Montáž oken – správný postup v případě novostavby i rekonstrukce
Na otvorové výplně budov, tedy na okna a dveře, jsou kladeny stále větší požadavky. Ale ani okno s vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi nebo protihlukovou úpravou nezajistí očekávaný výsledek, pokud není správně provedená také montáž. Přitom se o montáži oken často mluví jako o něčem jednoduchém, co zvládne téměř každý zručnější člověk. Opak je pravdou.
Základním předpokladem úspěchu je dostatečná příprava. Dokumentace (nejlépe od projektanta) by měla zahrnovat i řešení tzv. připojovací spáry, což je oblast mezi rámem okna a stavební konstrukcí (ostěním), a to po celém svém obvodu, tedy i v parapetní části. U menších projektů, jako je výměna oken v bytě či rodinném domě, se doporučuje detaily projednat s potenciálním dodavatelem.
Montáž „na pásky“ – ano, nebo ne?
Aplikace „pásek“ má svá pravidla. Aby byla zajištěna jejich plná funkčnost, je třeba dodržet technologický postup. Obzvláště problematické je použití „pásek“ v případě rekonstrukcí, kdy je původní okno nahrazeno novým.
Je téměř nemožné, aby při demontáži okna nedošlo k poškození stávajícího ostění. Nicméně na trhu existuje celá řada řešení, která je možné kombinovat – veškeré detaily pro návrh řešení připojovací spáry a požadavků kladených na realizace vlastní montáže jsou uvedeny v ČSN 74 6077 (aktuální vydání z ledna 2018).
Provést montáž oken pouze s použitím montážní pěny a navazující stavební práce (např. zateplení ostění) provádět až s delším časovým odstupem je naproti tomu snad tím nejhorším řešením.
Postup montáže
Pokud při bourání a odstraňování původního okna vzniknou v ostění hrubé nerovnosti nebo vypadnou části zdiva, je nutné tyto nerovnosti opravit a ostění vyrovnat, aby mohla být připojovací spára (prostor mezi rámem okna a ostěním) správně utěsněna.
Okno se umístí do připraveného stavebního otvoru a s pomocí vodováhy a klínů se vyrovná do správné polohy. Následně se rám okna do otvoru upevní pomocí kotev a šroubů dle normy ČSN 74 60 77. Správné provedení má přitom zásadní význam pro bezchybnou funkčnost (těsnost okna, plynulou manipulaci s křídlem atd.) a dlouhou životnost oken.
Pokud je zvolena montáž „na pásky“, aplikují se „pásky“ po ukotvení okna do stavebního otvoru. Je ovšem nutné pečlivě ohlídat, že na interiérové a exteriérové straně je správná páska – parotěsná z vnitřní strany a voděodolná z vnější strany (pásky jsou obvykle popsané). V případě použití tzv. komprimační expanzní pásky se musí ověřit, zda správná část pásky směřuje do interiéru.
» Novinkou je řada Elegant s vestavnou hloubkou 76 mm a exteriérovou hranou pouhých 9 mm – jde o nejštíhlejší PVC profilový systém na trhu. Součinitel prostupu tepla Uf = 0,88 W/m²K, okno nabízí možnost zasklení až 70 mm.
Výška podkladového profilu okenního rámu musí být zvolena tak, aby mohla být pod parapetem provedena tepelná izolace, hydroizolace a aby mohl být zajištěn minimální spád horní plochy parapetu od okna.
Parapety často podceňujeme, ale výsledkem nedostatečně či nevhodně řešené tepelné izolace je tepelný most pod parapetní částí okna a promrzání v této části během zimních měsíců.
Již při návrhu provedení montáže okna je třeba zvolit vhodné řešení pro konkrétní případ tak, aby byla zajištěna dostatečná tepelná izolace spodní připojovací spáry (např. extrudovaný polysteren umístěný po celé šíři parapetní části, speciální podkladové profily s vysokou izolační schopností apod.).
Osazení vnitřního parapetu nesmí porušit parotěsnou fólii. Hloubka vnitřního parapetu by měla být zvolena tak, aby výrazně nepřesahoval přes radiátor umístěný pod oknem a nebránil tak proudění vzduchu v zimním období.
Přesah přední hrany vnějšího parapetu přes líc omítky musí být minimálně 30 mm a doporučený sklon by měl být více než 3°. Ukončení parapetu na bocích do ostění musí být provedeno tak, aby nedocházelo k zatékání vody pod parapet a poruchám omítky. Je třeba také myslet na tepelnou roztažnost parapetu.
U prefabrikovaných kovových nebo plastových parapetů se používají systémové koncovky parapetu, které bezpečně odvedou vodu a zabrání zatečení pod parapet. U klempířsky prováděných parapetů je nutné boční lem vhodně utěsnit k ostění, například akrylátovým nebo polyuretanovým tmelem se zohledněním možné tepelné dilatace parapetu.
Finální zednické zapravení
Před finálním zednickým zapravením se kontroluje dotěsnění drobných spár v místě kotvicích prvků. Spáry by měly být utěsněny vhodným tmelem. Napojení ostění k profilu by navíc mělo být provedeno APU lištami, které zajistí čistý a bezchybný přechod mezi omítkou a okenním profilem a zároveň ochrání profil proti poškrábání při aplikaci omítky. V žádném případě nesmí být omítka přímo přetažena přes profil. Při dilataci okna by okamžitě popraskala.
Práce zakončíme stržením ochranných fólií z rámů a křídel oken. Je to lepší pro kontrolu výrobku před podepsáním předávacího protokolu. Pásky by stejně na okně neměly být déle než tři měsíce, protože pak už jdou velmi obtížně odstranit.
Co budete potřebovat
- Okenní profily (rámy a zasklená křídla)
- Podkladové profily
- Parapety
- Dřevěné nebo nafukovací klíny
- Rámová hmoždinka
- Okenní šrouby pro přímou montáž
- Pásové kotvy (dle konkrétní situace, např. typu materiálu ostění)
- APU lišty
- Výplňový materiál, např. montážní pěna s aplikátorem
- Parotěsné a voděodolné pásky (nebo komprimační pásky)
- Akrylátový tmel
- Nářadí: vodováha, aku vrtačka
01 | Příprava otvoru
Opravíme a vyrovnáme nerovnosti ostění, abychom mohli správně utěsnit připojovací spáru.