Jak se zbavit kuny v domě? Rady a tipy
Eliška Hřebenářová 
Podezřelé zvuky, které se v noci linou z půdy, dupání, funění, hlasité a pronikavé pištění, rachtání střešních tašek a další zvuky mohou, ale také vůbec nemusí poukazovat na přítomnost zloděje. Tedy alespoň ne v tradičním slova smyslu. Může – a s největší pravděpodobností to tak i doopravdy je – se jednat o kunu.
To je svým způsobem dobrá, ale i špatná zpráva. Dobrá zpráva je, že nás nikdo nevykrádá. Ta špatná, že kuny se velmi nerady stěhují jinam a je těžké je vypudit.
Kuna obecně
Kuny jsou velmi inteligentní, opatrná a předvídavá zvířata. I když jim připravíme neodolatelnou pochoutku, abychom je nalákali do pasti, může trvat celé týdny, než se k pamlskům vůbec přiblíží. Ze zoologického hlediska je kuna lasicovitá šelma, která je rozšířená v Americe, Evropě a Asii. U nás se vyskytují rovnou dva druhy – kuna lesní a kuna skalní. Zatímco kuna lesní je výhradně obyvatelem lesů, kde její přirozený jídelníček čítá malé savce, ptáky, vajíčka, bobule a části rostlin, kuna skalní zavítá i do měst.
Kuna měří 40 až 65 cm a její chundelatý ocas dorůstá do délky 12 až 40 cm, běžně se velikostí dá přirovnat kočce domácí – agresivitou ji však předčí, a tak může potenciálně představovat problém i pro našeho domácího mazlíčka (spíše se ale budou snažit jeden druhému vyhnout). Váha dobře živeného jedince se může pohybovat až kolem dvou kilogramů. Barva srsti je většinou hnědá, některé druhy vykazují světlou náprsenku – u kuny lesní je náprsenka zbarvená do žluta, u kuny skalní je bílá a zasahuje do oblasti končetin. Hlavní aktivitu kuny vykazují v noci. Dožívají se až deseti let.
Pozitiva kun
Kuna skalní, občas také zvaná „domácí“, je všežravec, který si nejraději pošmákne na hmyzu, larvách, zralém ovoci, ořechách, ale i mršině, myších, krysách, odpadcích z kuchyně atd. Dále mají kuny slabost pro vajíčka a různé ptáky. Pokud tedy kuna neobtěžuje svou přítomností přímo v objektu, je rozumné ji nevyhánět, jelikož přirozeně zbaví okolí různých škůdců – jako jsou žravé larvy, myši či krysy.
Jak potvrdit přítomnost kuny?
Stopy kun jsou při sběžné kontrole velmi podobné těm, které zanechá kočka domácí. Při bližším zkoumání lze ovšem rozeznat stopu s 5 prsty na předních packách (kočka má na tlapce prsty pouze 4) a s otisky drápků, které kočka běžně zatahuje a při nášlapu tak nejsou vidět. Stopy jsou zhruba 4,5 cm dlouhé a 3,5 cm široké, tedy celkově delší a oválnější než stopy kočičí. Pokud navíc víme, že naše kočka neběhala po zaprášené půdě, ani neotiskla zabahněné tlapky na kapotu auta, pak si můžeme být na 100 % jistí, že šlo o kunu.
Potvrdit to můžeme i dle nalezeného trusu. Kuna zpravidla vylučuje vždy na stejné místo. Trus je osm až deset centimetrů dlouhý a přibližně dva centimetry široký, podlouhlý a ústí do špičky. V textuře jsou patrné zbytky potravy, jako jsou pecky, chlupy či peří. Trus můžeme poznat i dle výrazného zápachu, kterým si značkují své teritorium.
Proč je kuna nevítaná?
Ve městě se nás nejspíš nebude týkat problém vykradeného kurníku, přesto mohou kuny napáchat citelné škody. Kuna je poměrně intenzivně zapáchající živočich, který svými výměšky znečišťuje, a tedy znehodnocuje, objekt. Z vlastní zkušenosti navíc redakce může potvrdit, že není ani žádná legrace tahat mrtvou kunu ze skladby střechy, zvláště pokud pošla bez povšimnutí.
Kuny navíc velmi rády – v rámci hry – poškozují zateplení střech, fólie, izolace, skladby fasád, kabeláž a volně vedoucí instalace. Důsledkem návštěv kuny tak mohou být tepelné mosty, kondenzace v místech chybějícího izolantu, vlhké rohy objektu, mokré mapy na obvodových zdech či stropech, vznik plísní – to vše je spojené s poškozením fólií a izolací v objektu. Pokud kuna izolanty poškodila, zpravidla se nevyhneme jejich kompletní výměně, protože jejich části budou roztahané různě po kunou obydlených prostorech.
Spolu s kunou navíc přichází i zmíněný silný zápach – a to nejen od kuny samotné, ale i od zbytků jídla, které si bude do nory tahat. Pokud navíc vyvede mladé, pak už se můžeme rovnou stěhovat sami… V případě hnízda totiž kuny dokážou rozcupovat střešní izolaci v řádu pár měsíců. Zničenou izolaci navíc znehodnotí výkaly, močí a zbytky potravy, což z dříve fungujícího izolantu udělá takřka biologickou zbraň. V doupěti kuny se množí blechy, štěnice a další nevítaný hmyz, kuna navíc může roznášet nemoci, jako je například borelióza, Q horečka, leptospiróza, encefalitida, salmonelóza a podobně.
Rychlý zásah je na místě
Jakmile zjistíme, že se kuna ve střeše zabydlela, je vhodné střechu co nejdříve rozebrat, odstranit a nahradit poškozenou izolaci a znečištěnou střechu sanovat a vyčistit. Pokud zásah budeme odkládat, s každým týdnem se budou poškození zvětšovat – kuna dokáže zničit tepelnou izolaci v celé střeše za pouhou jednu sezonu.
Rozsah poškození se v praxi zjišťuje pomocí sond nebo, v horších případech, odkrytím částí střechy.
Při menším rozsahu škod lze opravovat lokálně, což nevyžaduje přeložení celé střechy a kompletní výměnu všech izolantů. Takové opravy jsou ovšem možné pouze v případě, že byla přítomnost kun odhalena včas. Pokud se nepodaří, je třeba přistoupit k opravě komplexnější a to včetně všech poškozených izolací a fólií.
Lokální opravy
Lokální oprava je rozhodně méně nákladná, je třeba ji ovšem provést co nejdříve po odhalení přítomnosti kun. V první řadě se určí rozsah poškození, po kterém lze lokálně v místech, která byla přítomností kun poznamenána, doplnit izolace. Není potřeba nákladné demontáže a opětovné montáže krytiny, není třeba kompletně dezinfikovat prostory, je ovšem třeba – v každém případě – podniknout kroky k zamezení dalšího přístupu kun do objektu.
Rozsáhlé opravy
Pokud byla zjištěna poškození na fólicích a parozábraně, bude nutné přistoupit ke kompletnímu přeložení střechy. To znamená kompletně demontovat krytinu, odstranit střešní latě a vyměnit poškozenou fólii a izolaci. Práce v tomto rozsahu vyžadují přítomnost odborníka a dobré naplánování celé rekonstrukce, zejména pokud jsou opravované prostory obytné. V takovém případě (ale i obecně) se doporučuje i dezinfekce prostor.
