Bezpečnost tunelů začíná na portálech

Požadavky na stavební, technické a technologické vybavení tunelůpozemních komunikací jak na území České republiky, tak i na území Slovenska, jsou stanoveny právními a technickými předpisy, které jsou základním podkladem pro bezpečné provozování tunelových staveb. Důležitým předpokladem je také dobrá správa a pravidelná údržba tunelů pozemních komunikací.

Podmínky pro údržbu a bezpečnost provozu je nutné vytvořit již při vlastním technickém návrhu v úrovni územního rozhodnutí. Bezpečnost provozu začíná technickým řešením portálů. Je třeba vytvořit zejména prostorové podmínky pro realizaci běžné údržby a obnovy budoucím správcem tunelu. Obdobně je třeba také vytvořit prostorové podmínky pro práci složek integrovaného záchranného systému (IZS).

Běžná údržba a příjezdy k provoznětechnickým objektům (PTO)
Velkým problémem je prostorové umístění vlastního PTO před tunelem či za tunelem (vždy vpravo). U dlouhých tunelů není otázka umístění PTO důležitá, neboť z technologických důvodů musí být PTO umístěno u obou portálů. U krátkých tunelů, kde je pouze jedno PTO, je důležitým určujícím prvkem blízkost stanice HZS, neboť jednotky IZS musí přijet nejdříve k PTO, ve kterém je zpravidla umístěno pomocné řídicí pracoviště, odkud může velitel zásahu řídit vlastní zásah jednotek.

K provoznětechnickým objektům je ale nutné přijíždět prakticky denně při provádění běžné údržby, navíc při větších uzavírkách, kdy se provádí čištění a mytí tunelu, je nutné někde dopředu shromáždit technická vozidla, aby délka uzavírky tunelu byla co nejkratší. Často zde parkují i vozidla cizích firem, která provádějí údržbářské práce a opravy například technologického vybavení tunelu. Prostorové řešení musí umožnit bezpečné zastavení a zaparkování vozidel a také bezpeč­ný výjezd vozidel vždy do pomalého pruhu.
Zimní údržba

V zimě je nejrizikovější oblastí u tunelů příportálový úsek. Zde je nejvíce nehod, a proto se kladou vysoké požadavky na provádění zimní údržby. Protože se nedoporučuje zatahovat sníh do tunelu, je nutné před portálem vytvořit plochu pro odložení sněhu z pluhu. V případě, že z důvodů dopravní zátěže musí pluh vjet do tunelu, je sníh zatažen do tunelu až na vzdálenost asi 250 m od portálu. Při nepříznivém směru větru je sníh zafoukáván do tunelu až na vzdálenost asi 100 m od portálu. Zimní údržba požárně nástupních ploch se zpravidla provádí až ve druhé etapě postupu prací. Toto je třeba zohlednit při projektování vlastních portálů a příportálových úseků.

Zádržný systém pro nadměrná vozidla
Každé vozidlo vyšší než 4,2 m je z hlediska své výšky vozidlo nadměrné a mělo by být vybaveno povolením vydaným Ministerstvem dopravy. Běžně se bohužel pohybují po dálnici vozidla podstatně vyšší, která toto povolení postrádají.

Před každým portálem je proto nutné umístit kromě elektronické kontroly měření výšky pojíždějícího vozidla také mechanickou zábranu, která velmi důrazně upozorní řidiče, že je jeho vozidlo vyšší než povolená výška. Tato konstrukce musí odolávat nárazu rychle jedoucího nákladního vozidla a nesmí po nárazu spadnout. Pohyblivé části konstrukce musejí být vícenásobně jištěny například pojistnými lanky uchycenými k hlavní nosné konstrukci, která zabrání pádu části konstrukce na vozovku či v horším případě na další vozidla v silničním provozu.

Zadržená nadměrná vozidla, která svoji výškou ohrožují technologické vybavení tunelu, jsou posílána republikovou policií zpět, aby nepřekážela provozu. Z tohoto důvodu se doprava u tunelu krátkodobě zastaví a vozidlo se otočí do protisměru. Správně by mělo být odstaveno a řidič by měl vyčkat na vydání příslušných povolení. Ve většině případů ale možnost k jeho odstavení schází, protože Policie ČR má zákonnou možnost odvést vozidlo pouze do vzdálenosti 8 km od místa zastavení a odstavné plochy v této vzdálenosti od portálů tunelu prakticky ne­existují. Obdobným problémem je přetížené vozidlo, které je nutné na certifikovaných vahách převážit, protože průběžné vážení v tunelu není průkazné.

Na portále, nejlépe na požárně nástupních plochách mimo vlastní vozovku, musí být z těchto důvodů určen prostor pro odstavení zadrženého vozidla za účelem vyřešení přestupku (přeměření a převážení vozidla) a udělení pokuty. Tato činnost musí být provedena neprodleně, a proto policejní složky potřebují příslušný manipulační prostor. Přestupky je třeba z psychologického a organizačního důvodu řešit okamžitě u tunelu, jinak pokuty nemají požadovaný účinek – často se zejména u cizinců nepodaří zjistit ani totožnost řidiče.

Všechny tyto činnosti lze s výhodou provádět na požárně nástupních plochách, ale je nutné dopředu stanovit zásady jejich využití. Ekonomické řešení, kdy jsou tyto plochy využívány pouze při havarijních situacích, a to pouze složkami integrovaného záchranného systému, je naprosto chybné. Organizačně lze snadno zajistit, aby v případě havarijní situace „cizí“ vozidla parkující na požárně nástupních plochách ihned odjela a nepřekážela zásahu složek IZS.

Nouzové plochy pro přistání vrtulníku
Tyto plochy by neměly být umístěny přímo u portálu na požárně nástupních plochách či na vlastní dálnici. Měly by se nacházet v blízkosti portálu a musí k nim být vytvořena příjezdová komunikace pro sanitní vůz. Přistání vrtulníku vždy vyvolává určitý zmatek a má nepříznivý dopad na vedení vlastního zásahu. Přistávací plocha musí být zpevněná, ale není nutné, aby měla asfaltový povrch; ani zde není třeba provádět zimní údržbu.

Zádržný systém na portálech
Ochrana portálu tunelu před nárazem vozidel do pevné překážky (platí i pro další pevné překážky v tunelu, například čela zálivů) se navrhuje podle ČSN 73 6101 obdobně jako pro jiné pevné překážky (portály, zdi atd.) a je možno ji zajistit prostřednictvím tlumičů nárazu (podrobněji viz TP 158) nebo svodidel různých typů. Délky svodidel před překážkou (tj. před portálem tunelu) a další technické údaje upravují příslušné TP jednotlivých výrobců svodidel. Z důvodů velkého nebezpečí nárazu vozidla na portálech je třeba, aby systém svodidel či tlumičů nárazů zde byl řádně navržen a proveden. U tunelů lze s výhodou použít kombinaci železobetonového svodidla (před tunelem) se svodidlem ocelovým zataženým do tunelu.

Dopravní značení
V horských podmínkách je třeba, aby dopravní značky a kamery byly vybaveny odmrazovacím zařízením, případně stěrači. Při sněžení či námraze jsou značky špatně čitelné nebo nejsou dokonce vidět vůbec a řidič ne­má žádné dopravní informace. Z osvětlené­ho tunelu pak přejede do oblasti sněžné slepoty, kde často dochází k řetězovým haváriím (například havárie na hraničním mostě před tunelem Panenská na dálnici D8 v ČR, kde byla doprava zastavena prakticky na celý den).

Závěr
Optimální prostorové řešení příportálových tunelových úseků umožňuje optimální a rychlou údržbu celého tunelu a hlavně zvýšení bezpečnosti provozu tunelové stavby. Bez spolupráce s budoucím správcem, zasahujícími složkami IZS a řídicími složkami Policie nelze tento problém optimálně vyřešit. Prostorové požadavky je nutné z důvodů zajištění záborů projednat již v úrovni zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí.

TEXT: Ing. Jiří Svoboda, Ing. Otakar Fabián, Ing. Michal Hnilička
FOTO: PRAGOPROJEKT

Jiří Svoboda je vedoucí skupiny podzemních staveb ve společnosti PRAGOPROJEKT, a. s.

Otakar Fabián je vedoucí skupiny Technická asistence ve společnosti PRAGOPROJEKT, a. s.

Michal Hnilička je projektant podzemních staveb ve společnosti PRAGOPROJEKT, a. s.

Článek byl uveřejněn v časopisu Inžinierske stavby/Inženýrské stavby.