S výstavbou kabelových tunelů (podzemní liniová stavba pro vedení kabelů vysokého a velmi vysokého napětí) se na území hlavního města Prahy začalo již v 60. a 70. letech 20. století. Hlavním důvodem umístit silové kabely do podzemí, byla hustá zastavěnost a již existující rozsáhlá inženýrská síť.
Metrostav Norge úspěšně dokončil svou dosud největší stavbu na prestižním norském trhu. Slavnostní prorážka tunelu Grenland na jihu země proběhla těsně před koncem minulého roku. Dvoutubusový tunel o délce 5 500 m razili čeští stavbaři v náročných geologických podmínkách a v extrémním arktickém počasí.
S výstavbou kabelových tunelů (podzemní liniová stavba pro vedení kabelů vysokého a velmi vysokého napětí) se na území hlavního města Prahy začalo již v 60. a 70. letech 20. století. Hlavním důvodem pro umístění silových kabelů do podzemí byla hustá zastavěnost a již existující rozsáhlá inženýrská síť. Státním podnikem Pražských energetických závodů (právní předchůdce PRE, a.s.) bylo přistoupeno k vybudování prvního raženého kabelového tunelu. Jednalo se o kabelový tunel Malešice v délce zhruba 4,2 kilometru, který byl vybudován v roce 1973. Článek se věnuje výstavbě kabelového tunelu Rohan z roku 2024, což je nejnovější přírůstek do rozsáhlé podzemní sítě kabelovodů ve správě PREdistribuce, a.s.
Čeští stavbaři zanechají další významnou a tentokrát doslova obří stopu ve Skandinávii. Pracovníci Metrostav Norge aktuálně razí v Norsku největší podzemní objekt v historii mateřské společnosti. Velkoobjemové kaverny budou sloužit k ukládání odpadu z výroby zinku. Stavební práce probíhají v oblasti vnitřních fjordů Norska ve městě Odda nedaleko Bergenu od začátku letošního srpna. Ražby jsou nyní hotové cca z 10 procent.
Úkolem divize 5 Metrostavu v projektu Uzel Plzeň 5. stavba Lobzy – Koterov byla výstavba dvou železničních mostů a zárodku silničního tunelu. Cílem modernizace téměř čtyřkilometrového úseku bylo zdvoukolejnění trati mezi Koterovem a Lobzy.
Pražský Strahovský tunel bude v budoucnu kompletně zrekonstruován. Opravy technologií či vozovky však začnou nejdříve po skončení opravy Barrandovského mostu, která začala před dvěma roky a bude pokračovat v následujících dvou letech. Celkové náklady rekonstrukce budou šest miliard korun.
Stále ještě u nás není běžnou praxí, aby se na přípravě projektu dopravní stavby spolupodílel tým architektů, urbanistů a krajinářských architektů. Dokončení Městského okruhu v Praze představuje příklad komplexního přístupu k projektu s cílem co nejlépe začlenit dopravní stavbu do struktury města.
Projekt silničního tunelu v pražském Hloubětíně pod Kbelskou ulicí mezi křižovatkami s Poděbradskou a Kolbenovou ulicí vyjde magistrát na 346,54 milionu korun. Pro město ho vypracuje konsorcium Společnost Satra-Pragprojekt-Valbek-Hloubětínský tunel, kterou vede firma Satra.
V Praze poblíž křižovatky ulic Na Strži a Olbrachtova bylo zahájeno hloubení jámy pro plánovanou stanici metra D Olbrachtova. Podle ředitele DPP Petra Witowského již dělníci od zahájení prací na stavbě úseku mezi Pankrácí a Olbrachtovou zhruba před sedmi měsíci vyrazili asi kilometr tunelů a podnik utratil miliardu z celkových nákladů 14,5 miliardy korun. Nová linka povede z Pankráce do Písnice, začít fungovat má koncem roku 2029.
Vybudování čtyř pruhového silničního tunelu pod částí třídy Tomáše Bati, který by zklidnil centrum Zlína, je technicky možné. Hloubený tunel o délce 1,1 kilometru by bylo reálné postavit za čtyři roky. Vyplývá to ze studie proveditelnosti tohoto záměru, kterou obdržela zlínská radnice od zpracovatele AFRY CZ.
Dopravní stavby nezřídka provázejí výzvy dané geografií krajiny. Široká údolí, řeky, nebo naopak skály. Všude tam je třeba zapojit umění spolupráce, invenci plánování stavby a propojit um jednotlivých týmů s kvalitním materiálem. Zejména pokud jde o tak náročné projekty, jako jsou stavby tunelů.
Rada hl. m. Prahy podpořila výhradně tunelovou variantu řešení části severního Pražského okruhu, stavby 520, vedoucí z Březiněvse.
Pečlivě připravený geotechnický monitoring a realizační dokumentace ražby kabelového tunelu Karlín eliminovaly maximální měrou potenciální rizika vznikající při činnosti prováděné hornickým způsobem.
Tržních konzultací k výstavbě přeshraničního krušnohorského tunelu na plánované vysokorychlostní trati mezi Prahou a Drážďany se zúčastnilo víc než 70 firem. Podmínky pro zadání zakázky by stát měl vyhlásit letos na jaře. Informovala o tom dnes Správa železnic. Celá trať by měla podle odhadů stát pět miliard eur (zhruba 125 miliard korun) a stavět by se měla začít kolem roku 2030.
Pražský dopravní podnik vypíše veřejnou zakázku na první část nové linky metra D, která zahrnuje přestupní stanici na Pankráci, novou stanici Olbrachtova a tunely mezi nimi. Doba výstavby má být 7,5 roku a předpokládaná hodnota zakázky činí 10,8 miliardy korun bez DPH. ČTK o tom informoval projektový manažer podniku Daniel Šabík. Smlouvu s dodavatelskou firmou chce DPP podepsat do konce června, stavba by měla začít po získání stavebního povolení v létě letošního roku. První úsek linky D má propojit Písnici s Pankrácí a má mít osm stanic. Celkové náklady se odhadují na 57 miliard korun.
