Střešní okna z pohledu projektanta

K vyloučení rizik, která s sebou nese použití střešních oken v projektech podkroví, slouží především správná definice požadavků na funkce, které má střešní okno splňovat. Dále je nutno věnovat pozornost správnému výběru střešního okna – roli při tom hraje použitý materiál, způsob otevírání, velikost okna, lemování.
Dalšími faktory, které je nutno brát v úvahu, jsou:
• správné umístění okna, ovládání, možnost údržby,
• zateplení střešního okna, vnitřní a vnější izolační a stínící prvky,
• provedení, vybavenost a stupeň kompletace střešního okna pro bezchybnou montáž.

Jaké funkce mají splňovat střešní okna a jaké požadavky na ně klademe, aby bylo zabezpečeno jejich bezproblémové užívání?

Jde zejména o tyto hlavní požadavky:
• prosvětlení: plocha střešního okna je minimálně 10 % podlahové plochy místnosti; je nutné počítat i se zatemněním,
• tepelná ochrana:
a) je žádoucí standardně projektovat okna se zateplením, nejde jen o únik tepla, ale také o tvorbu kondenzátu v zimě; čím kvalitnější zateplení okna (ne jen parametry okna samotného), tím méně kondenzátu,
b) větší problém znamená průnik nežádoucího tepla v létě dovnitř, než úniky v zimě ven – je proto nutno počítat se zastíněním,
• hluk: není vhodné umisťovat střešní okna např. nad postele – hluk deště může v noci rušit; existují samozřejmě protihluková okna, jejichž koupě je otázkou finančních možností klienta,
• těsnost: lépe vyhovuje kvalitní vícenásobné těsnění a především možnost seřídit polohu křídla vůči rámu pomocí kování; vlivem postupné deformace střechy totiž často dochází ke zkřížení okna, které působí netěsnost, nebo dokonce znemožní okno otvírat,
•  větrání: nejúčinnější je vždy krátké intenzivní vyvětrání, okna by přitom měla mít stabilní polohu při otevření; pro přivětrávání (výměnu vzduchu) je účinnější spárové přivětrávání než ventilační klapky, protože klapka nevyužívá tepelný spád; v zimě kvůli kondenzaci vzdušné vlhkosti hrozí zamrznutí klapky a vytvoření tepelného mostu; při spárovém přivětrávání je nutné mít možnost zajistit okno proti samovolnému nebo násilnému otevření; ideálním řešením jsou okna s elektrickým pohonem a dešťovým senzorem, který okno při dešti uzavře; při instalaci sítí proti hmyzu bychom měli zvolit takový typ okna, který při otevření síť neroztrhá (výsuvně kyvné nebo výklopné okno),
• bezpečnost: bezpečnostní sklo dokáže odolat krupobití a rozbití zvenčí; okno by mělo disponovat bezpečnostní polohou pro mytí a nastavitelnou mezní polohou pro otevření a mělo by být vybaveno bezpečnostním kováním; otevřené okno nesmí ohrožovat zraněním hlavy.

Základní otázka zní: jak velké okno má být a jak vysoko? Dle potřeby lze zvolit uspořádání oken (samostatná okna nebo sestavy). Rozhodující je, k jakému účelu okno slouží – zda pro pohled ven, větrání nebo pouze jako přívod světla. Při požadavku na pohled ven je rozhodující výška dolní hrany okna, musíme si však uvědomit, že stejným způsobem vidí soused dovnitř. Velmi působivé je spojení fasádního (svislého) okna se střešním oknem, tzv. fasádní napojení.

Jde-li o větrání, musíme zohlednit:
a) dosažitelnost ovládacích prvků okna – možnost okno snadno jednou rukou otevřít i zavřít; pokud je ovládání dole, rozhoduje pouze výška spodní hrany okna, pokud je ovládání nahoře, rozhoduje horní hrana,
b) kam se vychýlí otevřené křídlo okna, aby uvnitř nepřekáželo, neohrožovalo nebo netrhalo sítě proti hmyzu (jak daleko zasáhne do interiéru a v jaké výšce),
c) možnost aretace nebo nastavení síly potřebné pro otevření a zavření,
d) co se stane, když budeme v zimě chtít otevřít okno přikryté sněhem,
e) co nastane, jestliže okno zapomeneme zavřít při dešti.

Pro přívod světla je rozhodující pouze velikost a umístění okna, případně volba sestavy.
Rozměrová řada střešních oken a volnost při volbě jejich osazení musí umožnit správnou kombinaci velikostí a rozmístění oken tak, abychom docílili požadované optimální rozložení světelné stopy v podkrovní místnosti i s ohledem na sklon střechy, plochu a velikost místnosti a její účel. Navíc každé z oken musí být možno jednoduše a bez omezení otevírat.

Speciálním požadavkem může být výstup na střechu z obývaných prostor, pro který je nutné zvolit odpovídající zateplený střešní výstup s parametry střešního okna.

Pokud projekt počítá i se solárními panely, je důležité vybrat značku, která umožní sdružování střešních oken a solárních panelů do sestav s jednotným způsobem montáže do společného lemování. Atypická řešení nabízí speciální kombinace fasádního okna se střešním oknem nebo hřebenový přechod, který je vhodný do ateliérových podstřešních prostor. V každém případě musíme mít možnost okno jednoduše a bezpečně umýt.

Pouze výběrem vhodného modelu zajistí projektant ničím neomezený přístup i výhled, který bude plně respektovat potřeby uživatele.
Nejběžnějším a nejobyčejnějším typem střešních oken na trhu jsou kyvná okna, která vycházejí z více než čtyřicet let staré koncepce. Při otevření se otáčejí kolem vodorovné osy v polovině své výšky a jejich horní polovina se vyklopí do místnosti. Je to snadné, ale zároveň nevýhodné, protože otevřené okno brání výhledu i pohybu ve svém okolí, ohrožuje bezpečnost a zasněžené lze jen omezeně otevřít.
Výsuvně kyvná okna tyto nevýhody beze zbytku odstraňují. Kyvný pohyb je u nich díky originálnímu kování nahrazen pohybem výsuvně kyvným, který posune osu otáčení do horní třetiny okna a současně ji vysune směrem ven z místnosti. Tím umožní neomezený výhled i pohyb v okolí střešního okna, a navíc poskytne bezpečnostní mycí polohu.
Výklopná / kyvná okna se při otevření vyklopí kolem horní osy ven z místnosti a tím poskytují nejvyšší komfort, nacházejí se ale ve vyšší cenové kategorii.

Z hlediska umístění (jak vysoko nad podlahou) je u manuálního ovládání základní podmínkou snadná dosažitelnost ovládacího prvku. To nejlépe splňují okna s ovládacím prvkem na spodním okraji okenního křídla. Tento způsob ovládání umožňuje osadit okno ve střešní konstrukci o něco výše a tím zvětšit využitelný prostor podkroví a zlepšit jeho celkové osvětlení. Klika musí umožnit jednoduchou a pohodlnou manipulaci se střešním oknem v libovolné pozici. Vedle poloh uzavření a otevření lze u všech moderních střešních oken nastavit spárové přivětrávání.

Pro stavby v drsnějších klimatických podmínkách, případně při zvýšených požadavcích na bezpečnost, přijde vhod čtyřbodové centrální uzavírání, které zajistí spolehlivou ochranu a dokonalou těsnost střešního okna. Konstrukce a kování střešních oken musí také umožnit bezpečné a pohodlné mytí venkovních částí přímo z místnosti (tzv. mycí poloha). Ve vysokém prostoru, který nabízí efektní sdružování oken do sestav nad sebou, se může stát, že ani klika na spodním okraji křídla neumožní pohodlné otvírání horních oken. Pro tyto případy slouží elektricky ovládaná střešní okna nebo ovládací tyče pro manuální otevírání. Univerzální teleskopická tyč může navíc posloužit i k ovládání vnitřních a venkovních rolet.

Podkroví se velice často buduje s využitím krovu jako přiznaného pohledového prvku a s dalším využitím dřeva jako finální úpravy podhledů. To je hlavním důvodem silné poptávky po střešních oknech ze dřeva, a to i v případech, kdy otvory ve svislých konstrukcích téhož domu vyplňují plastová okna i dveře.

V podkrovních místnostech je nutná montáž parotěsné zábrany, která zamezuje pronikání vlhkosti vyprodukované lidskou činností do tepelných izolací. Z tohoto důvodu se v podkroví snadno zvýší vlhkost, kterou je nutné udržovat na co nejnižší hodnotě větráním. Přesto nelze zcela vyloučit rosení oken, a to zvláště v místnostech se zvýšenou vzdušnou vlhkostí, jako jsou koupelny, kuchyně nebo ložnice. To výrazně snižuje životnost laků na dřevěných konstrukcích oken a je třeba provádět jejich pravidelnou údržbu. Často je přitom paradoxně dřevěné střešní okno jediným dřevěným prvkem v podkrovních koupelnách.

I z těchto praktických důvodů musí projektant volit mezi oknem s profilem ze dřeva a profilem celoplastovým.
Plastová okna jsou vyrobena ze tříkomorových nebo čtyřkomorových PVC profilů. PVC profily musí mít vysokou odolnost proti průrazu a UV-záření a být opatřeny nekorodující výztuží zamezující deformacím okna. Kvalitní plastová střešní okna mají také lepší tepelně-technické parametry než okna dřevěná.

V některých prostorách, jako jsou např. koupelny, kuchyně, ale i ložnice, kde je zvýšená vzdušná vlhkost zapříčiněna povahou užívání daného prostoru, dochází ke kondenzaci na oknech vždy – i při kvalitním větrání. To snižuje životnost i těch nejkvalitnějších laků a povrchových úprav dřeva a vyvolává potřebu oprav, na což se velice často doposud zapomínalo a zapomíná. Znamená to demontáž oken, obroušení zbytků původních povrchových úprav a nanesení nových nátěrů, a to v případě méně kvalitní povrchové úpravy u levných střešních oken již po dvou třech letech. Pokud se chceme těchto oprav vyvarovat, musíme volit takový materiál oken, který tuto údržbu nepotřebuje – okna celoplastová, která ani při použití ve vysoce vlhkých prostorách nepodléhají působení kondenzátu, a jejich údržba je velice jednoduchá – pouhé otření a vysušení skla a rámu.

Navíc použitím plastových oken v podkroví lze materiálově sjednotit výplně otvorů v celém domě v případě použití plastových fasádních oken a dveří.

Profesionální řešení předpokládá kombinaci plastových a dřevěných střešních oken podle estetických požadavků a předpokládaného zatížení kondenzátem. Z exteriéru není mezi nimi viditelný žádný rozdíl.

Stavební otvor pro střešní okno musí mít především správnou velikost. Ať již bude okno zatepleno klasickým způsobem, nebo pomocí originálního zateplovacího bloku, stavební otvor vždy musí být po celém obvodu větší minimálně o tři centimetry, než je daný rozměr okna. Ve vodorovném směru nad a pod oknem tento požadavek můžeme snadno splnit, neboť tam stavební otvor sami budujeme montáží podpěrných latí. Problém bývá v bocích, kde pak musíme dbát na to, aby rám okna nebyl umístěn těsně u krokve.

Po osazení a zabudování okna do střechy občas u novostaveb dojde k mírné deformaci krovu a spáry mezi křídlem a rámem nejsou rovnoměrné, čímž se okno zkříží. Kvalitní střešní okna, na rozdíl od levných výrobků, jsou vybavena mechanikou, která umožňuje dodatečné seřízení křídla v rámu pomocí excentrických šroubů, umístěných na ramenech okna. Ty dovolují rektifikaci až o +/- 3 mm. Okna, která takto vybavená nejsou, nezbývá než demontovat a namontovat znovu.

Nejkvalitnější řešením jsou střešní okna s límcem parotěsné fólie a polypropylénovým zateplovacím blokem namontovaným na rámu okna již při výrobě.  Tím se jejich montáž stává snadnou, rychlou, kvalitní a především zcela bezpečnou z hlediska dokonalého spojení se střešním pláštěm. Lze tak ušetřit peníze nejen úsporou času při montáži, ale především kvalitou zabudování střešních oken do střechy. Tyto prvky zamezují nekontrolovaným průnikům vlhkosti a následné kondenzaci vodní páry ve střešní konstrukci, a také zlepšují tepelnou izolaci střešních oken a tím celého podkroví.

Kvalitní funkci okna zajistí bezchybně navržené a provedené ostění. Ostění může být tvořeno sádrokartonovými deskami, palubkami či nenasákavými upravenými deskovými materiály, anebo je možno pořídit originální ostění přímo od výrobce.

Materiál lze volit dle funkce místnosti a estetického cítění, předepsaný tvar by však měl být dodržen vždy, neboť správné provedení vnitřního ostění velmi významně zamezuje tvorbě kondenzátu. Spodní ostění má být provedeno svisle k rovině podlahy a horní vodorovně tak, aby umožňovalo plynulé proudění vzduchu podél celého okna a ponechávalo teplému vzduchu přístup až ke sklu.

Skutečně kvalitní originální ostění má navíc rozšířenou přechodovou hranu ve spodní i horní části v kolmém směru na střešní plochu o cca 8 cm, aby nedošlo k přerušení proudění teplého vzduchu na sklo a aby se zároveň zvětšil prostor pro tepelnou izolaci rámu okna.

Pro správné proudění vzduchu je nejvhodnější umístit otopné těleso přímo pod okna. Tím se nejen ohřívá vzduch proudící podél skla, ale roste i povrchová teplota v celém okolí okna, čímž se oddaluje kondenzace na povrchu okna i ostění. Pokud je nutné provést konstrukci s parapetem, pak musí být nezbytně zajištěno proudění vzduchu větrací mezerou mezi parapetem a ostěním, nebo větracími mřížkami či kanálky.

K vyloučení závažných chyb při napojení střešního okna do jednotlivých vrstev střešního pláště slouží: •    parotěsná zábrana a její napojení na rám střešního okna zevnitř, •    pojistná hydroizolační fólie a její napojení na rám střešního okna zvenku, •    kvalitní zateplení rámu střešního okna po celé výšce a obvodu, •    správný výběr vnějšího lemování okna s ohledem na použitý typ střešní krytiny.

 

Dobrý projektant má také přehled o nabídce nízkoenergetických a protihlukových střešních oken, o možnostech elektronického a automatického ovládání střešních oken pomocí senzorů, solární energie, dálkových ovladačů a podobně, aby mohl uspokojit i náročnější zákazníky, případně aby zajistil splnění hygienických a bezpečnostních norem.