Odvlhčení zdiva injektážním gelem (pracovní postup)

Nedostatečnou svislou či vodorovnou hydroizolaci nebo takovou izolaci, která je poškozena v důsledku degradace použitých fólií a izolačních vrstev, lze nahradit injektážním gelem na bázi zkřížených polymerů.

Aplikací nízkotlaké injektáže dochází k okamžité samovolné řetězové reakci, při níž injektážní substance naváže vodu, a tím vytvoří izolační hmotu přímo v kapilárním systému, která zamezuje přístupu vody, resp. rozšíření vlhkosti do zdiva (1 l injektážní hmoty naváže 150 l vody).

Významnou vlastností této substance je její samovolné rozptýlení v kapilárním systému ve všech směrech vlhkého zdiva. Těsnicí gel začne okamžitě po aplikaci pohlcovat vlhkost ve zdivu až k základům. Po jeho napuštění do vyvrtaných otvorů v rastru 150 až 250 mm je ve velmi krátkém čase viditelný proces vysoušení vlhkého zdiva.

Vlhkostí zasažené části zdiva nemusí být navrtány v přesném rastru, hmota díky své rozpínavosti tato místa sama vyplní. Při kontaktu s vlhkem nebo vodou začne vytvářet pozvolný tlak (od 2,5 bar) svévolně pronikající do struktury zdiva.

Těsnicí gel po aplikaci netlačí na kámen či zdivo, ale proniká do mikropórů a kapilár o velikosti až jedné tisíciny milimetru. Nejde o hydrofobní prostředek určený k odizolování materiálu, ale o prostředek, který vyplňuje strukturu zdiva na bázi nejmenších kapilár, čímž odvlhčuje zdivo. Nenarušuje statiku zdiva, ale zvyšuje jeho pevnost.

Možnosti aplikace

Aplikace injektážního gelu se realizuje horizontální a plošnou injektáží. Horizontální injektáž se realizuje nad terénem, ​​co nejblíže k základům budovy, navrtáním otvorů (šest až sedm otvorů na běžný metr) v  rozestupu 150 až 250 mm (rozsah vzdálenosti závisí na struktuře a tloušťce zdiva).

Otvory na injektáž se vrtají pod úhlem až do sedmdesáti procent tloušťky zdiva. Do otvorů s průměrem 18 mm se osadí speciální injektážní hmoždinky a tlakovou pumpou se aplikuje patentovaná hmota do zdiva. Přesahující části hmoždinek se odstraní. Část hmoždinek, která zůstane ve zdivu, slouží jako těsnicí zátka.

Plošná injektáž se realizuje pod terénem. Vrtací schéma vytváří pravidelnou síť s rozestupem otvorů 200 až 300 mm. S ohledem na možnost různé struktury stavebního materiálu mohou být systém a schéma vrtání otvorů i jiné. Průměr otvorů je shodný s horizontální injektáží (18 mm). Při aplikaci plošné injektáže pod terénem se vytvoří ochranná bariéra i proti tlakové vodě z boční strany.

Samotná aplikace injektážního gelu do zdiva se realizuje pomocí speciálních injektážních ventilů, které se po aplikaci ponechávají ve zdivu. Přesahující části ventilů mimo úroveň zdiva se po aplikaci odstraní. Ve starších budovách je také možné odstranit vlhkost ze zdiva nad předem zhotovenou izolací nebo pod ní (např. vlhké a zatopené sklepy, vlhké zdi a omítky ve starých schodištích apod.).

V nových budovách může v mnoha případech docházet k vlhnutí zdiva, vnějšího obvodového pláště, případně k pronikání vody do zdiva pod úrovní terénu, a to i přesto, že byla základová deska důkladně odizolovaná.

To způsobuje rozsáhlé vlhnutí omítek suterénních místností a sklepů. V tomto případě lze aplikovat injektážní gel v objemu dvou až tří litrů na metr čtvereční do kříže navrtaných otvorů ve spárách. Aplikovaná substance si vyhledá vlhká místa sama a kompletně zdivo odvlhčuje a utěsní.

Co budete potřebovat?

• Injektážní gel
•             Injektážní substance AXALL
•             spotřeba: 150 až 600 ml injektážní substance na otvor (závisí na rozsahu a míře poškození zdiva vlhkostí)
• Vápenocementová omítka
• Nářadí
•             barevný sprej
•             detektor elektrických vedení
•             sbíjecí kladivo
•             elektrická vrtačka
•             vrták s průměrem 18 mm
•             injektážní zařízení
•             flexibilní hadice
•             manometr
•             injektážní koncovka
•             ochranné pomůcky

01 Vizuální posouzení

Nejprve se identifikují místa se zavlhlým zdivem, která jsou charakteristická viditelnými vlhkými mapami a na kterých dochází v důsledku nahromaděné vlhkosti k odlupování omítky.

02 Označení sanační zóny

Místo, kde se bude realizovat injektáž, se viditelně označí. Zároveň se ve zdivu pomocí detektoru elektrických vedení lokalizuje elektrické vedení, aby se nepoškodilo během odstraňování původní omítky.

03 Odstranění původních omítek

Vrstvy nanesených omítek se odstraní až na původní zdivo.

04 Injektážní otvory

Do zdiva se navrtá šest až sedm otvorů na běžný metr. Otvory na injektáž s průměrem 18 mm se vyvrtají pod úhlem až do sedmdesáti procent tloušťky zdiva.

05 Pravidelná síť otvorů

Vrtací schéma vytváří pravidelnou síť se vzájemnou roztečí otvorů 150 až 250 mm při horizontální injektáži, nebo 200 až 300 mm při plošné injektáži. Rozsah a vzdálenosti závisí na struktuře a tloušťce zdiva.

06 Injektážní hmoždinky/ventily

Do předvrtaných injektážních otvorů se vloží speciální injektážní hmoždinky/ventily.

07 Injektážní zařízení

Injektážní gel na bázi zkřížených polymerů se nabere do nádoby injektážního zařízení.

08 Injektážní koncovka

Do speciálních injektážních hmoždinek/ventilů se vloží injektážní koncovka s manometrem připojena na flexibilní hadici.

09 Aplikace injektážního gelu

Injektážní gel se aplikuje přes speciální injektážní hmoždinku/ventil do zdiva pod tlakem pomocí injektážního zařízení. Do každého otvoru se aplikuje 150 až 600 ml injektážní substance.

10 Odstranění přesahujících částí ventilů

Speciální injektážní hmoždinky/ventily se po aplikaci injektážní substance ponechají ve zdivu. Přesahující části hmoždinek/ventilů mimo úroveň zdiva se odstraní.