Protisluneční skla i do oken domů a bytů

Standardně se protisluneční ochrana rodinného domu řeší v rámci stavby konzervativním způsobem, to znamená mechanicky – vnějšími žaluziemi. Ano, ty poskytují spolehlivou ochranu před nadměrným teplem. Ale zdaleka ne pro každého jsou rolety nebo žaluzie žádaným řešením. Zejména u zasklených teras se mohou stát spíše přítěží. Naštěstí nám trh nabízí protisluneční trojskla s propustností světla nad 70 % a dvojskla s propustností nad 75 %, která se mohou bez obav použít i do rezidenčních budov.

Denní světlo je nenahraditelné

„Světlo na nás působí větší měrou, než si připouštíme. Intenzita osvětlení interiéru je základním atributem, který ovlivňuje naše pocity a náladu. Nedostatek přirozeného světla působí depresivně,“ zdůraznil psycholog Jiří Novák v jedné z relací Českého rozhlasu. Je to způsobeno zejména tím, že člověk vnímá život kolem sebe až z 80 % vizuálně. Necítíme-li se někdy dobře, připisujeme zdravotní nepohodu chybějícím vitaminům. To ale nemusí být vždy pravda. Může nám chybět světlo.

Standardní sklo spolu se světlem přenáší i teplo. Při vysokých letních teplotách, které jsou u nás stále běžnější, trápí uživatele komerčních budov i rodinných domů letní přehřívání jejich pláště, a tím i vnitřního prostředí budov.

Protisluneční skla i do rodinných domů

Při výběru skla do komerčních budov odborníci standardně hledají takové řešení, které ochrání budovu před přílišnými tepelnými zisky v létě i za cenu nižší prostupnosti světla. Proto jsou protisluneční skla dnes už běžným řešením v případě kanceláří a nákupních center.

V případě rezidenčních budov projektant obvykle sleduje zejména tepelněizolační vlastnosti okna jako celku, na sklo myslí méně. Případné nežádoucí tepelné zisky řeší mechanickou ochranou oken, primárně vnějšími roletami, které dokážou snížit teplotu v interiéru až o 5 °C. Ale vnější rolety nejsou vždy žádoucí. Dokonce ani v rodinných domech není v horkém létu příjemné sedět v úplné tmě jen proto, abychom využili ochrannou funkci vnější rolety nebo stáhnuté exteriérové žaluzie.

Protisluneční skla poskytují ochranu před slunečními paprsky vnikajícími do interiéru a zároveň umožňují trvalý výhled z interiéru.

V minulosti byla protisluneční skla doménou komerčních budov, zejména kanceláří. „Současná protisluneční skla jsou dobrým řešením i v případě rezidenčních staveb. Ne každý chce rolety nebo žaluzie. Zejména na terasách jsou žaluzie pro zákazníky spíše přítěží. Je to právě protisluneční sklo, které dokáže zajistit příjemný tepelný komfort v domě,“ vysvětluje Michal Široký ze Saint-Gobain Building Glass Česká a Slovenská republika.

Protisluneční sklo s nejvyšší propustností denního světla

Ani největší zasklené stěny v rodinných domech nemusí mít problém s letním přehříváním. Dnes je na trhu sklo, které nenutí zákazníka do kompromisu mezi světelnou propustností a protisluneční ochranou. Inovativní sklo COOL-LITE SKN 183 se světelnou propustností 75 % v případě dvojskla nabízí nejvyšší prostup přirozeného světla. Zároveň jde o jediný produkt z řady COOL-LITE, který nabízí světelnou propustnost nad 70 % v případě trojskla. Toto sklo je vhodné i všude tam, kde je poměr oken a stěn menší, což omezuje pronikání denního světla. Inovativní protisluneční sklo se zvýšenou tepelnou ochranou omezuje tepelné ztráty a zároveň poskytuje vysokou úroveň sluneční ochrany. Tím během léta zabrání i nadměrné spotřebě energie při použití klimatizace.

Propouští světlo a odráží teplo

Protisluneční sklo je pokryto speciálním povlakem, který ho chrání před rozpálením a zároveň umožňuje dostatečný průnik denního světla – odfiltruje se pouze tepelná energie. „Protisluneční sklo dokáže při zachování vysoké míry propustnosti světla zajistit ochranu před sluncem bez nutnosti dodatečného vnějšího stínění. Díky tomu se teplota uvnitř budovy nezvyšuje,“ doplňuje Michal Široký.

Vysoká světelná propustnost se dosahuje tím, že jsou použita vysokotransparentní a neutrální skla s vnější viditelnou odrazivostí okolo 12 %. Neznamená to ale, že protisluneční sklo je zabarvené nebo zrcadlové. Tato představa vychází ze zkušeností lidí se staršími, zejména státními budovami. Dnešní generace protislunečních skel má neutrální barvu i nízkou reflexi. Tedy i protisluneční sklo v interiéru věrně zprostředkovává barvy, vypadá úplně stejně jako „běžné sklo“. „Je třeba si uvědomit, že u skla vyšší propustnost světla většinou znamená současně i vyšší propustnost tepla. Při vývoji a výrobě skel jde o dosažení rovnováhy mezi tím, kolik sklo propustí světla a kolik tepla. I v tomto případě však existují fyzikální hranice, které se jednoduše nedají překročit. Nelze například zároveň dosáhnout stoprocentní propustnosti světla a nulové propustnosti tepla,“ vysvětluje Michal Široký.

Protisluneční efekt zajišťuje speciální pokovování, které se metodou nanáší na vnitřní stranu vnější tabule trojskla, resp. dvojskla. Je to jen několik nanometrů silná vrstva anorganických látek. Tato vrstva působí v létě jako ochrana před přehříváním, v zimě zase jako bariéra, která snižuje úniky tepla z interiéru.

Součinitel prostupu tepla

V běžném životě jde o jediný parametr okna, který zákazník reálně pocítí. Hodnota vyjadřuje, kolik tepla nám uniká oknem ven. Toto číslo se skládá ze dvou hodnot: součinitele prostupu tepla skla U_g a součinitele prostupu tepla rámu Uf. Současná norma vyžaduje celkovou hodnotu prostupu tepla sklem U_w = 1 W/(m² . K).

Trojsklo COOL-LITE SKN 183 vykazuje výborné hodnoty součinitele prostupu tepla: U_g = 0,5 W/(m² . K). Vynikající výsledek!

Zapomeňte na protisluneční fólie

Někdy se na snížení prostupu tepla do interiéru používají protisluneční fólie, které se nalepí na sklo. Výrobce skla toto řešení nedoporučuje: „Nalepit protisluneční fólii na sklo přináší jen problémy. Vy a ani my nevíme, jak se bude sklo po nalepení fólie chovat, protože jde o dva odlišné materiály. Za nalepenou fólii přebírá ve většině případů zodpovědnost majitel, protože ani výrobce skla, ani výrobce fólie se nepodepíše pod to, že to bude fungovat jako celek,“ upozorňuje Michal Široký.

Protisluneční sklo pomáhá i v kancelářích, školách a nemocnicích

Podle zdravotních studií může správná úroveň přirozeného světla v kancelářích zvýšit produktivitu až o 23 %, a to díky snížené úrovni stresu, zlepšené kreativitě a nižším absencím. Množství slunečního světla, kterému jsme vystaveni během dne, má prokazatelně přímý vliv na to, kolik spíme. Více přirozeného světla v kanceláři může zaměstnancům přinést až o 45 minut více kvalitního spánku v noci.

Je dokázáno, že denní světlo pomáhá i ve školách. Studenti se lépe soustředí a učivu lépe porozumí. Průzkumy potvrdily, že přirozené světlo může zlepšit výsledky testů o 5 až 14 % a schopnost rychlejšího porozumění se zvyšuje o 20 až 25 %.

Rovněž v nemocnicích je přirozené světlo velmi žádaným faktorem. Studie poukazují na souvislost mezi množstvím přirozeného světla a úrovní stresu a únavy personálu. I v případě pacientů je vliv přirozeného světla pozitivní jak po stránce psychologické, tak i po stránce fyziologické.

Článek vznikl díky podpoře společnosti Saint-Gobain Building Glass.