Ploty z pletiva: Pět největších problémů a jak je vyřešit?
Letní měsíce jsou ideální čas, kdy bychom se měli věnovat naší zahradě a pozemku. A když už mluvíme o pozemku, měli bychom to vzít pěkně z gruntu – od plotu, který ho ohraničuje. Mezi jeden z nejčastěji používaných typů plotu se u nás řadí plot drátěný a to zejména pro svou nenáročnou údržbu, nízkou cenu a relativně snadnou instalaci.
Přesto je občas třeba ho zkontrolovat a případné nedostatky opravit. Jak? Na to se mrkneme na následujících řádcích…
Problém č. 1 : Oděrky na drátech
Přestože se problém může jevit banální, jde přece jen o drátové pletivo, co je nějaký malý škrábanec… není tomu tak. I drobné poškození může způsobit závažnější škody, jakmile se oděrkou ochranné vnější vrstvy dostane voda k drátu uvnitř a ten začne rezivět.
Lepší je tedy problém vyřešit dřív, než se vůbec stihne projevit – jakmile na oděrku narazíme, použijeme k jejímu vyspravení korekční sprej, ideálně s antikorozní ochranou. Před použitím sprejů a barev bychom vždy měli plot důkladně očistit a odmastit, aby nové vrstvy co nejlépe držely a dosahovaly dlouhé životnosti.
Problém č. 2: Rezivění
Jak bylo zmíněno dříve, pokud jsme nestihli oděrku opravit včas, plot začal rezivět. Pokud se jedná jen o drobný problém, rez můžeme očistit, plot začistit a přestříkat podobně jako v případě oděrky. Pokud je problém rozsáhlejší, bude lepší vyměnit celé pole od nejbližších sloupků – zvláště pokud jsou dráty vlivem rzi zkřehlé.
Rezivění je častý problém plotů zejména staršího data, které zpravidla ještě nejsou opatřeny kvalitní povrchovou vrstvou (nejčastěji poplastováním) a před vlivem počasí je tak chrání pouze nátěr finální barvou. A ten se, jak jistě všichni víme, snadno poškodí. Před opětovným nátěrem je rez z plotu třeba odstranit, a to i proto, abychom si ověřili, jak jsou jednotlivé části plotu stále pevné.
Problém č. 3: Zeleň
V případě plotu nás může potrápit zeleň dvojího typu. V první řadě může na drátech a sloupcích růst mech a řasy, které plot poškozují a zadržují na jeho povrchu vodu, což může vést – opět – k rezivění. Porost tedy musíme odstranit a to buď mechanicky nebo vysokotlakým čističem. Pomoc si můžeme mýdlovou vodou a kartáčem s jemnými štětinami, které nepoškodí vnější vrstvu drátů.
Druhým problémem jsou keře a stromky, které plot mohou poškodit jak kořeny, tak větvemi. Pokud do stability plotu, konkrétně sloupků, zasahují kořeny stromu, nezbyde nám než strom pokácet, protože tento problém jiné řešení prakticky nemá. Pokud nás trápí větve prorůstající plotem či nad plot, bude nutné sáhnout po zahradnických nůžkách a začít stříhat.
Víte, že?
Dřevěný plot je nepochybně přírodnější variantou oplocení, která do některých lokalit zkrátka historicky i vizuálně patří, na druhou stranu ovšem i s drátěným plotem můžeme dosáhnout velmi přírodního vzhledu, pokud vhodně vybereme popínavé rostliny či bohatě rostoucí (a kvetoucí) keře, které svým objemem plot snadno zamaskují, nebudou ho však poškozovat kořeny nebo tíhou větví.
Problém č. 4: Díra v plotě
Tato závada se nejčastěji vyskytuje po střetu plotu se zvěří (či spíše zvěří s plotem) či s lidmi, kteří si naším plotem zkrátili cestu – ať už na autobus nebo na vykrádačku našeho souseda. Oprava plotu, ve kterém zeje díra, pak prakticky probíhá v souladu s rozsahem poškození plotu.
Pokud došlo pouze k deformaci drátů, bude stačit za pomoci kombinačních kleští vrátit vše zpět na původní místo, plot narovnat a znovu řádně napnout. Pokud se jedná o větší vyboulení, můžeme si pomoci dodatečným napínacím drátem, který propleteme plotem ve výšce vyboulení a připevníme k nejbližším sloupkům.
Pokud je výplet poškozený, je třeba řádně promyslet, zda je poškození opravitelné nebo bude snazší přistoupit k výměně. Pokud lze díru v plotě opravit, opět si poradíme pomocí kombinačních kleští. Za použití drátu jednoduše volné konce plotu sdrátujeme dohromady a uchytíme. Pokud tato oprava není možná, tak bude nejjednodušší vyměnit celé pole mezi nejbližšími sloupky. Pletivo stávající, navazující na náš nový kus, připevníme ke sloupku a následně nový a staré kusy navážeme na sebe, jako by se vlastně nikdy nic nestalo.
Problém č. 5: Poškozené sloupky
Poškození sloupků může být rozličného typu, přesto lze definovat na dvě oblasti – poškození betonové patky a poškození samotného sloupku. K poškození betonové patky by docházet prakticky nemělo, výjimkou jsou však zmíněné kořeny, které mohou dát betonu zabrat. Pokud k poškození došlo, je třeba sloupek vykopat a zhodnotit stav poškození. Pokud jde o drobnější problém, je možné odstranit kořeny, které problém způsobily, a patku opravit a opět zahrnout. Pokud ovšem jde o větší narušení soudržnosti patky, bude třeba odstranit maximum stávajícího objemu patky a vytvořit patku novou.
Poškození sloupku závisí na jeho materiálu, v praxi se totiž můžeme setkat se sloupky dvojího typu – s celobetonovými kvádry, které podléhají povětrnostním podmínkám, dochází k jejich zvětrávání, olupování vrchních vrstev atd., a s celokovovými tyčemi, které podléhají nejčastěji rzi. Oprava je nasnadě. Betonový sloupek je třeba očistit od nesoudržných částí a vhodnou betonovou směsí doplnit (a zejména zakrýt výztuž uvnitř sloupku, abychom zabránili jejímu rezivění), kovový sloupek je třeba očistit od rzi, omýt, odmastit a opatřit kvalitním povrchovým nátěrem, který zabrání dalšímu reznutí.
Opravy by nám neměly zabrat déle než pár hodin, během jednoho volného letního odpoledne by tedy mělo být hotovo! Ovšem pozor, v horkém a slunném počasí je třeba sledovat zrání betonu a hmotu vlhčit, abychom docílili požadovaného výsledku!
