Sázíme na řemeslo a inovace
S jednatelem společnosti LASSELSBERGER Romanem Blažíčkem a šéfdesignérem české značky RAKO Markem Vráblíkem o historii, současnosti i budoucnosti keramických obkladů, technologickém pokroku a dnešních trendech.
Značka RAKO byla založena koncem 19. století. Jak se za tu dobu změnila výroba vašich produktů?
Roman Blažíček: Základní princip pálení keramiky se samozřejmě nijak nezměnil. Prakticky se dá říct, že ten princip je takové dědictví pravého řemesla. Pokrok samozřejmě nejde zastavit, takže v průběhu let došlo k vylepšení technologií či k nějakým drobným změnám, které nám umožňují vyrábět dříve nestandardní velké formáty, ale princip, ten zůstává stále stejný. A to je na tom krásné.
Občas mám pocit, že lidé považují zahraniční produkty oproti těm českým za kvalitnější. Čím myslíte, že je to způsobeno?
RB: V tomto případě prakticky nejde o technologie nebo výrobky samotné, ale o přesvědčení, které je hluboko uvnitř nás zakořeněné z dřívějších let. Asi nejde popřít, že kdysi především v designu výrobků rozdíl byl – ale to samozřejmě už dávno neplatí a jediné, co tak zůstává, je v lidech zažitý a vrozený pocit, že zahraniční je lepší. Sami jsme zkoušeli před klienty postavit dvě dlaždice, českou a zahraniční, zda poznají rozdíl – a samozřejmě při výběru nic nepoznali.
Jakému segmentu na trhu se nejvíc věnujete?
RB: To je dobrá otázka. My se pyšníme tím, že patříme mezi top pět výrobců na světě s takto širokým sortimentem keramiky, vyvážíme do devadesáti zemí světa. Nemáme proto vyloženě jeden hlavní segment.
Jak důležitá je pro vás spolupráce s architekty?
RB: Velmi důležitá. Architekt je většinou úplně na začátku projektu, a proto mu musí být náš projektový tým nablízku. Můžeme mu pak lépe poradit nejen ohledně volby designu, ale také co se týče technických parametrů výrobků – v tomto ohledu se totiž naše výrobky vyvíjejí velmi rychle.
Jaké vnímáte aktuální trendy v segmentu dlaždic?
Marek Vráblík: Jednoznačně převládá potřeba kombinovatelnosti. V minulosti série fungovala jako samostatná jednotka, dlaždice byly podobné obkládačkám a dále se nekombinovaly s jinými sériemi. To už je pryč.
Zákazníci vnímají interiér jako celek, a tak už neexistuje, že by byla série pro koupelnu, série pro kuchyni a vzájemně nebyly kombinovatelné nebo komplementární. A to pak samozřejmě platí i pro zařizovací předměty, jako jsou umyvadla, toalety, skříňky… V současné době je všechno propojené a prakticky nelze vybrat jedno bez druhého.
Investujete do nových technologií výroby?
RB: Vývoj jde strašně rychle dopředu. Zjednodušeně, když jsem nastoupil do této branže před pětadvaceti lety, největší formát byl třicet krát třicet centimetrů. Dneska jsme schopní vyrobit formát sto dvacet na dvě stě čtyřicet. Za posledních pětadvacet let se skutečně udělal obrovský kus práce.
Po technické i technologické stránce učinilo odvětví keramických obkladů obrovský posun dopředu. A naše firma, která patří mezi top pět výrobců v Evropě, nemůže zůstat pozadu. V podstatě každé tři roky investujeme do nové linky, nahrazujeme staré technologie novými.
Aktuálně dokončujeme v historii největší investici firmy – novou linku v jihočeských Borovanech. Ta dokáže vyrábět právě XXL formáty sto dvacet na dvě stě čtyřicet centimetrů. Investovat budeme i nadále, bohužel jde ale proti všem výrobcům z fosilních paliv nekompromisní regulace Evropské unie.
Kvůli dekarbonizaci může hodně odvětví z Evropy úplně odejít, mezi nimi i keramický průmysl. Veškerou keramiku bychom pak museli dovážet z Indie, Turecka nebo Číny.
Produkty RAKO můžeme vidět ve spoustě historických budov například z období první republiky. Dokážete v případě rekonstrukcí těchto památek vyrobit repliky původních dlaždic?
RB: Jak jsem na začátku říkal, základní princip výroby keramiky se nezměnil, jde tak v podstatě jen o povrchovou úpravu. V případě designu nám pak velmi pomáhá technologie digitálního tisku, kdy dochází k vypalování na povrchu keramiky, je to v podstatě stejný princip jako u papírové tiskárny.
To nám umožňuje rychle reagovat na požadavky na design. Původní produkty dokážeme naskenovat a jejich motiv pak přenést na nově vyrobenou obkládačku. Tímto způsobem jsme schopní vytvářet i historické repliky. Přestože se to zdá jednoduché, výrobu replik je vždy nutné zvážit dle projektu a dalších výrobních možností.
Ing. Roman Blažíček
Roman Blažíček vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obor automatizované systémy řízení. Od roku 2000 pracuje ve společnosti LASSELSBERGER. Nejprve zde působil jako kontrolor zodpovědný za manažerské výkaznictví do Rakouska, poté se stal finančním ředitelem a od roku 2005 zastává pozici jednatele společnosti. V roce 2021 se stal viceprezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Od roku 2019 je prezidentem Evropské asociace výrobců keramických obkladů a dlažeb CET se sídlem v Bruselu.
MgA. Marek Vráblík
Marek Vráblík vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru prof. Václava Šeráka. Stáže absolvoval na College of Applied Arts v Edinburku a École Nationale Superiéure des Beaux-Arts. Od roku 2003 působí jako šéfdesignér společnosti LASSELSBERGER.
TEXT: MARKÉTA ŠIMONÍČKOVÁ, FOTO: RAKO
Redakční spolupráce RAKO