Zimní a letní režim plastových oken: pravda nebo mýtus?

Zimní nastavení oken je oblíbené téma každého kutilského magazínu ve druhé polovině podzimu a začátkem zimy – a stejně jako se objevuje řada doporučení, jak okna nastavit a jak tento tip rozhodně nevynechat a dbát na správné nastavení oken, objevuje se i řada názorů, že jde o mýtus, který pouze vede k poškození oken a my bychom ho měli jednou a pro vždy vymýtit.

Čeho se to týká?

Údajný zimní a letní režim prý spočívá ve změně přítlaku oken, která lze před zimou přitáhnout a začátkem jara opět povolit. Mělo by tedy jít o míru, s jakou okna těsní – v létě mají těsnit méně, aby vzduch mohl lépe cirkulovat dovnitř a ven, a v zimě zase lépe, aby nám neunikalo (zvláště s ohledem na ceny energií) cenné teplo. Jak toho docílit, to se dočteme na řadě míst na internetu.

Nejčastěji jde o pootočení čudlíkem, páčkou či přitažení šroubku v rámu okna, údajně dle výrobce kování. Shodně se i potřebné nářadí liší od výrobce k výrobci, některá okna jdou údajně utáhnout holýma rukama bez použití jakéhokoliv nářadí. V článcích, která tato témata probírají, se rovněž uvádí, že přepnutím okna do zimního režimu zamezíme rosení oken, vlhkosti na oknech nebo plísni v jejich blízkosti – což je informace, která by nás měla varovat, že s takovým textem nejspíš není něco v pořádku.

Odkud se bere vlhkost na oknech, proč se okna rosí a jak tomu zabránit, to jsme rozebírali v samostatném článku. Jak je to tedy doopravdy s nastavením oken dle roční doby?

“Reálný” mýtus

Jednou a pro vždy – zimní a letní režim oken je prakticky dlouho vyvrácený mýtus, který se ovšem stále šíří mezi lidmi. Ale jako většina mýtů, i tento má reálný základ. Stačí se podívat na fotografie a instruktážní videa, která s celou problematikou radí, a je poměrně jasné, že nejde o zázračné přepnutí okna do zimního/letního režimu, ale o obyčejné seřízení oken.

A samozřejmě je pravda, že údržbu oken bychom měli dělat alespoň jednou ročně (profesionálové radí i dvakrát) – a před zimou by to mělo být samozřejmostí. Je z tohoto doporučení vidět paralela s mýtem o zimním režimu oken? Určitě je. Podstatným rozdílem mezi mýtem a realitou ovšem je, že v realitě chceme mít správně seřízené okno s vyhovujícím přítlakem po celý rok. Nejen v zimě. I v létě je totiž nežádoucí a obtížně, když nám špatně těsnícím oknem například profoukne silný vítr – tomu by okna přece měla zabránit, ne to umožňovat.

Je tedy pravdou, že okna by se měla seřizovat, měla by se seřizovat před zimou a před jarem, a že seřízením dochází k úpravě přítlaku. Zároveň je i pravdou, že pokud budeme okna seřizovat příliš často, laicky (což utahování a povolování oken několikrát ročně rozhodně je) či necitlivě, okno nevyhnutelně poškodíme. To ve výsledku znamená poškození okna či skla, potřebnou nákladnou opravu či dokonce výměnu celého okna.

Co vše je běžná údržba?

Okna, která umožňují seřízení přímo majitelem objektu, tedy bez zásahu profesionála, poznáme poměrně jednoduše — přímo podle kování rámu okna. Okno, se kterým si uživatel poradí a zvládne jej seřídit prakticky sám, disponuje šroubem, oválným čepem nebo nastavovacím čudlíkem. Dle typu kování pak budeme potřebovat kleště, imbus a šroubovák. A pak samozřejmě olej na promazání a hadřík.

Pravidelná údržba okna tak spočívá promazání kování okna, očištění rámu a skla, odstranění případné plísně dezinfekcí (na rámech i okolních zdech) a vyčištění odtokových kanálků pro odvod vody, aby při silnějších deštích nebo tání sněhu měla kudy odtéct. Promazat bychom měli i těsnění, zkontrolovat ho a v případě poškození vyměnit. Zde s údržbou plastového okna končíme. Pokud máme okna dřevěná, měli bychom ještě napustit dřevo, aby lépe odolalo výkyvům počasí.

Pak přijde na řadu nářadí. V první řadě je třeba dotáhnout kličky a úchyty na oknech – otočíme krytem, odhalíme šrouby a zlehka utáhneme. Nic složitého. Složitější může být nastavení přítlaku oken…

Co určuje přítlak oken?

Fyzikální jevy a reakce materiálu na teplotu jsou alfou a omegou celého problemu s přítlakem a pravděpodobně i místem, kde se mýtus o zimním a letním nastavení oken vzal. Okno, jako každý materiál, při teplotě pracuje. V létě se materiál vlivem tepla roztahuje, což může způsobovat nepříjemnosti a drhnutí při otevírání oken. V zimě se naopak studený materiál smršťuje a způsobuje netěsnosti, kterými může potenciálně unikat teplo z objektu. Právě plast je materiálem, u kterého se tyto změny projevují nejvíce – a plastová okna jsou těmi, kolem kterých se celý mýtus o zimním a letním režimu oken točí.

Pokud tedy u okna nastane jedna nebo druhá situace – tedy příliš složité zavírání oken či příliš snadné – je třeba okno seřídit, aby správně těsnilo. Na to si můžeme pozvat buď profesionála anebo okno citlivě přitáhnout či povolit sami právě štelováním šroubku, čepu či čudlíku na kování okna.

Přítlak testujeme papírem

Správně seřízené okno poznáme jednoduše pomocí kousku papíru. Ten zavřeme do okenního křídla a pokusíme se ho vytáhnout – pokud to nejde bez přetržení, okno těsní až příliš, pokud vypadne nebo jde vytáhnout příliš lehce, okno těsní špatně. Pokud při pokusu o vytažení klade odpor, ale zvládneme ho vytáhnout, jsou okna nastavena tak akorát. A právě takto by měla okna zůstat nastavená po celý rok bez ohledu na teploty a roztahování/smršťování materiálu.

Drhnutí není vždy jen problém přítlaku

Drhnutí okna při otevírání a zavírání může být prvním ukazatelem, že je přítlak okna špatný, ale rozhodně se nejedná o nezpochybnitelný ukazatel. Křídlo okna či dveří, zvláště pokud se jedná o velké či těžké křídlo, se mohlo jednoduše svěsit – nebo se jinak změnila jeho poloha vůči rámu. V tom případě je ho opět třeba seřídit.

Prvním krokem je kontrola polohy křídla vůči rámu po celém obvodu a kontrola těsnění, zda nedošlo k jeho poškození. Pokud místo tření nebo vychýlení není možné jednoznačně identifikovat, můžeme zavřené křídlo obkreslit tužkou a změřit hloubku, v níž rám přesahuje – ta by měla být ve většině případů kolem 8 mm. Pokud toto okno nesplňuje, je třeba jej seřídit dle pokynů výrobce.