Na Královce v Jizerkách se budete mít královsky

13. listopadu 2019

Partneři sekce:

Investice v řádu stovek milionů korun už nabývá jasných obrysů. V současné chvíli se zde můžete ubytovat v apartmánovém domě s 11 apartmány, ty přízemní mají předzahrádky, kde budou v brzké době instalovány vířivky. Rozhledna i restaurace pro turisty je v provozu, stejně jako velké dětské hřiště.

Historie Královky

Už v roce 1888 postavil na tomto místě Spolek německých turistů první dřevěnou rozhlednu, tu ale ani ne po dvaceti letech provozu strhl vítr. Roku 1907 byla původní stavba nahrazena dnešní kamennou rozhlednou. Unikátní je v tom, že na jejím vrcholu je vlastně domek se sedlovou střechou.

V roce 1934 zde byla postavena další budova turistické občerstvovny a následně ubytovna, která měla kapacitu přes 200 lůžek. Ty by se sem měly podle plánu majitelů časem vrátit.

Co se dělo za socialismu, nemá spolumajitel Tomáš Fotul představu. Ale když v roce 2013 zdejší areál kupoval, byla rozhledna i přilehlé budovy už ve velmi špatném stavu. Díky šetrné rekonstrukci se dnes už opět můžete pokochat výhledem z nového ochozu rozhledny na Ještědský hřeben, Lužické a Jizerské hory, Kozákov nebo Trosky. Když je dobrá viditelnost, dohlédnete dokonce až na Žižkovskou věž v Praze.

„Vyřídit stavební povolení nám trvalo 3 roky, protože jsme museli jednat se všemi dotčenými orgány – od Správy CHKO, Lesů ČR nebo Povodí Labe po Řízení letového provozu kvůli rozhledně. Vše bylo řádně povoleno a my se nyní snažíme co nejrychleji uvést areál do provozu, aby sloužil jak rodinné rekreaci, tak třeba i firemním akcím,“ doplňuje Tomáš Fotul.

Současnost patří moderním materiálům a designu

Do konce roku by měly být otevřeny ještě další dva apartmánové domy a restaurace pro ubytované hosty. V dlouhodobém plánu je také hotel s kongresovým sálem. Všechny budovy rostou na půdorysech budov původních, výškou nesmí přesahovat původní budovu staré Královky a zhruba budou také naplňovat původní celkovou kapacitu areálu.

Apartmánový dům navrhoval architekt Richard Černý. Nejprve si obešel dotčené orgány, zejména správu CHKO Jizerské hory, a teprve potom – podle jejich doporučení a preferencí – začal kreslit. Antracitové střechy, dřevěné obklady ze severského modřínu, sokly z místní liberecké žuly, která je úplně stejná jako ta, jež se nalézá přímo na Královce. Dům na první pohled upoutá také velkým množstvím oken s profily Eforte od společnosti Deceuninck, samozřejmě v antracitovém dekoru.

„Plast byl pro nás jasná volba, chtěli jsme něco odolného, co vydrží zdejší náročné klimatické podmínky s minimální údržbou. Hliník je pro mě studený a samozřejmě je cenově také někde úplně jinde,“ komentuje výběr spolumajitel hotelu Tomáš Fotul.

Martin Jodas z firmy Okna Tanvald, která zakázku realizovala, k oknům dodává: „Zatím jsme zde osazovali okny 3 apartmánové domy. Bylo to přes 150 kusů oken o celkové ploše 284 m², zasklených izolačními trojskly s U_g = 0,6 W/m².K. Životnost takových oken odhadujeme na 40–60 let, podle péče při údržbě. Okna jsme montovali v listopadu a prosinci, to je pak tady na horách výzva už jen doprava oken na stavbu. Samotná instalace byla díky perfektní připravenosti stavby už jen třešničkou na dortu.“

Celou stavbu provádí firma TERMIL, kterou si velmi pochvalují i majitelé Královky. V minulosti realizovala ve zdejším kraji více takto zajímavých staveb, např. pivovar Rohozec. „Apartmánový dům je sice postaven z energeticky úsporných materiálů, ale třeba rekuperovat ten krásný horský vzduch nám přišla škoda. Ať si hosté vyvětrají dle libosti,“ dodává ke stavbě ještě Tomáš Fotul.

„Pro návrh interiérů jsme si pozvali návrhářku Martinu Krtičkovou. Dominantou jsou dřevěné obklady ze starého kartáčovaného dřeva. Z původních staveb jsme se snažili vyhodit minimum, takže všechno bourané dřevo zpracováváme v naší vlastní kartáčovačce a dále nám ho upravují truhláři z okolí.“

S citem pro přírodu

Nový areál je vybaven moderními technologiemi a s výjimkou elektřiny a plynu na vaření je plně soběstačný. Má vysoce účinnou čistírnu odpadních vod i vlastní zdroj tepla (z tepelných čerpadel, která berou energii ze 46 geotermálních vrtů do hloubky 130 m) a pitné vody, kterou dokonce nemusí upravovat pomocí chemie.

Pro plánovanou stavbu hotelu bylo třeba vyhloubit 6 m hlubokou jámu do skály v podloží, což bylo možné jen trhacími pracemi malého rozsahu za účasti seismologa z báňského úřadu. Než bude budova hotelu hotová, je jáma zatím využívána z části jako nádrž, kam je svedena dešťová voda ze všech střech. Slouží k zalévání a jako zásoba vody pro případ požáru. Případné přebytky vody jsou odváděny do zasakovacích jam v lese, takže voda nikam neodtéká a zůstává na kopci.

Majitelé se vůbec snaží chovat ke krajině citlivě, dbají na patřičnou likvidaci odpadu včetně starých místních zátěží a přispívají i na opravy příjezdových silnic nebo obnovu rozvodné sítě. Zároveň chtějí výrazně zklidnit dopravu tím, že budou turisty motivovat, aby auto nechali na centrálním parkovišti a prošli se třeba tzv. mravenčí stezkou z Bedřichova až na Královku. V zimní sezoně je pak v plánu skibus.

Za výhledy, čerstvým vzduchem, sportem a dobrým jídlem

V zimě vedou na Královku udržované běžkařské tratě Jizerské magistrály, v nedalekém Bedřichově či na Tanvaldském špičáku je dostupné i sjezdové lyžování. Příští sezonu tu bude mít Jizerská padesátka dokonce svůj hlavní stan.

„Už letos jsme tu měli ledový bar a doprovodný program. V létě je Královka ideálním cílem výletů. O víkendu, když víme, že bude pěkně, tu pro turisty někdy i sám griluju a moc mě to baví. Vaříme dobrou českou kuchyni, ale na naše pho nebo kari sem už jezdí lidé pravidelně i z větší dálky. Lidé už konečně procestovali, co se dalo, a vrací se k českým horám. Svou roli v tom hraje také klima, zejména Pražáci k nám prchají v létě před vedrem,“ uzavírá nabídku vyžití Tomáš Fotul.

ZDROJ: PR článek společnosti Deceuninck, spol. s r. o.