Norsko: Největší plovoucí větrná farma na světě bude pohánět ropné a plynové plošiny

U západního pobřeží Norska byla oficiálně spuštěna největší plovoucí větrná farma na světě. Fosilní gigant Equinor stojí za obrovskou farmou Hywind Tampern, která s kapacitou 88 megawattů (MW) bude vyrábět energii pro zásobování blízkých ropných a plynových plošin.

Projekt, který využívá novou technologii k upevnění jedenácti obřích turbín k mořskému dnu, vyvolal smíšené reakce od ekologů. Ačkoli projekt pomůže snížit emise z ropných a plynových polí, klimatičtí aktivisté tvrdí, že je čas těžbu fosilních paliv zastavit úplně.

Otázka, zda velké ropné a plynárenské společnosti mohou nebo by měly být součástí přechodu na obnovitelné zdroje energie, je problémem, který rozděluje společnost. Nová zpráva od Greenpeace zdůrazňuje, jak malou roli hrají větrná a jiná energetická řešení v portfoliu společnosti Equinor. Norská společnost investuje pouze 3 % svého rozpočtu do „skutečně nízkouhlíkových řešení“ podle analýzy Greenpeace pro střední a východní Evropu (CEE).

Jak bude farma pohánět ropu a plyn?

Equinor navázal v souvislosti s větrnou farmou partnerství s dalšími ropnými firmami OMV a Vaar Energi. Farma začala vyrábět energii již v listopadu, začátkem srpna ovšem teprve dosáhla plné kapacity. Vyrobená energie pokryje přibližně 35 % energie potřebné k napájení pěti pobřežních ropných a plynových plošin v Severním moři.

Tyto platformy jsou náročné na uhlík a k pohonu svých strojů obvykle používají naftu nebo plyn. Jejich elektrifikace pomocí větrné energie sníží emise CO2 z plošin asi o 200 000 tun ročně. Toto číslo představuje zhruba 0,4 % celkových norských emisí oxidu uhličitého v roce 2022.

Hywind Tampen se skládá z jedenácti větrných turbín upevněných k plovoucí základně, která je ukotvena, spíše než připevněna, k mořskému dnu – odborníci z oboru nové technologie říkají, že je vhodná pro použití v hlubších vodách na moři a že Equinor doufá, že se bude dále rozvíjet.

Norsko se zaměřuje na 30 gigawattů offshore větrné energie do roku 2040, což by zdvojnásobilo současný výkon země. Elektrifikace instalací na moři a na pobřeží je přitom nezbytná, má-li Norsko dosáhnout svých národních klimatických cílů podle Pařížské dohody. Zatím se totiž tyto instalace podílejí cca na čtvrtině celkových emisích Norska.

Jak investuje Equinor do energetického přechodu?

Zatímco se svět probouzí do reality – a tedy schopnosti ropy a zemního plynu ničit klima –, výrobci hledají vlastní způsoby, jak tuto bouři přečkat. Dle Greenpeace společnosti Shell a BP zvýšily svou produkci ropy a zemního plynu v roce 2023, čímž ustoupily od předchozích slibů, že produkci sníží. Equinor se však nikdy neodchýlil od cesty růstu.

Firma, která je zodpovědná za zhruba 70 % norské produkce ropy a plynu, zvýšila v roce 2022 své zisky o 134 % ve srovnání s předchozím rokem poté, co těžila z vysokých cen plynu v Evropě po válce na Ukrajině. Obnovitelná energie tvořila v tomto roce pouze 0,13 % celkové produkce energie firmy. Orientace obchodního modelu na ropu je přitom patrná i z investic firmy. Z téměř 10 miliard dolarů v roce 2022 šlo 8,3 miliardy dolarů (7,7 miliardy eur) přímo do expanze nebo stabilizace těžby ropy a plynu.

Stejně jako většina ropných společností se i Equinor zavázal k cíli stát se „společností s čistou nulou“ do roku 2050. Tvrdí však, že i v tomto termínu bude v energetickém mixu do roku 2050 stále potřeba ropy a zemního plynu. Společnost proto plánuje využít uhlíkové kompenzace k neutralizaci svých zbývajících emisí. Také si stanovila za cíl zvýšit instalovanou kapacitu obnovitelných zdrojů do roku 2030 na 12–16 GW, oproti 0,6 GW v loňském roce. Velké pobřežní větrné projekty, jako je Hywind Tampen, mají mít na této práci lví podíl.

Greenpeace však zůstávají skeptičtí ohledně Equinoru a zbytku „špinavé desítky“ energetických společností. Pouze 0,3 % z celkové výroby energie 12 evropských společností zabývajících se těžbou fosilních paliv v roce 2022 pocházelo z obnovitelných zdrojů. A pouze 7,3 % investic těchto firem v loňském roce směřovalo své úsilí k zelenější budoucnosti.

Zdroj: euronews.green – přeloženo, upraveno