Rodinný dům je umístěn na tiché ulici v okrajové části obce. Přístupová cesta je vedena ideálně ze severní strany, na jižní straně je pozemek lemovaný potokem a olšovým porostem. O své zkušenosti s projekty pasivních domů se s námi podělil Ing. arch. Daniel Bizoň.
Technologie masivních dřevěných panelů umožňuje snadno realizovat odvážné architektonické návrhy moderních dřevostaveb. Největším limitem pro stavby z masivních panelů u nás a pro dřevostavby obecně je naše legislativa, dnes jsou v Evropě postaveny osmi podlažní budovy a chystají se stavby ještě větší. Více v rozhovoru.
Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Odpověď pak záleží jak na naturelu investora, tak i na jeho finančních možnostech, neboť starší stavby při srovnatelných parametrech bývají levnější. Nicméně nemusí jít o špatnou volbu, protože na rozdíl od novostavby nekupujete zajíce v pytli a případné nedostatky máte šanci odhalit předem a připravit se na ně.
V Bořkově u Semil vyrostl pod lesní strání dům nápadný svou fasádou v kombinaci světlých dřevěných trámů a oranžové omítky. Je to hrázděná stavba s takzvaným historickým skeletem. Výplň není cihelná, ale z papírovo-pilinové kaše, která byla napěchována do bednění a omítnuta. Navzdory svým miniaturním rozměrům se dům chlubí balkonem i sklípkem.
Drtivá většina stávajících vesnických stavení potřebuje rekonstrukci. Takový dům je možné koupit a přestavět. Vesnice také mívají velké vnitřní rezervy míst, kde lze postavit dům nový. Myslím si ale, že se vesnice nemají rozšiřovat. Charakter přirozeně rostlého sídla dnes nelze docílit. Výstavbou na polích a loukách se tak nenávratně ničí to, za čím lidé na venkov přicházejí.
Pod pojmem „dřevostavba“ se může skrývat cokoliv, jakákoliv stavba obsahující dřevo v nějaké podobě. A ty podoby jsou velmi různé – od dřeva „vcelku“ – od domů z masivních trámů, až po dřevo zpracované zcela na jemno, na třísky v některém výplňovém materiálu. Proto se dřevostavby velice liší jedna od druhé. To také vystihuje označení „domy na bázi dřeva“ – protože právě báze, tedy základ, je odlišný.
Pod pojmem roubený dům si možná hodně lidí ještě představí staré stavení. Anebo jeho novodobou repliku, ovšem takříkajíc se vším všudy – se stavěním na etapy, několikaletým sedáním domu i možná s takovou romantikou, že podobná stavba trochu méně izoluje.
Sláma jako stavební materiál se opět vrací na scénu. Tento přírodní a dostupný materiál má nejen výborné izolační vlastnosti, ale překvapuje i dobrou odolností proti požáru. Domy ze slámy splňují požadavky na moderní bydlení a zdaleka nejde jenom o příbytky pro alternativce. Současné domy ze slámy jsou totiž od těch ostatních na pohled k nerozeznání. Několik projektů mohli zhlédnout i návštěvníci stavebního veletrhu, který se konal v únoru letošního roku v holandském Utrechtu.
Architektu Pavlu Horákovi z architektonického studia Prodesi jsme položili několik otázek o projektování a realizaci dřevostavby v Jizerských horách, která zapadla do okolní krajiny.
Dřevostavby se v posledních letech těší stále větší oblibě nejen ve světě, ale i u nás. Podle Asociace dodavatelů montovaných domů dosahuje podíl dřevostaveb na našem trhu již 10 %, a proto je nutné věnovat se důkladněji jejich konstrukci a vlastnostem dřeva. Aby byly výhody dřeva využity co nejvíce, bylo ve spolupráci s Fakultou stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vybudováno Výzkumné centrum dřevostaveb. A právě s odborníky na dřevostavby z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Ing. Ivetou Skotnicovou, Ph.D. a doc. Ing. Antonínem Lokajem, Ph.D., jsme připravili 12 zajímavostí o dřevostavbách.
Energeticky efektivní dům (EED) se vyznačuje podstatně nižší energetickou náročností, než byl odpovídající závazný požadavek stavebně-energetických předpisů na začátku 21. století. Princip EED vychází ze dvou základních myšlenek: „teplo, které z budovy neunikne, není zapotřebí doplňovat“ a „i to malé množství tepla obsažené v odpadním vzduchu, které z budovy uniká, lze efektivně zhodnotit ve prospěch domu“. Tyto dva koncepty představují cestu k EED: tepelnětechnické kvality obvodového pláště se vylepšují do takové míry, že jsou tepelné úniky tak nepatrné, že nahrazení tepelných ztrát zvládne i malé množství tepla dodané teplovzdušným nebo nízkoteplotním vytápěním (případně jejich kombinací).
Na základě různých celosvětových statistických studií je známo, že budovy v rámci celého svého životního cyklu výrazně zatěžují životní prostředí. Po potravinářském průmyslu představují druhého největšího konzumenta prvotních surovin. Spotřebovávají přibližně 40 % světové energie, 12 % pitné vody a jsou zodpovědné za produkci přibližně 30 % emisí skleníkových plynů – především CO2 a 45 % pevného odpadu. To je důvod, proč je výstavba podle trvale udržitelných principů v poslední době identifikovaná jako jeden z hlavních cílů budování celého světa. Základní principy a cíle pro udržitelnou výstavbu jsou definovány v Agendě 21 (programový dokument OSN schválený na konferenci v Riu de Janeiro v roce 1992).
V Rakousku, Německu, Finsku či USA jich je ažaž. U nás je situace jiná. Naši investoři, většinou odchovaní na masivních tradicích zděných domů, jsou opatrní, v některých případech dokonce skeptičtí. A to i přesto, že montované domy mají své výhody.
Pojmy nízkonergetický či energeticky pasivní dům nejsou již neznámé, přesto stojí stavebníci často před poměrně dramatickým rozhodnutím: v jakém domě vlastně mají bydlet – mají dát přednost klasice, nebo se rozhodnout pro (u nás zatím ještě stále) méně rozšířené řešení?!
Vývoj na poli stavebních materiálů dosáhl za poslední desetiletí vysoké úrovně. Dnešní technologie nabízejí možnost výstavby rodinných domů v téměř jakýchkoliv podmínkách a přesně podle představ majitele.
