Pět NEJ roku 2023, která předznamenávají přechod k udržitelné budoucnosti

Loňský rok byl svědkem několika pozoruhodných kroků vpřed v řešení přírodních a klimatických krizí. Bohužel je přirozené, že naši pozornost upoutaly jiné události (zejména katastrofy), které ovládly titulky. O úspěších tolik slyšet není, protože je vedou zejména místní komunity nebo domorodé skupiny, jejichž hlasy jsou často marginalizovány.

A někdy je zase klimatická výhra z nějakého důvodu tichá. Co by nám ale rozhodně nemělo utéct, když se ohlédneme za rokem 2023?

USA přechází na zelenou a emise klesají

USA pozvolna přechází na zelenou energii – zákon, který byl schválen již v roce 2022, zahrnuje 369 miliard dolarů, které budou vynaloženy na opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, podporu čisté energie a podporu elektrifikace. Od schválení balíčku loni v srpnu oznámil soukromý sektor v USA více než 110 miliard dolarů v nových investicích do výroby čisté energie, včetně více než 70 miliard dolarů do elektrických vozidel. Analýzy nyní odhadují, že do roku 2035 má zrychlení zelené energie potenciál snížit emise v celé ekonomice USA o 43–48 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.

Nebyla to ovšem snadná cesta – většina Senátu a Kongresu USA by přímou akci na změnu klimatu nepodpořila. Klimatický balíček tak byl šikovně schován v zákoně o inflaci.

USA v tom navíc nejsou samy. Země celého světa již delší dobu projevují snahu o snížení emisí uvolňovaných do ovzduší. V roce 2023 tak energie z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a slunce, rostla rychleji než světová poptávka po elektřině, což znamená, že emise energetického sektoru budou podle předpovědí poprvé klesat. Je to nejen pozitivní milník, ale také důležitý bod pro změnu klimatu.

Plasty a jejich výrobci v ohrožení

Odhaduje se, že každý rok se celosvětově vyprodukuje 460 milionů tun plastového odpadu, přičemž přibližně 22 % tohoto odpadu skončí na skládkách, spálí se v otevřených jámách nebo se dostane do suchozemského či vodního prostředí. Odpor k plastu, který začal pouhými brčky, stále roste. A i když jde především o problém znečištění, plastikářský průmysl také přispívá 3,3 % k celosvětovým emisím skleníkových plynů – srovnatelně s emisemi z letectví – a 6 % světové elektřiny z uhlí se používá k výrobě plastů.

V roce 2022 začalo Shromáždění OSN pro životní prostředí vyjednávat o Globální smlouvě o plastech, která má řešit globální znečištění plasty, s cílem zavést ji do konce roku 2024. Nové právní cesty však lidem umožňují vzít věci do svých rukou a zažalovat výrobce plastů o náhradu škody. Dříve v roce 2023 byla Danone, společnost stojící za značkami jako Evian, Activia a Volvic, postavena před soud třemi ekologickými skupinami. Obdobně stát New York žaluje PepsiCo za znečištění plasty, které kontaminují vodu a škodí divoké zvěři.

Smlouva na ochranu volného moře

Po desetiletích vyjednávání se země konečně dohodly na smlouvě o ochraně světových oceánů, které leží mimo státní hranice. Až dosud bylo chráněno pouze 1 % těchto vod. Smlouva o volném moři poskytuje rámec pro zřízení chráněných mořských oblastí, což je zásadní krok ke splnění cílů ochrany 30 % světových oceánů do roku 2030.

Smlouva se nevztahuje pouze na vodní sloupec, ale v hloubkách více než 200 m (656 stop) i na samotné mořské dno. Smlouva by mohla pomoci chránit oceány před potenciálními škodami na životním prostředí způsobenými těžbou kovů, jako je kobalt, mangan a nikl, na mořském dně. Zatímco někteří tvrdí, že minerály nacházející se na mořském dně jsou slibným zdrojem kovů potřebných pro technologie, jako jsou mobilní telefony a větrné turbíny, vědci oponují, že o ekosystémech mořského dna nevíme dost, abychom zaručili, že těžba nezpůsobí nenapravitelné poškození. Existuje také obrovské množství uhlíku, o kterém se předpokládá, že je uzavřeno v hlubokomořských sedimentech. Tedy pokud zůstanou neporušené.

EU slibuje, že bude šetrná k lesům na celé planetě

Evropská unie zastavuje dovoz komodit a produktů spojených s odlesňováním, což je krok, který aktivisté označili za přelomový. Podle nového nařízení, které vstoupilo v platnost v červnu 2023, dovozci komodit, jako je sója, hovězí maso, palmový olej, dřevo, kakao, káva a kaučuk musí být schopni prokázat, že produkty nepocházejí z nedávno odlesněné půdy nebo že nějakým způsobem nepřispěly ke znehodnocování lesů. Patří sem také výrobky, jako je čokoláda a nábytek, které jsou z těchto komodit vyrobeny.

Greenpeace bude nadále prosazovat, aby bylo nařízení rozšířeno tak, aby chránilo další přírodní oblasti – tedy nejen lesy, ale i savany a mokřady –, a aby se nařízení týkalo většího množství produktů, jako je například kukuřice a drůbež.

Obdobně nadějné zprávy o lesích přišly z Brazílie, kde míra odlesňování v amazonském deštném pralese prudce klesla poté, co se nová brazilská vláda zavázala k úplnému zastavení odlesňování do roku 2030 a podnikla kroky včetně monitorování lesa kvůli trestné činnosti, jako je nelegální těžba dřeva. V Kolumbii se tempo také prudce zpomalilo.

Peníze pro zranitelné země

Národy, které trpí častými suchy a záplavami a čelí hrozící hrozbě stoupající hladiny moří, žádají o financování, které by jim pomohlo vyrovnat se s dopady změny klimatu. Tyto země se neozvaly potichu – po více než tři desetiletí požadují podporu od bohatých zemí. Ale bohaté země historicky těmto výzvám odolávaly z obav, že by mohly nést odpovědnost za všechny klimatické škody, které způsobily.

V roce 2023 na COP28 v SAE se světoví lídři konečně dohodli na spuštění dlouho očekávaného fondu na ztráty a škody způsobené změnou klimatu. Letos poprvé byl také splněn dlouho zpožděný roční závazek ve výši 100 miliard dolarů zemím zasaženým klimatickými dopady.

Dohoda COP28, kterou odsouhlasilo téměř 200 zemí, poprvé obsahovala také cíl odklonit se od fosilních paliv. Státy jako USA, Austrálie a blok EU přivítaly dohodu jako historickou událost podporující rozhodnutí odpoutat se od naší závislosti na fosilních palivech.

Nyní tak nezbývá doufat, že trend vydrží i v roce 2024 – a obdobné či ještě větší úspěchy bude možné shrnout i začátkem roku 2025.

Zdroj: BBC – přeloženo, upraveno