Sicílii postihla nejhorší sucha. Na vině jsou i zanedbané vodní systémy
Eliška Hřebenářová 
Za posledních šest měsíců roku 2023 se Sicílie dočkala pouhých 150 milimetrů srážek. O pár měsíců později vyhlásila vláda regionu kvůli suchu stav nouze. Odborníci varovali, že by mohlo jít o třetí nejhorší vodní krizi, jakou kdy ostrov zažil. Vzhledem k velkému počtu obyvatel a ekonomice, která je závislá na zemědělství, má nedostatek vody pro Sicilany rozsáhlé důsledky.
Klimatické změny přitom zanechávají mnoho částí jižní Evropy na suchu – může tedy klima i za vodní krizi na Sicílii? Nebo je problémem chronický nedostatek financí, které jižní Itálie dostává od národní vlády?
Bude čím nakrmit zvířata?
Současný stav, zejména v kontextu obdobných klimatických podmínek v předchozích letech, má obrovské dopady na zemědělství a zvířecí produkty. Sucho totiž nemá vliv pouze na produkci výpěstků pro lidské použití, ale také na produkci sena – životně důležitého krmiva pro dobytek. Vzhledem k současnému stavu se tak již nyní předpokládá, že produkce sena letos nebude větší než 30 až 40 % běžného výnosu.
Sklizeň na výrobu sena je také obtížná vzhledem k nepředvídatelnosti jarních dešťů – klimatická krize totiž způsobuje nestandardní počasí v celé Evropě.
Nedostatek vody by také mohl vést k tomu, že krávy budou produkovat méně mléka, rodit méně potomků či, v extrémních případech, by také mohlo být nutné poslat více zvířat na porážku.
I když prší, zemědělcům to nepomůže
Na Sicílii se pitná voda typicky získává z vodonosných vrstev – podzemních, propustných vrstev horniny, které zadržují vodu –, zatímco voda pro plodiny se skladuje ve velkých nádržích, které byly postaveny po druhé světové válce. Oba systémy spoléhají na vydatné zimní srážky, které byly kdysi běžné, nyní jsou stále vzácnější.
Toto zhoršení navíc lze datovat již od roku 2003, nejvíce patrné je pak zhoršení v posledních letech, kdy Sicílie zaznamenala snížení srážek o více než 40 %, což vedlo k výraznému poklesu sběru vody v hlavních zásobovacích nádržích, což má zejména dopad na distribuci v zemědělství. Pokud se k tomu přičte nedostatek údržby zavlažovací sítě za posledních 25 let, má to v konečném důsledku za následek výrazně nižší kapacitu nádrží, i když voda je, teoreticky, dostupná a zadržitelná.
Tento problém ještě zhoršuje skutečnost, že více lidí nyní žije v oblasti Catania, druhého největšího města Sicílie po hlavním městě Palermu. Snížení hladiny podzemní vody v důsledku klimatické krize postupně znesnadňuje infiltraci vody do vodonosných vrstev, což má za následek pokles vody určené k tomu, aby se stala pitnou.
Co je vodonosná vrstva?
Vodonosná vrstva je geologický útvar s dostatkem propustného, porézního materiálu (písek a štěrk), ve kterém dochází k ukládání podzemní vody. Většina hornin je schopna zadržet určité množství vody, porézní horniny jako třeba pískovec, slepenec nebo vápenec ji pohltí nejvíc. Vrstva proto představuje rozsáhlou zásobárnu pitné vody, která se využívá pro sběr vody pod zemí – a někdy také na povrchu v podobě fontány nebo pramene.
S vodonosnou vrstvou souvisí i pojem artéské studny. Jedná se o studny, ze kterých voda tryská pod tlakem a pro jejich existenci jsou nutné určité podmínky – konkrétně nepropustné vrstvy v nadloží a podloží vodonosné vrstvy a podloží, které je skloněné či prohnuté. Srážkové vody pak v takovém případě prosakují do horních vrstev vodonosné vrstvy, v nejnižší vrstvě se vytváří a narůstá tlak způsobený vahou přibývající vody a, v konečném důsledku, pak proto voda vyvěrá pod tlakem, či přímo tryská, na povrch.
Zanedbané vodní systémy = chmurné vyhlídky
Dalším důvodem, který odborníci připisují nedostatku zásahů a snižování hladiny vody, je roztříštěné řízení vodních systémů, které na Sicílii zahrnuje více subjektů, což situaci komplikuje.
Zatímco v jiných částech Itálie byl problém vyřešen a ztráty byly sníženy na méně než 50 % díky centralizovanému řízení, které konsoliduje investice, na Sicílii se zavedení tohoto přístupu zatím nedaří. Za posledních 40 let zanedbávání vodních systémů tak mohlo dojít ke ztrátě šplhající se až k 75 % vody. A to by mohlo vést k nevyhnutelným a nutným omezením dodávek vody v budoucnu – což znamená, že by voda byla v určitých denních dobách nedostupná.
Místní se přitom shodují, že přestože by celá řada mladých Sicilanů chtěla zůstat a věnovat se zemědělství, neudržitelná situace jim nedává příliš na výběr. Dodavatelské řetězce velmi trpí a produkce klesá. Od citrusových plodů přes průmysl olivového oleje až po produkci obilí, prakticky všechny středomořské plodiny pociťují dopad tohoto sucha. Přisuzovat dopady výhradně změně klimatu je navíc, jak již bylo zmíněno, nepřesné – na Sicílii je situace označována spíše jako vodní krize. A jako každá krize vyžaduje zejména rázné kroky ze strany vlády.
Jaká je odpověď vlády?
V květnu italská vláda vyčlenila pro Sicílii prvních 20 milionů eur na řešení regionálního výjimečného stavu způsobeného suchem. To dle místních není dostatečné – k dnešnímu dni jsou bohužel dostupná řešení pro havarijní stav, i plány nastíněné v krajském plánu, zcela nedostatečné. Navíc neexistuje nic, co by dokázalo kompenzovat ztráty zemědělců. Ověřené škody přesahují miliardu eur.
Zdroj: Euronews.green, Express, LaVoceDiNewYork
