Pokles hospodářského růstu v průmyslu stavebních hmot

Výrobci stavebnin jsou součástí globálního trhu, a proto pokles na tuzemském trhu stavebních prací a stagnace, která se již projevila v některých zemích EU, má podstatný vliv na výrobní a exportní možnosti výrobců stavebnin. Díky zmenšenému podílu vývozu dochází na domácím trhu k poklesu cen stavebních materiálů, a to mnohdy podstatnému. Tuzemští výrobci v současnosti prožívají výrazný propad poptávky.

Odvětví stavebnictví, které má úzkou vazbu na poptávku po produkci stavebních hmot, prakticky od roku 2001 trvale rostlo. V roce 2008 se jeho růst prakticky zastavil. Výrazně poklesla produkce v pozemním stavitelství a v rámci toho i produkce bytové výstavby. To se samozřejmě nemohlo neprojevit na poklesu poptávky v oboru výroby cihel, oken a řady dalších oborů. Naproti tomu v roce 2008 pokračoval růst inženýrské výstavby, což příznivě ovlivnilo poptávku po vybraných komoditách souvisejících s tímto oborem výstavby.

Tak jak se mění prvotní finanční krize v krizi zasahující výrobní odvětví a služby, postupně zasahuje i segmenty procesu výstavby. První, kdo to již výrazně pocítil, je segment dealerských firem financujících rozsáhlé stavební projekty. Jedná se jak o pokles poptávky po jejich produktech, tak i o problémy spojené s jejich profinancováním v důsledku obtížnější dostupnosti úvěrů u finančního sektoru.

Rovněž na trhu s realitami dochází ke změnám cenových relací a poptávky. Pro stavební podnikatelský segment bude v této souvislosti významný vývoj cen pozemků, které jsou významnou součástí celkové ceny stavebního díla pro investory.

Pokles této části poptávky na stavebním trhu spolu s očekávaným poklesem (diferencovaně podle odvětví) poptávky po investiční výstavbě u soukromého průmyslového sektoru a sektoru služeb bude mít již přímý dopad na poptávku po produkci stavebnictví, produkci výroby stavebních materiálů.

V roce 2008 se oproti roku 2007 vyvezlo a dovezlo méně stavebnin a poprvé byl v těchto letech zaznamenán trend, kdy dovozy stavebnin do ČR byly větší než jejich export, což se projevilo i zápornými saldy zahraničního obchodu (tab. 1).

Tab. 1: Dovoz a vývoz stavebních hmot v letech 2007–2008

Zdroj: ČSÚ

Výpadky ve vývozu stavebnin se částečně podílely i na dosažených objemech produkce v roce 2008. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008 proti předchozímu roku poklesl o 6,3 % na téměř 90 mld. Kč. Největší relativní i absolutní pokles zaznamenaly obory výroba keramických obkládaček a dlaždic (46 %, resp. –3,7 mld. Kč). Objem tržeb se naopak zvýšil u oboru 26.5 výroba cementu, vápna a sádry (+20 %, resp. +2,6 mld. Kč) (tab. 2).

Tab. 2: Objem ročních tržeb a podíl jednotlivých oborů na celkové produkci*

*za firmy s 20 a více zaměstnanci
Zdroj: ČSÚ

Zaměstnanost v oboru
Propad odbytu přinutil některé podniky již dokonce dočasně pozastavit výrobu a poslat většinu zaměstnanců domů se sníženým platem. Nepopulární krok musela učinit například Cihelna Chmeliště z Uhlířských Janovic, která vyrábí keramické zdicí materiály. Stejný osud potkal i zaměstnance z Cihelny Kryry na Lounsku. Doma musela zůstat také asi stovka ze 460 pracovníků Prefy Brno.

O čtvrtinu tržeb připravila krize v roce 2008 výrobce stavebních desek z umělého kamene firmu Technistone z Hradce Králové. Podnik tak musel propustit pětinu zaměstnanců. Dílčímu propouštění se nevyhnula společnost Zeolit Kladno, výrobce žáruvzdorného zdiva. V letošním roce Lasselsberger, a. s., oznámila propuštění cca až 160 zaměstnanců v důsledku modernizace závodu RAKO 3.

Některé firmy však již musely dokonce uzavřít výrobu úplně. Výpověď tak dostalo například všech 79 zaměstnanců ostravského závodu finského výrobce stavebnin Ruukki, jež vyrábí kovové konstrukce pro stavebnictví.

Pokles hospodářského růstu v loňském roce byl zaznamenán rovněž ve výrobě vybraných sortimentů stavebních hmot v technických jednotkách (tab. 3) a svědčí o něm i snížený celkový počet firem a zaměstnanců (tab. 4, 5).

Tab. 3: Výroba vybraných sortimentů stavebních hmot v technických jednotkách

Tab. 4: Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů

Pramen: ČSÚ

Tab. 5: Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů

Pramen: ČSÚ

Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot v roce 2008 oproti roku 2007 poklesl o 4,2 %, resp. o 1 394 osob (z 33 089 na 31 695 zaměstnanců). Nejvyšší pokles absolutní i relativní byl zaznamenán u výroby keramických obkládaček a dlaždic, a to o 36,4 %, respektive 1 270 zaměstnanců. Naproti tomu největší nárůst byl zaznamenán u oboru 26.5 výroba cementu, vápna a sádry, a to o 19,4 %, resp. 389 zaměstnanců.

Překonávání poklesu hospodářského růstu
Ve stavebnictví a v průmyslu stavebních hmot je zaměstnáno v ČR více než 430 tisíc pracovníků, z toho cca 32 tisíc v průmyslové výrobě stavebních hmot. Stavebnictví má vysoký multiplikační efekt, díky němuž je na jeho produkci navázáno další, minimálně stejné množství dalších pracovních příležitostí. Právě tento obor je spolehlivým indikátorem ekonomického stavu, a proto je nutné zasadit se o to, aby dopad v něm byl co nejmenší.

Za základ firemního přístupu výrobců stavebnin k nalézání opatření překonávajících krizi lze považovat Evropský plán hospodářské obnovy z konce listopadu 2008, přijatý Evropskou radou v prosinci 2008, a v návaznosti vládou ČR schválený protikrizový balíček z března 2009 (Národní protikrizový plán – NPP).
Ve stavebnictví je to zejména Iniciativa energeticky účinných staveb, jež má podporovat zelené technologie a rozvoj energeticky účinných systémů a materiálů v nových i renovovaných budovách s ohledem na radikální redukci jejich energetické spotřeby a emisí oxidu uhličitého (Program Zelená úsporám).

V oblasti technologií ve zpracovatelském průmyslu je to Iniciativa továren budoucnosti. Iniciativa má pomoci zejména malým a středním podnikům k přizpůsobení se globálním tlakům prostřednictvím zvyšování technologické báze zpracovatelského průmyslu EU – předmětem této iniciativy by měly být technologie a jejich rozvoj v případě přizpůsobivých strojů a zařízení, rozvoj nových průmyslových procesů a postupů, informační a komunikační technologie a využití pokrokových materiálů.

Z vládního balíčku protikrizových opatření jsou pro stavební sektor a průmyslovou výrobu stavebních hmot důležité především větší rozpočtové výdaje na budování dopravní infrastruktury (90 mld. Kč v r. 2009, navýšení o 8 mld.) i finanční posílení „zateplovacího“ programu Panel a současné rozšíření jeho záběru i na budovy cihlové a jiné. V této oblasti je navíc ve hře dalších 25 mld. Kč, které by měl přinést prodej emisních poukázek.

Uvedená opatření by měla stimulovat poptávku po stavebních pracích a návazně i stavebních materiálech, další impuls by měly přinést města a obce, jejichž investiční rozpočty jsou právě letos díky přílivu peněz z fondů EU rekordně vysoké. České stavebnictví a výrobci stavebních hmot mají kapacity dostatečné k tomu, aby takto generovanou poptávku mohli sanovat. Je důležité si ale uvědomit, že investorská příprava projektů, zahrnující také územní rozhodnutí a stavební povolení, je u nás poměrně dlouhá, což může výsledky sektoru přes všechny pobídky negativně ovlivnit. Lze proto očekávat, že celkový objem produkce českého stavebnictví, které loni vykázalo jen minimální růst (0,6 %), bude letos kopírovat vývoj HDP – to by mohlo znamenat i jeho pokles.

Závěr
Průmysl výroby stavebních hmot z hlediska konkurenceschopnosti lze hodnotit jako stabilizované a perspektivní odvětví s dobrými předpoklady pro další udržení své výchozí pozice v celoevropském konkurenčním prostředí. Vývoj aktivit v tuzemsku i zahraničí je však podmíněn trvalým růstem technické úrovně a užitných vlastností výrobků a vysokou efektivitou celého výrobně-obchodního procesu.

Vývoj odvětví průmyslu stavebních hmot má úzkou vazbu na stavebnictví. V letošním a příštím roce předpokládaný pokles stavební produkce a její struktura tento vývoj vzájemně významně ovlivní.

Ing. Pavel Malinský, Ing. Zdeněk Kunc

Ing. Pavel Malinský pracuje v Oddělení využívání nerostných zdrojů a surovin MPO ČR.
Ing. Zdeněk Kunc, CSc., je ředitel Úseku ­inženýrských činností a analýz ÚRS Praha.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.