Kontroly otvorových výplní jsou třeba

S nárůstem cen energií a zpřísňováním normových požadavků na zabudované otvorové výplně do stavebních konstrukcí se zvyšují i požadavky na kvalitu provedení montážních prací. Popsáno a graficky zpracováno bylo již mnoho doporučených řešení. Realita se obvykle nedokumentuje.

Výrobci oken, vstupních dveří a prosklených stěn nabízejí technicky dokonalé výrobky s deklarovaným součinitelem prostupu tepla, což uvádí jako základní technický parametr. Podle normy „TNI 74 6077 : 2011 – Okna a vnější dveře, požadavky na zabudování“ jsou výrobci povinni deklarovat součinitel prostupu tepla jako celku (Uw), tzn. celé otvorové výplně včetně rámů a přípojných spár. Výrobci by měli také sdělit, pro jakou velikost okna platí deklarované hodnoty.

Detaily otvorových výplní

Zabudované otvorové výplně se stávají součástí stavby. Znamená to, že do zabudované příslušnosti patří i připojovací spára. Zde začíná alarmující zjištění z praxe o montáži – zabudování otvorových výplní, zejména balkonových dveří a prosklených stěn. Výrobci vyrobí a na stavbu dodají výrobek. Montáž zajišťují smluvně domluvené firmy pod hlavičkou výrobce okna. Namontování okna pro ně znamená osazení vodorovně a svisle do stavebního otvoru, přikotvení pomocí tzv. pacek nebo turbo šroubů přes okenní rám, podložení rámu dřevěnými (plastovými) klíny, které vynášejí váhu okna, a vypěnění montážní pěnou. Takto postupuje většina montážních firem. Znalosti o provedení přípojné spáry jsou jim zcela cizí a zákazníkům často argumentují tím, že montážní pěna je vzducho- a vodotěsná, zaomítáním se spára uzavře a je umožněno dýchání atd. Není to z pohodlnosti, ale z neznalosti problematiky tepelné fyziky. Zde jsou na vině sami výrobci oken, kteří by měli své realizační firmy řádně proškolit.

Obr. 1 Podkladní dřevěný špalek – okno bez parozábrany

Přípojná spára musí být vodotěsná a neprůvzdušná po celém obvodu okna a musí umožňovat dilataci. Vnitřní uzávěr je parotěsný, vnější paropropustný a vodotěsný, mrazuvzdorný a s životností odpovídající rámu otvorové výplně. Vnitřní výplň je tvořena polyuretanovou pěnou. Balkonové a vstupní dveře a prosklené stěny mají poměrně velkou váhu a jsou osazeny do úrovně podlahy na terénu nebo nad nevytápěným prostorem. Proto vyžadují pod rámem tepelnou izolaci o tloušťce cca 60–120 mm (obr. 5). Potom přichází na řadu nejjednodušeji dostupné řešení, tj. podložení dřevěnými špalky. Špalky přečnívají přes rám a nejde přes ně aplikovat těsnicí pásky, vodotěsné hydroizolace atd. (obr. 1, 2, 3).

Obr. 2 Podkladní dřevěný špalek – okno s parozábranou

Dalším skrytým tepelným mostem je přerušení plastového podkladního profilu, který je kratší než rozměr rámu, a v místě spojů dvou rámu je tzv. díra (obr. 4). Ta se vypění a výplň je osazena. Přitom postup, jak správně řešit přípojnou spáru v místě podlahy, je jasný a srozumitelný. Je proto otázkou, proč uvedený montážní způsob firmy nedodržují, technický dozor ho nevyžaduje a výrobci oken neprosazují. Projektanti pak v projektech pro ohlášení staveb v lepším případě uvedou požadovanou hodnotu otvorové výplně, aniž by technicky řešili detaily. Zákazník, popř. stavební firma objedná výrobky u výrobce včetně montáže a spoléhá se na to, že montáž provádí firma znalá montáže a mající k tomu oprávnění (živnostenský list). 

Obr. č. 3 Podkladní dřevěný špalek – okno s parozábranou

Výrobci otvorových výplní si před výrobou provádějí zaměření a jsou detailně seznámeni se způsobem montáže. Potom se provede montáž a zákazník (pokud tomu rozumí) je zděšen. Montážníci ho přesvědčují, jak dobře okno/dveře namontovali a že zapravení kolem okna provede stavební firma, a tímto způsobem se řeší přípojná spára. A přestože české stavebnictví disponuje normami, doporučenými technickými řešeními a má „řemeslně znalé a proškolené firmy“, popsaná situace se vyskytuje téměř na každé druhé stavbě. Výrobce se poté vymlouvá na stavební firmu, že ta je zodpovědná za přípojnou spáru. Okno ovšem montuje výrobce, nikoli stavební firma.

Obr. č. 4 Otvor v místě styku dvou rámů bez utěsnění

Detaily kotvení dveřních výplní

Dalším alarmujícím příkladem je řešení kotvení vstupních a balkonových dveří v místě prahu. Pod hliníkovým prahem je plastová prahová spojka, která není nijak kotvená do podkladu. I když se podloží klínky, tak vybočuje do stran a tzv. se kroutí. Návod výrobců je, že přes hlinkový práh se nemůže kotvit, a proto se prahová plastová spojka zalije do betonu, a tím se spodní část dveří zafixuje. Podbetonování je přitom obrovský tepelný most a zcela znehodnocuje jakoukoli kvalitu rámu dveří. Jedná se o technicky nedořešený detail. Montážní firmy tento fakt ovšem nezajímá, protože postupují dle instrukcí výrobců dveří. Několik dotazovaných výrobců odpovídalo na otázku, proč připouštějí zastaralý a nevyhovující způsob montáže. Jejich reakce pak byla téměř shodná – zákazník se rozhoduje dle ceny, nelze tedy cenu zvýšit o odpovídající částku, jinak zákazník půjde k levnější konkurenci. Při anonymním průzkumu pak dokonce vyšlo najevo, že se prodejce zákazníkovi ani nezmíní o tom, jak má být detail správně vyřešen, aby okno splňovalo normové požadavky a zákazníkovo očekávání.

Obr. 5 Detail osazení okna u podlahy

Jak situaci řešit?

Zákazník se ve značné míře spoléhá na marketinkové přesvědčování výrobců bez možnosti kontroly správnosti. Norma TNI 74 6077 přitom uvádí: „Kontrola je základ každé kvalitní práce, a proto se doporučuje kontrola provedení, osazení, ukotvení, provedení připojovací spáry před jejím překrytím, funkce otevírání a vzhledu výrobku s ohledem na možné vady a poškození. O těchto kontrolách musí být vedeny záznamy a doporučuje se provést zápis ve formě předávacího protokolu.“ Závěrem je třeba podotknout, že zmíněné závady jsou obvykle neopravitelné a kontroly kvality jsou tedy zcela na místě.

Obr. 6 Purenit sendvič s profilací 

Jak situaci napravit?

» Projektanti
Vstupní dveře, balkonové a prosklené stěny osazované v úrovni zateplené podlahy vyžadují osazení na tepelněizolační podkladní nosnou konstrukci, která je stabilní a je schopna přenést zatížení otvorové výplně, umožňovat bezpečné přilepení vodotěsné hydroizolace, mít životnost odpovídající otvorové výplni a umožňovat snadné opracování při zabudování. V samotném projektu je vhodné specifikovat podkladní prvek a přiložit detail provedení, aby zákazník věděl, jak má být otvorový rám proveden. Jako vyhovující řešení je např. podkladní tepelněizolační konstrukční prvek Purenit sendvič s profilací osazovacího rámu. Výška Purenit sendviče se provádí na požadovanou výšku řezáním běžnou pilkou a stabilita se zajistí kotevním úhelníkem (obr. 7).

Obr. 7 Osazení a kotvení Purenit sendviče u podlahy

» Stavební a montážní firmy
Firmy by se měly seznámit s provedením přípojných spár pomocí butylových samolepicích parozábran po obvodě rámu a přilepení na ostění. Nikdy nepostačuje pouze montážní pěna a omítkové překrytí.

» Koncový zákazník
Od zákazníka by měl vzejít požadavek, aby montážní firma aplikovala kolem rámů a ostění z vnitřní strany samolepicí parozábranu a z vnější strany vzduchotěsně překryla PUR pěnu a uzavřela spáru 
(např. zateplením ostění EPS s dotmelením, samolepicí difuzní páskou, systémovým řešením od firmy HPI apod.). Překrytí parapetem není plnohodnotné utěsnění spáry.

TEXT: Ing. Luděk Kovář, Puren
FOTO: Puren

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 2/2018.