Nezbytnost provedení stavebně technického průzkumu na zjištění výskytu azbestu

Azbest je světovými zdravotnickými i chemickými autoritami řazen mezi nebezpečné karcinogenní látky s mutagenním účinkem. Vdechování azbestových vláken může způsobit závažná onkologická onemocnění, počet pacientů s karcinomy, které jsou kauzálně spojeny s  azbestovými vlákny, celosvětově, v Evropě i v ČR stoupá.

V minulém čísle časopisu TZB (1/2018) byla rozebrána jednotlivá zdravotní rizika sou­visející s vdechováním respirabilních azbestových vláken a jejich dopad nejen na zdraví pracovníků, kteří s azbestem přímo přicházejí do styku, ale i běžných kolemjdou­cích. Bylo uvedeno, že v ČR je stále několik milionů tun azbestové zátěže v objektech i mimo ně, která musí být v zájmu zdraví lidí sanována. V článku byly uvedeny požadavky na odstraňování azbestu v souladu s legislativou, stejně jako upozornění na několik problematických míst v praktické realizaci těchto prací a při jejich kontrole. A právě na téma odstraňování azbestu v souladu s legislativou tento článek navazuje.

Zahraniční legislativa

Z poznatků Evropského parlamentu a různých evropských zemí (Skandinávie, Velké Británie, zemí Beneluxu, Itálie, Německa a Rakou­ska aj.)^1. vyplývá, že pro zvládnutí problému sanace azbestu musela každá země implementovat účinnou legislativu. Stát i místní orgány musely a stále musí odstranění azbestu aktivně podporovat, včetně různých forem finanční motivace. Funguje zde účinná kontrola dodržování uzákoněných požadavků na realizátory prací apod. Státní i nevládní organizace v těchto zemích organizují informační činnost směrem k veřejnosti, občanům, školní mládeži, ale i k odborníkům, kteří mnohdy nebyli o škodlivosti azbestu a nezbytnosti jeho plošného odstranění přesvědčeni.

1. Obklad části rozvodu VZT měkkými azbestovými deskami, 2. lehká montovaná příčka z měkkých azbestových desek, 3. azbestové konstrukční desky na vnitřní straně obvodového pláště, 4. obklad ocelového nosného sloupu měkkými azbestovými deskami

Mnoho zemí si vyměňovalo zkušenosti, jak na dvoustranném základě, tak v rámci EU. Dnes tyto země vykazují miliony tun odstraněných azbestových materiálů uložených na skládky k tomuto účelu určené, vždy vše prokazatelně dokladované a v souladu s legislativou. Odstraněné azbestové materiály byly a jsou nahrazovány bezazbestovými výrobky. V tomto trendu následuje západoevropské země ve střední Evropě pouze Polsko, které od roku 2010 realizuje státem řízený program plošného odstranění azbestu s horizontem dokončení v roce 2032².

5. Původní azbestové stropní desky bez obkladů

Legislativa v ČR

V ČR existuje soubor legislativy, která se týká azbestu a zacházení s ním. V tabulce je uveden výčet hlavních legislativních předpisů, které má v gesci pět resortních ministerstev. Zdálo by se, že pokrývají celou problematiku a vše je vyřešeno. Při analýze legislativních předpisů vyplynulo, že začátek celého procesu, než vznikne azbestový odpad v rámci demolice a celkových či částečných rekonstrukcí objektů, není popsán tak, aby bylo jasné, kdy a kým je nutné provést stavebně technický průzkum na zjištění výskytu azbestu. Legislativa neuvádí okolnosti, kdy se tato povinnost musí od stavebníka vyžadovat. Mnozí odkazují, že povinnost musí uložit stavební úřad, protože i poslední novela stavebního zákona³ uvádí, že vlastník, v případě, že stavba obsahuje azbest, musí postupovat cestou stavebního řízení.

6. Azbestocementová podložka pod elektrorozvodnou deskou pracovního stolu

Dále vyhláška o dokumentaci staveb⁴ neuvádí, kým musí být proveden, aby byl relevantním podkladem pro stavební řízení. Tedy ve svém důsledku závisí na majiteli stavby, resp. na projektantovi, zda si nechají stavebně technickým průzkumem provedeném oprávněnou osobou zjistit výskyt azbestu. Kontrola takovéhoto postupu není uzákoněna, a také není přesně uvedeno, že stavebně technický průzkum na zjištění výskytu materiálů s obsahem azbestu může provádět pouze oprávněná osoba čili inspektor oprávněného inspekčního orgánu s příslušnou akreditací.

7. Azbestové desky na vnitřní straně obvodového pláště z tzv. boletických panelů

Nezbytnost provedení stavebně technického průzkumu na zjištění výskytu azbestu je tedy zcela zásadní pro omezení rizik pro lidské zdraví. Je proto nezbytně nutné, aby v případě demolice nebo stavebních úprav objektu dokončeného např. před rokem 2000 bylo vyžadováno úřady provedení stavebně technického průzkumu na zjištění výskytu azbestu oprávněnou osobou. Takto exaktně definovaná povinnost by se měla odrazit ve stavebním zákoně s podporou zákona o ochraně zdraví⁵, zákoníku práce⁶, zákona o ochraně ovzduší⁷, zákona o odpadech⁸ a v příslušných vyhláškách. V legislativě je nezbytné popsat závazný postup provádění stavebně technického průzkumu na zjištění výskytu azbestu, definovat oprávnění osob, které jej mohou provádět s objektivní platností deklarovaných výsledků.

8. Azbestové dilatační podložky v nosné konstrukci stropního podhledu nad plechovými šablonami, 9. a 10. azbestové desky na vnitřní straně obvodového pláště

Jedině tímto postupem bude zajištěno, že objekty, které obsahují nebo mohou obsahovat azbest, budou před počátkem demoličních, resp. jiných stavebních prací, prověřeny tak, že v případě výskytu azbestu bude zahájeno v souladu s legislativou stavební řízení, které vyžaduje stanoviska dotčených orgánů, včetně stanoviska orgánu na ochranu veřejného zdraví (HS), jež stanoví závazné a kontrolovatelné podmínky odstranění azbestu. Tento postup umožní kontrolu způsobu provádění sanačních prací a kontrolu dodržování stanovených podmínek příslušnými státními kontrolními orgány.

11. Střešní asfaltový plášť s obsahem azbestu

Příležitost pro stavební podnikatele, naděje pro občany

Úspěšná implementace těchto legislativních úprav přinese větší potřebu realizace zakázek specializovaných na odstranění azbestu, včetně inspekční činnosti s tím související, a řízeného ukládání azbestového odpadu. Je možno očekávat, že tak budou založeny nové specializované společnosti anebo stávající podnikatelské subjekty rozšíří své portfolio činností. Kontrolní orgány státní správy budou vyžadovat od stavebních podnikatelů realizujících sanaci azbestu řádné postupy a dodržování závazných kontrolovatelných podmínek stanovených dotčenými orgány v rámci stavebního řízení, aby odstraňování dnes nemalé azbestové zátěže⁹ bylo prováděno v souladu s legislativou ČR, ale i Evropské unie, a to s cílem chránit zdraví pracovníků, občanů dnešní i budoucích generací.

12. a 13. Azbestocementové roury jako nástavce průduchů komínového tělesa

Cíle České asociace pro odstranění azbestu

• Upozorňovat na zdravotní rizika související s profesionální i neprofesionální expozicí azbestovými vlákny.
• Prohlubovat pozitivní názor na potřebu inspekcí a řádných postupů při odstranění azbestu.
• Nabídnout zadavatelům veřejných zakázek spolupráci při věcně správném vypsání a hodnocení uchazečů ve smyslu řádné inspekce a řádného provedení sanačních prací.
• Sledovat tvorbu a implementaci právních předpisů a norem vztahujících se zejména k provádění inspekce zjištění sanace výskytu azbestu a řádného stavebně technického průzkum.
• Spolupracovat s příslušnými výbory obou komor Parlamentu ČR, s orgány státní správy, vysokými školami a odbornými ústavy při projednávání zásadních otázek souvisejících se zdravotními riziky a odstraňováním azbestu.
• Navázat a udržovat kontakty s obdobnými zahraničními odbornými a profesními asociacemi.
• Podporovat chování členů Asociace v poskytování služeb v souladu s legislativou, obchodními zvyklostmi, pravidly hospodářské soutěže a dobrými mravy.

Ing. Aleš Soukup, CSc.; Ing. Zoja Guschlová, Ph.D.
Autor je výkonným ředitelem České asociace pro odstranění azbestu. Autorka je soudní znalkyně se specializací azbest a ostatní anorganická vlákna, vedoucí inspekčního orgánu, Foster Bohemia.

Obrázky: Ing. Zoja Guschlová, Ph.D., Foster Bohemia s.r.o.

Literatura:

1. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Evropského parlamentu (EESC-2014-05005-00-00-AS) k tématu Zbavení EU azbestu ze dne 18. února 2015.
2. Program očištění země od azbestu na léta 2009–2032, dokument vlády Polské republiky schválený usnesením rady ministrů č. 39/2010 ze dne 15. března 2010.
3. Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu.
4. Vyhláška č. 405 / 2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
5. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 262/2000 Sb. zákoník práce.
7. Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší.
8. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadec.h
9. Zabiják azbest dál ohrožuje Česko“, Lidové noviny 5. 3. 2018, str. 1 a 12.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 2/2018.