Potřeba plánu BOZP pro stavbu

Posouzení potřeby plánu BOZP je poměrně komplikované a stále se v této oblasti vyskytují některé nepřesné výklady. Pokusíme se proto vysvětlit, jak je třeba legislativním požadavkům rozumět a jak by měly být po několika letech uplatňování ve stavební praxi požadavky na nutnost zpracování plánu BOZP vykládány.

Při přípravě a následně i při realizaci stavby se v současné době projektanti, zadavatelé staveb (investoři, stavebníci, objednatelé) a zhotovitelé staveb (dodavatelé) potýkají s problémem, kdy se musí posoudit, zda je pro stavbu potřebný plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).

Tradičně mezi nejvíce ohrožené úrazem patří pracovníci ve stavebnictví (tab. 1). Například ještě v roce 2007 jich na stavbách zemřelo celkem padesát. Od té doby zaznamenáváme výraznou snahu toto číslo neustále snižovat.

Tab. 1 Počet pracovních úrazů v letech 2003 až 2010 (ČR)

Předpokládá se, že v roce 2011 by toto číslo mohlo být minimálně o čtvrtinu nižší. To znamená, že podle odhadu by mohlo práci na stavbě zaplatit svým životem přibližně 38 pracovníků. Samozřejmě si přejeme, aby toto číslo bylo co nejnižší, nejlépe nula.

Je logické, že praktické zavádění níže uvedených právních předpisů do praxe směřuje k významnému zvýšení organizačních nároků a také nákladů v průběhu přípravy a realizace stavby. Výsledky systematické prevence v oblasti rizik a očekávané výrazné snížení úrazovosti to ale vynahradí.
 
Projektová dokumentace a plán BOZP 
V příloze č. 1 Rozsah a obsah dokumentace k žádosti o stavební povolení k vyhlášce č. 499/2006 Sb. ze dne 10. 11. 2006, o dokumentaci staveb, se uvádí, že projektantem musí být zpracován oddíl E – Zásady organizace výstavby. V této části projektové dokumentace má projektant popsat projektovanou stavbu z pohledu organizace výstavby. Má se také věnovat stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska BOZP, a dokonce zpracování plánu BOZP.

Text ve vyhlášce č. 499/2006 Sb. byl však zpracován ještě před vydáním nařízení vlády č. 591/2006 Sb. ze dne 12. 12. 2006, o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Z tohoto důvodu není v textu vyhlášky č. 499/2006 Sb. vše zcela jednoznačně a srozumitelně popsáno. Text by mohl být vykládán například tak, že plán BOZP zpracovává projektant. To by však bylo v rozporu s nejdříve vydaným zákonem č. 309/2006 Sb. ze dne 23. 5. 2006, o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Navíc by to bylo technicky obtížně proveditelné, protože v této fázi ještě nebývá k dispozici podrobná dokumentace pro realizaci stavby. Budeme tedy předpokládat, že text bude upřesněn například v rámci novelizace vyhlášky č. 499/2006 Sb.
 
Povinnosti projektanta
Na základě výše uvedeného tedy budeme předpokládat, že projektant stanoví pouze zásady pro zpracování plánu BOZP. Projektant bude konzultovat zásady organizace výstavby s koordinátorem BOZP, pokud je na stavbě povinnost ho ustavit a zadavatel stavby ho již určil. Pokud tato povinnost není, je vhodné, když plán BOZP vypracuje opět koordinátor BOZP, protože se jedná o vysoce specializovanou činnost.
V rámci autorského dozoru je potom projektant oprávněn ze své pozice dohlížet na dodržování zásad organizace výstavby. Dál jeho kvalifikace zpravidla nesahá.

Povinnosti zadavatele stavby
Podle zákona č. 309/2006 Sb. § 15 odst. (2) zadavatel stavby zajistí, aby byl před zahájením prací na staveništi zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Obsah oznámení o zahájení prací, které má doručit zadavatel stavby oblastnímu inspektorátu práce 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli, je popsán v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Jeho stejnopis se má vyvěsit na viditelném místě na stavbě (například u vstupu na staveniště nebo na kontejnerovou kancelář hlavního stavbyvedoucího). V ČR je zvykem, že koordinátor je současně zadavatelem stavby zmocněn k vypracování a následně i k odevzdání oznámení o zahájení prací na oblastní inspektorát práce.

Stručný přehled hlavních povinností zadavatele stavby ve vztahu k plánu BOZP je uveden v tab. 2.

Tab. 2 Přehled hlavních povinností zadavatele stavby ve vztahu k plánu BOZP

Plán BOZP
Požadavky zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb. jsou pro přehlednost zpracovány do postupového diagramu na obr. 1.

Obr. 1 Postupový diagram posuzuje, zda je pro stavbu potřebný plán BOZP.

Podle požadavku zákona č. 309/2006 Sb. se posuzuje, zda přesáhne celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla 500 pracovních dnů. Posuzuje se to podle předpokládaného objemu prací v přepočtu na jednu fyzickou osobu. Uvažuje se tak, jako by tato osoba soustavně pracovala pouze na této stavbě. Ve skutečnosti se budou pracovníci podle profesí v průběhu výstavby měnit a budou na stavbě z čistě praktických důvodů minimálně tři. Podle plánovacího kalendáře jeden pracovník za jeden rok odpracuje přibližně 260 pracovních dnů. Odhadem se tedy jedná o dva pracovní roky pro jednu osobu. Předpokládáme-li přibližnou fakturaci na jednoho pracovníka za jeden rok zhruba 2 000 000 Kč, za dva roky to budou 4 000 000 Kč. Po započtení dalších nákladů a při značném zjednodušení by se to tedy mohlo týkat staveb, jejichž celkové náklady překračují zhruba 10 000 000 Kč.

Plán BOZP přiložený k projektové dokumentaci stavby neobsahuje případné změny projektu a změny technologií, které se objeví později. Proto je potřeba, aby byl v průběhu realizace stavby plán BOZP průběžně aktualizován. Děje se tak ve spolupráci se zhotoviteli a se zadavatelem stavby.
 
Práce vystavující osobu zvýšenému ohrožení
Za „nebezpečnou činnost“ v postupovém diagramu se v rámci zkrácení textu v rozhodovacím obrazci považují podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., § 6 a přílohy č. 5 práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví. Při jejich provádění vždy vzniká povinnost zpracovat plán BOZP.
V příloze č. 5 se uvádí, pro které práce a činnosti musí být vždy plán BOZP zpracován, a to bez ohledu na velikost stavby, způsob jejího provádění apod.

Patří sem například práce ve výkopech o hloubce větší než 5 m, práce nad vodní hladinou, práce ve výškách s volnou hloubkou přes 10 m, práce v ochranných pásmech, zemní práce prováděné protlakem, práce potápěčské, práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (kesonu), práce spojené s montáží těžkých konstrukčních stavebních dílů (například nového zastřešení z příhradových vazníků) nebo jejich demontáž.

Platí to i při rekonstrukcích domů. Sem lze určitě zařadit práce na fasádě nebo na střeše, pokud se jedná o činnosti, kdy hrozí pád z výšky větší než 10 m.

V plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby a způsobu provedení. Plán BOZP je potřeba vždy přizpůsobit skutečnému stavu a podstatným následným změnám během realizace stavby.

Obr. 3 Pohyb po staveništi je velice obtížný	Obr. 4 Vzorově uspořádané staveniště
Obr. 5 Vzorové oddělení staveniště od veřejné komunikace	Obr. 6 Vyznačení bezpečných komunikací na staveništi

TEXT: Ing. Kamil Barták, CSc.
FOTO: archiv autora

Autor se zabývá kontrolou technické úrovně významných staveb a jejich realizací. Většinou se jedná o stavby v České republice, které jsou hrazeny z prostředků EU.

Literatura
1.    Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
2.    Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
3.    Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
4.    Sláčal, J. – Blažek, V.: Nové povinnosti v oblasti bezpečnosti práce. Zprávy + informace, č. 3, 2007. Praha: ČKAIT, 2007.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.