Jak se zbavit nechtěné zeleně: Rady a tipy, jak zatočit s plevelem
Eliška Hřebenářová 
Zeleně, která může způsobit škody na konstrukcí, je celá řada. Ať už mluvíme o kořenech velkých stromů, koříncích náletů, které se zachytily a začaly růst, kde neměly, nebo vlhkosti, kterou mohou zadržovat. Každý z nás nepochybně už s nějakou takovou zelení bojoval, ať už se jednalo o neposedný stromek nebo bujný břečťan.
Zatímco u těchto větších rostlin nám nezbývá než použít hrubou sílů, výhony ostřihat a kořeny vytrhat, je i celá řada další zeleně, menší, která se uchycuje i tam, kde bychom ji nejméně čekali. Jak zatočit s lišejníky, mechy a plevelem?
Lokalizace
Míst, kde se může vyskytnout plevel, který nám může vadit z estetického nebo funkčního hlediska je poměrně hodně. Mezi nejčastější se řadí spáry venkovní dlažby, venkovní zídky, střešní tašky a, v některých případech, i okapy či jiné exponované plochy, které umožňují uchycení semen rostlin.
Všechna uvedená řešení mohou, teoreticky, poškodit materiál, který čistíme. V lepším případě (chemie, ocet, soda) mohou zanechat trvalé skvrny, v tom horším (kartáče) poškrábat povrchu nebo (wapky) materiál nenávratně poškodit. Než se tedy vrhneme do boje s plevelem, měli bychom si na méně viditelném místě ověřit, jak se bude materiál chovat při kontaktu se zvoleným řešením.
Drastické opatření: herbicid
Herbicid je patrně nejúčinnější řešení, které během několika dnů zlikviduje prakticky jakoukoliv zeleň. Jak je ovšem psáno – jakoukoliv zeleň. To znamená i tu, kterou si chceme z jakéhokoliv důvodu ponechat (tedy například omylem zasažený záhon). Může tak jít o užitečného pomocníka v případě střešních tašek, pokud nemůžeme použít jinou metodu, u zpevněných ploch a zídek je třeba zvýšená opatrnost, abychom herbicid nanesli skutečně jen tam, kde je ho třeba.
Pokud se rozhodneme pro radikální úklid a chceme se zbavit plevele plošně, tedy například i v trávníku, je vhodné blíže prozkoumat etikety herbicidů. Na trhu jsou k dostání selektivní a neselektivní herbicidy. Ty selektivní, jak již název napovídá, cílí jen na určité rostliny, zatímco pro jiné nepředstavuje riziko. To může svým způsobem být výhoda, protože velkým a málo diskutovaným rizikem herbicidu je, že ho vítr a déšť mohou roznést i tam, kde jsme jeho použití původně nezamýšleli. V důsledku tak může napáchat více škody než užitku. Cílovou skupinu rostlin je ovšem třeba prostudovat velmi pečlivě, abychom si například při likvidaci slézovitých rostlin nezabili ibišky.
Velmi účinným zabijákem plevele (a pomocníkem při čištění) jsou přípravky na bázi bělidla. Z chemického hlediska jsou velmi agresivní, jejich aplikaci přežije skutečně máloco a navíc vrátí materiálu původní zářivé zbarvení. Ovšem pozor, abychom to nepřehnali s dobou působení a chemie naopak povrch materiálu nepoškodila!
Domácí a účinné
Mezi ekologičtější varianty likvidace zeleně patří použití octa, sody a soli. Ne dohromady, pochopitelně, každé zvlášť. Ocet se na plevel stříká neředěný a efekt bývá zpravidla vidět již od druhého dne.
Soda se míchá s vodou v poměru 1:1 a vzniklá pasta se natírá na místa, kde nám plevel dělá největší problémy. Sodu můžeme zároveň použít i jako prevenci, stačí malé množství nasypat do spár a trhlin, které působí největší problémy – což ovšem nebude úplně fungovat u střech a okapů.
Sůl můžeme použít posypovou i kuchyňskou, stačí nasypat přímo na problematickou konstrukci nebo smíchat s vodou v poměru 1:3 a konstrukce důkladně opláchnout. Tento roztok by měl všechnu problematikou zeleň vysušit.
Velkou výhodou octa a sody je, že na rozdíl od soli a herbicidu jsou rovněž velmi dobrými pomocníky při čištění. Často tak stačí nanést na plevel a pak již jen citlivě čistit kartáčem, abychom odstranili všechny zbytky rostlin a nečistoty.
Rovněž je třeba mít na paměti, že ačkoli ocet a sůl nevypadají nebezpečně, ve větším množství se mohou negativně podepsat na kvalitě půdy z dlouhodobého hlediska. To nám samozřejmě nevadí, když se jedná o spáry mezi dlažbou, pokud se ale jedná o záhonek, už je situace o něco horší…
Podobné doporučení platí i pro líh. Tvrdý alkohol, tedy třeba právě technický nebo lékařský líh, je ideální pro boj s plevelem s dlouhými kořeny – ty dehydruje a zahubí. Roztok připravíme smícháním panáka alkoholu s cca půl litrem vody. Kdo se samozřejmě nechce obtěžovat, může na plevel nalít alkohol nezředěný.
Velmi dobré výsledky má i vařící voda. Stejně jako v předchozích případech ovšem platí, že má negativní (okamžité, ale naštěstí ne dlouhodobé) dopady na zeminu a její obyvatele.
Ruční práce stále vede
Ať už zvolíme chemický přístup nebo běžně dostupné domácí pomocníky, stejně nakonec skončíme u mechanického čištění, abychom se zbavili mrtvých zbytků rostlin a skvrn. K tomu můžeme použít hned několik metod:
- vysokotlaký čistič (wap),
- ocelový nebo plastový kartáč nasaditelný na křovinořez,
- tzv. „rejžák“.
Začněme od nejlehčího – manuální čištění. Plevel, například u dlažby, může mít velmi dlouhé kořeny, takže ho skutečně odstranit může trvat velmi dlouhou dobu. Na druhou stranu mechy a lišejníky na střechách nebo plevel v okapech jde vyčistit mnohem snadněji, což nám může pomoci ušetřit náklady na pořízení/zapůjčení wapky či koupení kartáčového nástavce na křovinořez.
Právě rotační kartáč pro křovinořez může být druhou nejdosažitelnější variantou, protože křovinořez je poměrně rozšířený a často běžně vlastněný nástroj, jak zkrotit neposedný trávník v místech, na které je sekačka krátká. Při čištění je třeba dávat pozor, abychom nepoškrábali povrch materiálu. To by mohlo do budoucna být velmi kontraproduktivní, jelikož bychom vytvořili nová místa, kde se plevel a špína mohou usadit.
Na posledním místě je wapka – čištění s ní bude nejjednodušší a nejrychlejší, pořizovací náklady zase nejvyšší. Čistí rychle, dobře a spolehlivě, zejména pak střešní tašky, zdi, fasády atd. Při použití je třeba dávat pozor na nastavení, aby proud vody nebyl příliš silný a nepoškodil čištěný podklad. To platí zejména pro starší či křehčí střešní krytinu nebo tenčí venkovní dlažbu, kde by mohlo dojít i k rozbití podkladu a nutnosti nahradit poškozené kusy. Pokud čistíme spáry nebo zpevněné plochy, je třeba dávat pozor na odstřelování materiálu ze spár, zejména pokud jsou spáry vysypány kačírkem nebo štěrkem.
Oblíbenou metodou likvidace zeleně je použití modré skalice. To se může jevit jako dobrý nápad, bohužel nefunguje ve všech případech. Konkrétně nefunguje na nic kromě mechů, lišejníků a plísní. Je tedy ideální pro likvidaci nežádoucí zeleně např. na střešních taškách, na dlažbě ovšem příliš nápomocná nebude.
Naopak – modrá skalice zvyšuje využití draslíku v půdě a to pro některý plevel může znamenat nežádoucí vzpruhu. To poslední, co totiž při likvidaci nežádoucích rostlin chceme, je plevel přihnojit, aby se mu lépe dařilo.
Sloučeniny síry, což modrá skalice je, navíc poškozují betonovou dlažbu, stojí za zvětšováním póru betonu a mohou způsobit vznik trhlin, drolení (a výtluky) a prokreslení vápenných výkvětů na povrchu.
