Bezpečná výměna oken

Stále ještě existuje řada oken ve starších domech, která již překročila svou dobu životnosti a čeká je výměna. Je to způsobeno zejména jejich nedostatečnou údržbou. Snižování tepelných ztrát spojené s výměnou oken je sice chvályhodné, ale nesmíme tím současně omezit dostatečné větrání. Požadované hygienické minimum na větrání by mělo být zajištěno i u nových oken zejména přirozeným způsobem větrání.

Mezi práce a činnosti vystavující fyzickou osobu poškození zdraví nebo zvýšenému ohrožení života patří demontáž a montáž oken. A to i přesto, že se práce provádí z místnosti, kde k výměně dochází. Pokud při ní hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky větší než 10 m, musí být zpracován plán BOZP. Přičemž se předpokládá, že práce se za náročnějších klimatických podmínek vůbec neprovádějí.

Zaměření okenního otvoru

Ještě před odstraněním původního okna je třeba provést přesné zaměření budoucího uvolněného stavebního otvoru. Proměření otvoru by měl provádět odborný pracovník firmy, která okna dodává. Nová okna se totiž vyrábějí na míru pro konkrétní otvor. Současně lze s technikem firmy ještě na místě projednat různé technické podrobnosti.

Ochrana okolí při výměnách oken

Komunikace pro pěší nebo prostor určený pro pobyt osob musí být pod místem demontáže a osazování nových oken zúženy nebo přeloženy jinam. Plochy a prostory, nad kterými se odstraňují nebo montují nová okna, musí být zajištěny tak, aby nedošlo k ohrožení osob, které se na nich pohybují.

Šířka ohroženého prostoru se měří od paty svislice, která je pomyslně spuštěna z průmětu podlahy místnosti na fasádě, ve které se práce provádějí. Vymezené ochranné pásmo musí mít pro demontáž nebo montáž oken ve výšce od 3 m do 10 m šířku nejméně 1,5 m.

Ochranné pásmo, které ohrazením vymezuje ohrožený prostor při demontáži nebo montáži ve výšce od 10 m do 20 m, musí být široké minimálně 2 m. Ohrožený prostor musí mít šířku minimálně 2,5 m při demontáži nebo montáži ve výšce od 20 m do 30 m.

Ohrožený prostor musí mít šířku minimálně 1/10 výšky objektu při demontáži nebo montáži ve výšce nad 30 m. Pokud by se části demontovaných oken dopravovaly z výšky pomocí kladky nebo vrátku, rozšířila by se předepsaná ochranná pásma vždy o dalších 0,5 m.

Nařízení vlády č. 362/2006 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, hovoří při případných pádech materiálu a předmětů o ohroženém prostoru. Rozumí se jím takový prostor, nad kterým se pracuje a ve kterém vzhledem k povaze práce může hrozit riziko pádu materiálu nebo předmětů z výšky.

Předepsané rozměry ohroženého prostoru je třeba považovat za hodnoty minimální. Podle konkrétní situace je třeba dopadovou plochu rozšiřovat. Do ohroženého prostoru se takto může dostat například chodník, vchod do domu, dětské hřiště apod.

Zásady pro používání mechanického nářadí

Při používání mechanického nářadí se musí chránit pohyblivé přívody elektrické energie vhodným způsobem před poškozením. Lepší je však používat nářadí s akumulátorem a dobíjecí stanicí. Mechanické ruční nářadí se může odkládat, opouštět nebo přemísťovat pouze tehdy, když je v klidu. Seřizování a čištění mechanického nářadí může být prováděno pouze tehdy, pokud je nářadí v klidu.

Odstraňování původních oken

Při demontáži starých oken se pracuje opatrně a vždy ve dvojici. Křídla se skly jsou těžká a manipulace s nimi, zvláště ve vyšších patrech, je náročná. Po odstranění okenních křídel se ze starého rámu odmontují krycí lišty, rám se vylomí (např. pomocí pajcru) nebo se přeřízne a rozebere.

Odstraní se těsnicí a kotvicí prvky. Po vyjmutí rámů původních oken se otvor vyčistí od zbytků původního materiálu a zbaví se prachu a nečistot. Pokud to stav a způsob osazení původních oken dovolí, můžeme ve výjimečných případech i požadovat demontáž starých oken bez jejich poškození. Následovat by tak mohla jejich repase.

V případě, že jsou okna nevratně poškozena, měla by být po vyjmutí urychleně odvezena firmou na řízenou skládku. Odvoz bývá zpravidla zahrnut do ceny práce. Totéž platí i o demontáži vnitřních parapetních desek a vnějšího oplechování.

Shazování vybouraného materiálu

Shazovat jakýkoliv materiál nebo předměty na níže položená místa nebo plochy můžeme pouze za toho předpokladu, že místo jejich dopadu je zabezpečeno proti vstupu osob.

Mezi způsoby, jak zabezpečit místo dopadu, patří například úplné vyloučení provozu, střežení prostoru pověřenou osobou, použití ochranné konstrukce v úrovni práce ve výšce, použití záchytné konstrukce pod místem práce ve výšce, ohrazení ohroženého prostoru apod.

Pro ohrazení lze použít i dočasnou zábranu z výstražné červenobílé pásky. V tomto případě práce může trvat pouze jeden den (jednu směnu). Často je tato zábrana nevhodně používána právě při výměnách oken. Pokud se ohrožený prostor ohrazuje pevnou bariérou, ohrazení by mělo být alespoň z dvoutyčového zábradlí o výšce minimálně 1,1 m s tyčemi upevněnými do stabilních nosných sloupků.

Současně musí být vždy místo dopadu a jeho okolí chráněno proti případnému odrazu shozeného materiálu nebo předmětu. Z výšky není možné shazovat takový materiál nebo předměty, které by mohly zaměstnance strhnout dolů.

K takovým patří například původní oplechování, několik metrů dlouhé kotevní profily demontované z nadpraží okenního otvoru u panelových domů apod. A dále nesmí být shazovány hmoty, u kterých není možné odhadnout místo jejich dopadu.

Roznos nových oken

Montážní skupina firmy, u které byla nová okna objednána, okna přiveze a roznese je po budově. Pokud je v objektu umístěn nákladní výtah, může ho využít. V případě, že tomu tak není, musí být k roznosu využito schodiště. Tzv. roznos bývá rovněž zahrnut do ceny.

Osazení rámů plastových oken

Okenní otvor se zkontroluje, případně se ještě upraví, a připraví se pro následnou montáž.
Rám nového okna se usazuje pomocí rozpěrných klínů. Vodorovnost a svislost se kontroluje pomocí vodováhy.

Pokud je vše v pořádku, rám se zafixuje kotvicími prvky do obou ostění (špalet), nadpraží (překladu) a parapetu (poprsníku). Při montážním zafixování a vyrovnání pomocí klínů se doporučuje diagonální vyklínování, ale ne přímo v rozích. Měla by být vždy ponechána spára min. 10 mm, aby mohla být později snadno dotěsněna.

Upevňovací body se volí tak, že v nadpraží a u parapetu jsou od rohu otvoru vzdáleny maximálně 700 mm. Pokud je okno širší, další upevňovací bod je opět maximálně ve vzdálenosti 700 mm. Od svislého příčníku rámu okna se volí vzdálenost maximálně 200 mm.

Upevňovací body u svislých částí okenních rámů se umísťují od rohu stavebního otvoru ve vzdálenosti max. 200 mm. Mezilehlé upevňovací body jsou ve vzdálenostech maximálně 700 mm. Upevňovacími prostředky jsou zpravidla speciální hmoždinky, kotvy apod.

Musí být voleny tak, aby nedocházelo k omezování rozpínavosti materiálů při napojení do stavby. U většiny plastových oken není možné zcela pevné spojení. Upevnění však musí být provedeno mechanicky. Pouhé montážní vypěnění spár není přípustné.

Dokončovací práce po osazení okna

Spára mezi zednickým otvorem (= tzv. připojovací spára) musí být správně těsněna. Někdy se také nazývá montážní spárou. Platí pro ni pravidlo: „uvnitř těsněji než venku“. Vnější uzávěru připojovací spáry mají tvořit vnější difuzní pásky (např. typu Illbruck), flexi těsnicí okenní pásy (např. typu Den Braven), flexfólie, silikonové tmely apod.

Vnější připojovací spára se rovněž někdy překrývá profily typu APU lišta. Do vnitřní spáry mezi rámem okna a stavebním otvorem se aplikuje montážní izolační polyuretanová pěna. Vytvrzení pěny trvá podle použitého typu například cca 2 hodiny. Následně se odstraní přebytečná část pěny.

Jako parotěsná zábrana ze strany interiéru se používají např. vnitřní difuzní pásky (např. typu Illbruck), flexi těsnicí okenní pásy (např. typu Den Braven), flexfólie, butylové fólie, neutrální silikony apod. Vnitřní připojovací spára se někdy překrývá profilem typu APU lišta.

Vnitřní parapety se zpravidla překrývají deskami z dřevní hmoty (např. PDF) s melaminovou povrchovou úpravou. V současné době z hlediska tepelné techniky vycházejí lépe kamenné nebo betonové desky.
Za vyhovující se považuje oplechování vnějšího parapetu z titanzinku. Lze použít i pozinkovaný plech.

Kování oken

Kováním se rozumí funkční části oken, které zabezpečují pohyb a manipulaci s okenním křídlem (otevírání a zavírání). Kování používaná u oken se mohou rozdělit do dvou skupin na konstrukční kování a vrchní kování.

Konstrukční kování zabezpečuje zavěšení, otevírání a uzavírání křídel. Patří sem například závěsy, jazýčky, válečkové uzávěry, rozvory, rozpěry křídel, spojky, pákové uzávěry apod. Vrchní kování umožňuje manipulaci s křídly. Patří sem například okenní olivy, půlolivy, úchytky, kliky, rukojeti apod.

Kování lze vybrat podle řady požadavků (např. podle statiky okna, tíhy skla, tíhy křídla okna apod.). Nosnost kování se u oken pohybuje od 100 kg do 130 kg. Vhodné je kování zakrytě uložené pro obsluhu jednou rukou. Obslužné prvky se nabízejí, není-li to uvedeno jinak, jako standardní držadla, páky apod.

Speciální provedení kování se někdy používá například pro sportovní stavby (zapuštěné provedení), úřady, veřejné budovy apod. Jako speciální provedení se používají odnímatelné zásuvné klíče, uzamykatelné kování apod. U některých oken se přidává ještě táhlový otvírač. Okenní rámy nesmí být nikdy přitíženy ničím jiným než okenními křídly.

Předokenní rolety

Vodicí lišty pro lamely rolety mohou být přisazeny přímo zvnějšku okenního rámu. Mohou však být i odsazeny. Osazení kastlíku na předokenní roletu je dáno konkrétním výrobkem a jeho přesnými rozměry.

Návod na používání okna

Po dokončení prací by na místě měl po montážní firmě zůstat tištěný návod na obsluhu, údržbu a servis oken.
Nová plastová okna bývají těsnější a jejich infiltrace se při úplném zavření blíží téměř nule. Přitom by měla být intenzita přirozené výměny vzduchu v obytné místnosti taková, že se za hodinu vymění minimálně polovina objemu vzduchu v místnosti.

Praxe bohužel ukazuje na to, že uživatelé neumí s oknem správně manipulovat. Přitom se již dlouhá léta osazují taková okna, která umožňují přirozenou infiltraci, případně již obsahují zabudované větrací prvky.

Je třeba se seznámit se způsobem ovládání okna pomocí jediné páky včetně toho, jak zajistit mikroventilaci při zavřeném okně. Několik měsíců po montáži oken, až si stavba a okna tzv. sednou, je třeba provést dodatečné seřízení oken. Po dobu zá­ruky je třeba okna každoročně seřizovat.

Nepřehlédněte: Na co nezapomenout při výběru oken

Povinnosti zhotovitele

Zhotovitel zabývající se demontáží a montáží oken musí zajistit, aby byly splněny všechny požadavky na organizaci práce, a předepsat konkrétní pracovní postupy. Za splnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví se považuje jejich provádění podle stanovených pracovních a technologických postupů fyzickými osobami způsobilými pro výkon této činnosti.

Zaměstnanci, kteří okna odstraňují a osazují, musí mít k dispozici návod na montáž včetně doplňujících nákresů a dokumentů. Zaměstnanci musí být vyškoleni a jejich znalosti i dovednosti ověřeny. Školení zahrnuje i osvojení znalostí týkajících se opatření k ochraně před pádem osob nebo předmětů, v případě změn povětrnostní situace a změn při montáži.

Pracovat na více výškových úrovních současně je možné pouze za situace, kdy jsou realizací konkrétních opatření vytvořeny podmínky pro bezpečnost osob pracujících na nižší výškové úrovni. Zvláštní opatření při pracích jsou předmětem záznamů do stavebního deníku. Zhotovitel odstraňuje zbytky materiálů a místo po sobě uklízí.

Literatura
(1) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
(2) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
(3) ČSN 74 6077 – Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování
(4) archiv autora

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 4/2019.