Okna podle světových stran

Okno mělo dříve ve svém popisu práce charakteristickou trojici funkcí: v maximální možné míře osvětlit interiér, propojit vnitřek domu s venkovním prostředím a zároveň ho ochránit před povětrnostními vlivy. Dnes okna bereme čím dál tím častěji jen jako architektonický a estetický prvek, leckdy pak kvůli designu zapomínáme na jejich funkčnost.

Už v prvotním návrhu domu bychom měli mít na zřeteli všechny výhody a nevýhody zasklení a maximálně využít potenciál, který v sobě skrývá. Při koupi elektrického spotřebiče mnozí z nás zohledňují energetickou náročnost a v případě úsporného spotřebiče si ochotně připlatí. Vědí, že se vyšší cena vrátí v ušetřených nákladech na energii.

Stejně bychom měli postupovat v případě bydlení. Zvlášť když uvážíme, že výstavba či rekonstrukce rodinného domu je v mnoha případech investicí na celý život. Proto je velmi důležité, jak je dům navržen: zda nám bude přinášet komfort a současně šetřit náklady na provoz. Základním principem všech domů je energetická bilance dle EN ISO 13790. Podle fyzikálního zákona zachování energie se tepelné zisky a ztráty vzájemně porovnávají.

Množství ztrát tepla prostupem a větráním, které není pokryto solárními zisky a vnitřními tepelnými zisky, musí být v budově nahrazeno přídavným teplem. Proto je v dnešní době již samozřejmostí navrhovat zateplení obvodových stěn či střechy, abychom měli co nejmenší spotřebu energie na vytápění. Ne každý se však zamýšlí nad otázkou oken, která jsou „nejslabším článkem“ celé budovy.

Prostup tepla

Tepelněizolační vlastnosti konstrukce jsou udávány součinitelem prostupu tepla – U (W/m² . K). Teplotechnická norma (ČSN 730540-2) stanovuje doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce, aby byla zajištěna úspora energie a komfort bydlení. Okno má hodnotu součinitele prostupu tepla víc jak třikrát vyšší než ostatní konstrukce. Správnou volbou zasklení dokážeme ušetřit nemalé finanční prostředky za energie. Vliv na celkové parametry oken má kromě zasklení také distanční rámeček a rám. Vhodné je volit rámy, které mají co nejmenší součinitel prostupu tepla a současně nejsou příliš masivní.

Slunce a roční doby

Na obrázku 2 je vidět dráha Slunce v jednotlivých obdobích roku v České republice. V zimě je Slunce nízko a solární zisky můžeme získat pouze na jižní fasádě. V letních měsících je naopak Slunce na jihu vysoko a na západě a východě nízko. V zimních měsících jsou pro nás solární zisky prospěšné, protože „snižují“ potřebu tepla na vytápění. V letních měsících nám naopak solární zisky škodí, protože může dojít k přehřívání místností, tím pádem k diskomfortu a v případě klimatizace i vyšší spotřebě energie na chlazení. Z těchto všech faktů je zřejmé, že bychom zasklení měli navrhovat dle orientace fasády.

V případě oken na jih můžeme počítat s „pasivními“ solárními zisky v zimních měsících, proto je vhodné zvolit zasklení, které bude mít nejenom dobrý součinitel prostupu tepla, ale současně i co nejvyšší solární faktor. Teplo ze Slunce tak bude moci prostupovat přes sklo a „vytápět“ nám interiér. Naopak v létě nebude v takové míře docházet k přehřívání místností. U oken orientovaných na východ a západ je situace opačná. Solární zisky můžeme získávat pouze v letních měsících, což je nežádoucí především z důvodu přehřívání místností.

Proto je dobré navrhovat zasklení, která mají co nejlepší součinitel prostupu tepla, aby byly maximálně sníženy tepelné ztráty v zimě, a současně co nejnižší solární faktor. Čím nižší solární faktor, tím méně tepla projde do interiéru během léta. V případě velkých prosklených ploch není ani při správném návrhu vyloučeno přehřívání, je však sníženo na minimum. U oken orientovaných na sever solární zisky nejsou výrazné ani v zimě, ani v létě, proto se při návrhu zaměřujeme především na součinitel prostupu tepla a solární faktor zde není tak důležitý.

Zdroj: AGC

TEXT: RED
OBRAZOVÝ MATERIÁL: ARCHIV AGC, SHUTTERSTOCK

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2016.