Pracovní oděvy: Výběr ochrany dýchacích cest

Ochrana dýchacích cest byla povinností v některých zaměstnáních dlouho před tím, než přišel rok 2019, potažmo epidemický rok 2020. Celá řada zaměstnání totiž ochranu dýchacích cest vyžaduje, aby nedošlo k dočasnému či trvalému poškození zdraví.

Stejně jako u ochrany očí, sluchu či rukou i zde je třeba ochranné pomůcky vybírat s ohledem na to, jakým účinkům bude zaměstnanec vystaven a co v takovém případě požadují normy a předpisy. Ochranu dýchacích cest se nicméně rozhodně nevyplácí podceňovat, protože v konečném důsledku může vést i k trvalému poškození mozku nebo vnitřních, životu důležitých orgánů.

Mezi patrně nejčastější zdravotní problémy, které vyvolává pobyt v prostředí se znečištěným ovzduším patří kašel, dušnost, bolest na hrudi, svědění, vodnaté oči, svírání na hrudi, podrážděná kůže, bolest hlavy a dýchací obtíže. Pokud popsané dechové obtíže přetrvávají, může se jednat již o onemocnění z povolání.

A na co si tedy dát pozor?

• plyny, výpary, těkavé látky, páry
• aerosoly
• kovové výpary
• biologické nebezpečí
• prach, dým, mikrovlákna (např. z azbestu)

Jak je na tom stavebnictví?

Největším rizikem pro zdravé dýchací cesty ve stavebnictví je stavební prach, který se dá dělit na několik typů – mezi ty nejběžnější patří:

• křemičitý prach – oxid křemičitý je běžně obsažen např. v cihlách, dlaždicích nebo maltě a vzniká i při běžných stavebních pracích (např. broušení, řezání a vrtání),
• dřevěný prach – logicky vzniká při činnosti se dřevem, při zpracování, broušení, obrábění…,
• prach s nižší toxicitou (tj. bez oxidu křemičitého) – tento prach vzniká například při práci s mramorem, vápencem nebo sádrou, tedy materiály, které obsahují málo či žádný oxid křemičitý.

Expozice takto znečištěnému vzduchu může způsobit například profesní astma (tj. alergická reakce, kdy postupem času i malé množství prachu vyvolá zdravotní potíže), profesní rakovina, chronická obstrukční plicní porucha (CHOPN, skupina plicních onemocnění, která mají za následek dýchací potíže, včetně emfyzému a bronchitidy, poruchu provází dušnost, sípání, přetrvávající kašel a opakující se infekce hrudníku) nebo silikóza (dlouhodobé plicní onemocnění po vdechování křemičitého prachu).

Jak vybrat vhodnou ochranu?

Na trhu je celá řada ochranných prostředků od klasických roušek (které v případě prachu moc nepomohou), přes respirátory, až po filtrační polomasky proti částicím, filtrační polomasky proti plynům a parám, polomasky s filtry a celoobličejové masky s filtry.

Před nákupem a použitím pomůcek je třeba provést analýzu, tj. zjistit škodlivé faktory, kterým bude zaměstnanec vystaven, a faktory, které ovlivňují používání ochranné pomůcky (namáhavost práce, teplota na pracovišti, doba používání ochrany dýchání atp.). Pak teprve můžeme přikročit k samotnému výběru ochrany dýchacích cest.

Ve zkratce – respirátory ochrání například proti prachu, aerosolu nebo dýmu, polomasky i proti plynům, dýmu a těkavým látkám, celoobličejové masky pak prakticky proti všemu (což se samozřejmě odrazí na ceně).

Seznamte se s FFP

Správnou ochranu můžeme vybrat podle značení jednotlivých ochranných prostředků. Dobře seznámeni v současné době jsme s označením “FFP”, což vyjadřuje propustnost filtru a netěsnosti kolem obličeje a nosu:

• FFP 1: ochrana před netoxickými, ale sliznici dráždícími částicemi a škodlivými látkami,
• FFP 2: zdraví škodlivé částice a škodlivé látky (prach, kouř, aerosoly),
• FFP 3: zdraví škodlivé jedovaté částice a také karcinogenní, radioaktivní škodlivé látky (viry, bakterie, spory hub).

Obdobně se ale můžeme u ochrany dýchacích cest setkat s třídami filtrace (u masek a filtrů):

• Třída filtrace 1: pro mezní hodnoty škodlivých látek na pracovišti menší než 0,1 obj. %,
• Třída filtrace 2: pro mezní hodnoty škodlivých látek na pracovišti 0,5 obj. %, odpovídá maskám a systémům s ventilátorem,
• Třída filtrace 3: pro mezní hodnoty škodlivých látek na pracovišti větší než 1,0 obj. %, odpovídá systémům s ventilátorem nebo odsávacím zařízením.

Dále jsou masky označeny barvami a písmeny, které specifikují oblast použití masky, například:

• “A” – organické plyny a páry,
• “B” – anorganické plyny a páry,
• „E“ – oxid síry, chlorovodík a jiné kyselé plyny,
• „Hg“ – rtuť,
• „K“ – čpavek a organické deriváty čpavku.

Respirátor, přítel každého zaměstnance

Respirátory představují nejzákladnější ochranu dýchacích cest na pracovišti, kde je zaměstnanec vystaven vzduchu znečištěnému prachem. Respirátorů je celá řada – s pohonem vzduchu, bez pohonu, s výdechovými ventily a bez nich či těsně přiléhající (nutné testovat na obličeji) a volně přiléhající.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatelé a OSVČ jsou povinni zajistit, aby jejich pracovní činnosti a pracoviště fungovala způsobem, který nepředstavuje rizika pro ně ani pro ostatní. Zaměstnavatel (a OSVČ) musí přijmout vhodná opatření k eliminaci nebo k řízení expozice nebezpečným látkám. Látky, kterým je zaměstnanec vystaven, nesmí přesahovat povolené limity (tj. zákonem danou maximální koncentrace látek ve vzduchu za určité časové období).

Podle evropské legislativy rovněž musí být všechny prostředky na ochranu dýchacích cest zkoušeny a certifikovány – téměř každý prostředek na ochranu dýchacích cest má stanovu evropskou normu (EN), které musí jeho vlastnosti odpovídat. Na pracovišti musí být v případě potřeby zajištěn zdravotní dozor. A samozřejmě, v neposlední řadě, musí být zaměstnanec o všem důkladně poučen.

Je důležité si uvědomit, že každý podnikatel má jiné povinnosti týkající se BOZP. Rovněž každý, kdo se podílí na stavebních činnostech, má právní odpovědnost, včetně projektantů, dodavatelů, malých stavebníků i zaměstnanců.

Co dále nastudovat?

• EN149:2001 – filtrační polomasky proti prachu
• EN405 – filtrační polomasky proti plynům a párám
• EN140 – polomasky
• EN136 – celoobličejové masky
• EN143 – filtry proti prachu
• EN141 – filtry proti plynům
• EN146 – systémy s přívodem vzduchu
• TM14/7.25 – dýchací přístroje s přívodem stlačeného vzduchu

• ČSN EN 481 – Ovzduší na pracovišti. Vymezení velikostních frakcí pro měření polétavého prachu.
• ČSN EN 482 – Ovzduší na pracovišti – Všeobecné požadavky na postupy měření chemických látek.
• ČSN EN 689 – Ovzduší na pracovišti – Pokyny pro stanovení inhalační expozice chemickým látkám pro porovnání s limitními hodnotami a strategie měření

• Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanovuje podmínky ochrany zdraví při práci
• Vyhláška č. 432/2003 Sb. stanovuje podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
• Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. stanovuje seznam nemocí z povolání
• Směrnice Rady 2009/148/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci