Nový zákon o odpadech: Jak se k zodpovědně postavit k otázce řešení odpadu

Města a obce se ze zákona starají o komunální odpady. Na základě nové legislativy ovšem bude nutné zamířit více pozornosti na nakládání se směsným komunálním odpadem a vytřídění všech jeho využitelných složek – a to zejména z důvodů navýšení skládkovacích poplatků. Velkým tématem je rovněž kuchyňský odpad z domácností.

Česká republika disponuje několika informačními kanály, ze kterých je možné zjistit jak strukturu komunálních odpadů, tak i celkové množství vyprodukovaných odpadů. Odpadová problematika jako celek je v gesci MŽP, které pravidelně zveřejňuje statistické údaje na svých webových stránkách.

Co se však týče kuchyňského odpadu, data jsou získávána především z fyzických analýz odpadů, které jsou prováděny v obcích a městech napříč celou ČR – jinak řečeno protříděním odpadu z popelnic běžných občanů.

Díky těmto aktivitám tedy lze poměrně přesně říci, jak velké množství jakého odpadu se reálně nachází v nádobách na směsný komunální odpad. Za rok 2021 v něm například bylo v průměru až třicet jedna procent kuchyňského odpadu.

Jak se zachází s odpadem?

Zmíněné kuchyňské odpady jako takové se stále ještě moc neřeší. U rodinných domů většinou občané využívají hnědé nádoby, ve kterých končí převážně zelený odpad ze zahrad, nebo jej zpracovávají ve vlastních zahradních kompostérech.

U panelových domů se občas vyskytují větší kontejnery (1100 l), kam mohou občané vyhodit zelený odpad. Obecně však lze říci, že prozatím není moc koncových zařízení pro komplexní řešení a sběr kuchyňského odpadu – a to jak rostlinného, tak živočišného původu.

V současné době lze říci, že se obce a města soustředí především na snížení směsného komunálního odpadu a ostatních komunálních odpadů, které stále končí na skládkách. To samozřejmě spočívá i v nastavení systémů, které občany motivují a zpohodlní celý systém třídění.

Mezi tyto kroky lze zařadit zejména zavedení sběru tříděného odpadu dům od domu, rozšiřování sběrných dvorů, ale také vytváření center REUSE na podporu předcházení vzniku odpadů (tj. obchody fungující na principu „doneste funkční věci, které v domácnosti nepotřebujete, a odneste si potřebné věci, které odložili jiní“ – většinou za symbolickou cenu).

Kuchyňský odpad: všestranný pomocník

Pokud se vrátíme ke zmíněnému kuchyňskému odpadu a jeho dalšímu využití, nabízí se celá řada možností jak každou slupku využít na maximum, vždy samozřejmě v závislosti na koncových zařízeních, kde město či obec kuchyňský odpad zpracovává. Jsou jimi:

• komunitní kompostárny: výsledným produktem je kompost, což je organické hnojivo, které může obec či město využít výhradně k údržbě a obnově veřejné zeleně na svém území,
• kompostárny: zde už se musí kompost vzorkovat a v případě splnění limitů jej lze použít kdekoliv,
• bioplynové stanice: výsledným produktem je energie a teplo, které se navrací např. do domácností na území obce či města.

Nový zákon o nakládání s odpady a jeho dopady

Nové znění zákona upravuje zejména pravidla pro předcházení vzniku odpadu a pro nakládání s ním, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství (OH). Co je ovšem možná důležitější a zajímavější informací, to jsou celorepublikové cíle, které zákon stanovuje, konkrétně:

• do roku 2025 zvýšit úroveň recyklace na 55 %,
• do roku 2030 zvýšit úroveň recyklace na 60 %,
• do roku 2035 zvýšit úroveň recyklace na 65 %.

Mimo to zákon ukládá odstraňovat uložením na skládku v roce 2035 a v letech následujících nejvýše 10 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky. A energeticky využívat v roce 2035 a v letech následujících nejvýše 25 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.

Ze znění lze vybrat i informace důležité pro samotné obce a města, které opět stanovují cíle, kterých je třeba v nejbližších letech dosáhnout, tedy:

• v roce 2025 musí být míra třídění 60 %,
• v roce 2030 musí být míra třídění 65 %,
• v roce 2035 musí být míra třídění 70 %.

Zákon rovněž obcím a městům ukládá povinnost přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejich území při činnosti občanů a nepodnikajících fyzických osob – a samozřejmě i jasně určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, minimálně tedy nebezpečného odpadu, papíru, plastu, skla, kovu, bioodpadu a jedlých olejů a tuků, s účinností od 1. ledna 2025 pak také textilu.

Obce a města budou dále povinny informovat veřejnost jednou ročně o systému a výsledcích OH, včetně nákladů. Finance jsou v zákoně stanoveny následovně: sazba za ukládání odpadu na skládku je od roku 2022 900 Kč/t, v roce 2029 je to ovšem již 1850 Kč/t.

Množství takto uloženého odpadu je rovněž omezeno, a to 190 kg na obyvatele v roce 2022 a už jen 120 kg na obyvatele v roce 2029. Při dosažení tohoto množství zůstává obcím poplatek 500 Kč/t. Již nyní tak lze říct, že cíle jsou zákonem stanoveny opravdu vysoko a je reálně možné, že ne každá obec či město budou tyto limity schopny plnit.

Šetrnější, efektivnější nakládání s odpadem

Každá obec/město má vytvořený vlastní specifický systém nakládání s odpady, který je formován po mnoho let ve vztahu k lokálním podmínkám a individuálním potřebám. V jednotlivých nastaveních jsou velké rozdíly, které se vzájemně liší například dle vedení města/obce a zastupitelstva, velikosti a lokalizace, struktury obyvatelstva, podle druhu zástavby apod.

Aby tedy bylo možné systém správně nastavit, měla by každá obec/město své odpadové hospodářství zmapovat, zanalyzovat, vyhodnotit a následně efektivně optimalizovat. Bohužel neexistuje univerzální návod pro všechny.

Lze ovšem říci, že efektivní řešení je to, které je nejvýhodnější. Je tedy nutné si vyhodnotit, která řešení jsou ta správná na základě několika záchytných bodů. Celé řešení musí vycházet z legislativy, tedy dle toho, co stanovuje zákon. Obvykle jde o vícero možností.

Následně je vhodné hledat možnosti využití odpadů, které se nabízí za výhodných finančních podmínek. Dále je stěžejní výsledný efekt, který dané řešení přinese. Tato problematika je dost komplexní, a proto je potřeba vzít v úvahu mnoho aspektů, aby implementovaná řešení a změny v nastavení OH byly co nejefektivnější.

Mezi možnými řešeními se nabízí například zavedení sběru odpadů dům od domu, třídění kuchyňského odpadu přímo v domácnostech či nastavení jasného a skutečně motivačního systému pro občany. Samozřejmě se ale nic neděje ze dne na den, proto je potřeba odpadové hospodářství neustále monitorovat a optimalizovat dle potřeb.

V současnosti dává velký smysl zaměřit se právě na biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO, kam spadá jak zelený odpad rostlinného původu, tak kuchyňský odpad původu živočišného), kterého je v SKO dle dostupných analýz stále nejvíce.

Vize do budoucna

Zásadním legislativním mezníkem je zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030. To znamená, že směsný komunální odpad již nebude skládkován a bude jej třeba nějak využít. Pokud budeme schopni do tohoto roku tento odpad plně vytřídit i se složkou BRKO, pak dodržíme legislativní podmínky. Je nutné počítat, že celý proces maximalizace třídění bude finančně náročnější, momentálně ale nelze stanovit o kolik. Doba se mění nejen z pohledu zvyšujících se cen energií, surovin, zboží a práce, ale také z hlediska nově vznikajících technologií.