosti z fyziky a elektroniky. V současnosti vede ústav Dopravní systémy na Fakultě dopravní ČVUT a zároveň působí na společném pracovišti Fakulty dopravní Žilinské univerzity v Žilině a společnosti Eltodo EG, kde se zabývá tunely a jejich dalším rozvojem. Prof. Ing. Pavel Přibyl, CSc.
