Recyklací odpadní vody z domácnosti lze ušetřit tisíce korun ročně

Průměrná čtyřčlenná rodina spotřebuje v domácnosti každý den kolem 550 litrů pitné vody, navíc část této spotřeby odteče do odpadu více méně netknutá. Přitom i odpadní voda se dá recyklovat a využívat v domě například na splachování toalety. A ohromnou výhodou je fakt, že systém hospodaření s odpadní vodou je vhodný nejen pro rodinné domy, ale lze je instalovat i v městské zástavbě činžovních domů.

Až padesát procent denní spotřeby vody padne v domácnosti na hygienu, což znamená, že jen sprchou či vanou proteče ročně dvaadvacet kubíků pitné vody. Pomyslná druhá příčka patří splachování toalety, kdy průměrně spotřebuje každá osoba v domácnosti sedmdesát litrů denně a třetí místo náleží vaření, při němž se průměrně spotřebovává šest litrů vody denně na osobu.

Tato čísla také znamenají, že nám každý den (a mnohdy skutečně zbytečně) odtékají peníze doslova do kanálu, a tím, že se cena pitné vody neustále zvyšuje, bude zásah do rodinných rozpočtů stále markantnější. I proto je na místě začít uvažovat o tom, jak s vodou šetřit.

Jednou z možností je samozřejmě omezení spotřeby a změna návyků, což na jedné straně může uspořit finance, ale voda stejně proteče a zmizí v odpadu. Tou druhou je cesta efektivního hospodaření, kdy se využije technologie kořenového čištění a systému, který umožní opětovné využití přečištěné vody v domácnosti.

Kořenová čistírna je základem udržitelného hospodaření s vodou

Princip kořenových čističek je velmi jednoduchý. Odpadní splašková voda, tedy ta z kuchyní, toalet či sprch, teče z domu potrubím do anaerobního separátoru zabudovaného v zemi. Uvnitř tohoto septiku se nachází sedimentační komory a norné stěny, které vodu postupně zbaví všech pevných částic.

Takto předčištěná voda poté pozvolna odtéká do kořenového pole, což je zhruba 80 cm hluboká nádoba vyplněná substrátem, na jehož povrchu dochází k odbourávání dalších znečišťujících látek za pomoci různých druhů aerobních bakterií.

Tento přírodní filtr, připomínající mokřad, může fungovat jak vertikálně, tak horizontálně, přičemž v současné době se používá více vertikální způsob. Nádoba tedy není vodou naplněná, ale voda se skrápí na povrch a těsně pod něj a pomalu kapilárně stéká po náplni filtru.

Oproti horizontálnímu typu je také filtrační materiál ve vertikálním typu jemnější, používá se štěrk o velikosti 2 až 5 mm, ale může jít i o jiný materiál. Podstatné je, aby neustálé smáčení vydržel a zároveň neuvolňoval látky, které by mohly být pro kolonie bakterií nevhodné. To, jak je plocha čističky velká, záleží samozřejmě na konkrétním případu, většinou ale stačí maximálně 2 m² substrátu na ekvivalentního obyvatele.

Kořenové čistírny s vertikálními filtry samozřejmě umí čistit vodu i bez rostlin, protože většinu čisticího efektu zajišťují bakterie na povrchu náplně kořenového filtru, avšak osazení pole vodomilnými rostlinami má velký význam. Rostliny jako například orobinec širokolistý či úzkolistý, zblochan vodní, chrastice rákosovitá či kosatec žlutý totiž odebírají část „živin“ obsažených v odpadní vodě, zejména dusík a fosfor.

Jednou z největších provozních výhod zemní kořenové čistírny je také šetrnost, protože její funkce není závislá na zdroji energie. Čerpadlo na elektřinu je potřeba pouze v případě, že je čistírna propojená se systémem pro hospodaření s recyklovanou vodou v domě.

Mezi veřejností ještě občas panuje ke kořenovým čistírnám nedůvěra, ale pravdou je, že pokud je kořenová čistírna opravdu kvalitně provedená, její účinnost, tedy čisticí funkce, se zcela vyrovná klasické mechanicko-biologické čistírně.

Například u CHSK (chemická spotřeba kyslíku) je v kategorii PZV, tedy vypouštění do podzemních vod, zákonem požadována účinnost 90 procent – pro porovnání kořenová čistírna Filipendula 01 dosahuje účinnosti 96 procent. U BSK₅ (biochemická spotřeba kyslíku) je spodní hranicí účinnost na 95 procent a naměřené hodnoty ve Zkušebním ústavu vodohospodářském se blížily 100 procentům.

Celkový dusík je stanoven na minimálně padesátiprocentní účinnost a čistírna přesně této účinnosti dosahovala. Celkový fosfor má limit 40 procent a naměřená účinnost byla 94 procent. Tato čistírna získala jako jediná v Evropě potřebné certifikace pro dvě nejvyšší kategorie čištění odpadních vod.

Vyčištěná odpadní voda může posloužit v domě i na zahradě

Systém hospodaření s odpadní vodou za využití technologie kořenového čištění může být dvojího typu. Pokud je dům připojený na obecní kanalizaci, lze celý koncept hospodaření pojmout jako bezodtoký, uzavřený systém, v němž odpadní voda neustále cirkuluje a přebytečná voda z domácnosti odtéká standardně do kanalizace.

Vzhledem k tomu, že v takovém případě nedochází k zasakování, ani k využití přečištěné vody třeba k zalévání záhonů či trávníků, nemusí mít čistírna příslušná vodoprávní povolení a odpadá tak část administrativní zátěže. Vodu v tomto uzavřeném okruhu lze využívat například pro splachování toalety.

Přivedení vyčištěné odpadní vody z nádrží do domu k toaletě není stavebně nijak náročné a lze jej provést jak v nově projektovaných stavbách, tak i ve starších nemovitostech. Jako přívod poslouží trubka o průměru 1 cm, kterou lze vést po zdi, nebo zaseknout do omítky. Pokud bychom si pak představili, že jsou jednotlivé molekuly vody barevně označeny podle toho, jak se dostávají do nádržky od momentu započetí měření, našli bychom tyto barevné molekuly v systému i za dlouhé měsíce, protože tatáž voda se vlastně točí stále dokola.

Odteče při spláchnutí do čističky a zase se po pročištění vrátí zpět do nádržky. Pokud ale nemovitost ke kanalizaci připojena není, je možné postavit klasickou kořenovou čistírnu, která bude splňovat veškeré zákonné parametry, na základě toho získá vodoprávní povolení a pak je možné přebytečnou vodu využít například na zahradě pro zalévání. Úspora se v takovém případě počítá na stovky litrů denně a až polovinu finančních nákladů za vodu.

Zatím jsme se bavili pouze o recyklaci odpadní vody v rodinných domech, ale tento systém lze využít i v městské zástavbě. V takovém případě se pracuje se stejnou technologií, ale na rozdíl od rodinného domu je kořenová čistírna umístěná třeba na střeše nebo ve dvoře. Střešní čistírna však také vyžaduje septik a zadržovací nádobu zabudovanou v zemi.

A v neposlední řadě platí, že na čištění jak u samostatných domů, tak i v zástavbě, mohou být využity i kvalitní mechanicko-biologické nebo membránové čistírny, nemusí jít pouze o kořenové technologie. I když je zřejmé, že v rámci principu udržitelnosti jsou přírodní čisticí procesy s nižší spotřebou energií určitě vhodnější.