Skladování stavebních materiálů
Příspěvek pojednává o pravidlech bezpečného skladování různých stavebních materiálů a bezpečné manipulaci se sklem.
Bezpečný přísun materiálů a jejich odběr na místě aplikace se provádí na základě bezprostřední potřeby a postupu prací na stavbě.
Skladovaný materiál se ukládá tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení a po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilní poloha. Materiál se skladuje podle podmínek stanovených výrobcem. Přednostně se ukládá vždy v takové poloze, ve které bude později zabudován do stavby. Týká se to zejména různých předem zhotovených výrobků (například železobetonových prefabrikátů, kovových prvků či dřevěných částí konstrukcí).
Plochy určené ke skladování musejí být zpevněné, rovné a odvodněné. Rozmístění skladovaných materiálů a únosnost skladovacích ploch včetně přiléhajících dopravních komunikací musejí odpovídat rozměrům a hmotnosti skladovaného materiálu a použitých mechanismů, které s nimi manipulují.
Ruční skladování materiálů
Skladování sypkého materiálu (například písku) volně v hromadách je v případě jeho ručního odebírání přípustné do výšky maximálně 2 m.
Sypký materiál v pytlích (suché maltové směsi, samonivelační hmoty apod.), který se ukládá ručně, lze skladovat do výšky maximálně 1,5 m. Pytle musejí být uloženy v bezpečném sklonu a ve vazbě, aby se zabránilo jejich případnému uvolnění a sesutí.
Křehký materiál (například zařizovací předměty zdravotní instalace) se ukládá v jedné vrstvě. Pokud je vložen do nosných rámů, může být skladován do výšky 1,5 m.
Kusový materiál (například cihly, příčkovky, tvarovky či tvárnice) lze ručně ukládat do výšky maximálně 2 m.
Mechanizované skladování materiálů
Rozmístění skladovaných materiálů musí odpovídat dosahu použitého typu mechanismu.
Sypký materiál v pytlích na paletách, který se ukládá mechanizovaně, lze skladovat do výšky maximálně 3 m. Předpokládá se při tom, že odběr bude prováděn opět mechanizovaně.
U sypkého materiálu (písku, štěrku apod.), ukládaného i odebíraného plně mechanizovaným způsobem, není výška stanovena. Stěna ale musí být bez převisů a její maximální výška nesmí přesáhnout 9/10 maximálního dosahu použitého stroje k nakládání.
Prvky a dílce pravidelných tvarů mohou být při mechanizovaném ukládání i odběru uloženy nejvýše do výšky 4 m, a to za podmínek, které určí výrobce. Současně nesmí být překročena únosnost podloží.
Místo určené k vázání prefabrikátů, jejich odvěšování a k manipulaci s nimi musí být bezpečně přístupné. Prefabrikáty, které na sebe při skladování doléhají a nejsou vybaveny prvky pro uchopení (například oky, háky, držadly či šroubovými pouzdry), musejí být vždy proloženy podklady. Pro podložení nelze použít kulatinu nebo několik na sebe položených vrstev podkladů.
Upínání a odepínání jednotlivých prvků, dílců nebo celých sestav je možné do pracovní výšky maximálně 1,5 m. Pokud tuto činnost provádíme ze žebříku, tak pouze v případě, je-li to stanoveno technologickým postupem.
Materiály nepravidelných tvarů
Materiál nepravidelného tvaru (lomový kámen, speciální tvarovky apod.) se ukládá na hromadách do výšky maximálně 2 m.
Proti sesuvu sypkého materiálu se při větších výškách zajišťují okraje hromad pomocnými prvky (například stabilizačními konstrukcemi, stěnami a opěrami). Při ručním odběru nebo při odběru pomocí mechanické lopaty z těchto hromad, které jsou vyšší než 2 m a mají instalovány bočnice, platí pravidlo o tom, že místo odběru musí být upraveno tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny při odebírání nepřesáhla bezpečných 1,5 m.
Skladování sudů, rour a kulatiny
Sudy, barely a podobné nádoby se ukládají vždy v jedné vrstvě nastojato. Pokud bychom je chtěli ukládat naležato, musíme zajistit, aby byly jednotlivé vrstvy vzájemně stabilizovány.
Tekutý obsah musí být skladován v uzavřených nádobách tak, aby byl otvor pro vyprazdňování vždy nasměrován nahoru.
Pro uložení sudů se doporučuje použít proklady nebo speciální konstrukci zajišťující stabilitu.
Hašení vápna v sudech nebo v úzkých a hlubokých nádobách je zakázáno.
Roury, trubky, potrubí a kulatina musejí být při skladování zajištěny proti rozvalení. To znamená, že mají být vzájemně provázány. Svazují se například do skupin podle druhů, případně se vkládají mezi svislé opěry.
Všechny další skladované prvky, které by se také mohly posunout, sklopit, převrátit nebo kutálet, musejí být proti těmto pohybům zajištěny. Vhodné pro zajištění stability jsou například podložky, zarážky nebo klíny.
Manipulace se stavebním sklem
Přepravníky tabulového skla musejí být při odebírání skla zajištěny proti převržení a nežádoucímu pohybu. Plochy pro ruční manipulaci se sklem musejí být zpevněné a rovné. Pokud je tabule skla delší než 2 m, musejí být k jejímu nošení použity speciální přípravky. Je-li plocha skla větší než 3 m2, musejí přesun provádět nejméně tři pracovníci. Zakázáno je na venkovních prostranstvích ručně manipulovat s tabulovým sklem o ploše větší než 1 m2 při větru o rychlosti nad 8 m/s a teplotě nižší než –5 °C.
Při ukládání jednotlivých tabulí skla platí, že se tabule nesmějí stavět přímo na terén nebo na podlahu, ale musejí být vhodně podloženy a zajištěny proti překlopení. Tabulové sklo se ukládá vždy nastojato do rámů s měkkými podložkami. To platí i pro zbylé nevyužité sklo.
Skleněný odpad se ukládá do zvláštních přepravních beden.
Skladování nebezpečných látek
Všechny nebezpečné látky (barvy, lepidla, ředidla, kyseliny apod.) se vždy ukládají do obalů s označením druhu látky. Nebezpečné chemické látky a přípravky se skladují podle pokynů uvedených v bezpečnostních listech k těmto látkám.
Z důvodů zajištění stability mohou být plechovky (barvy, nátěrové hmoty, lepidla apod.) stavěny nejvýše do výšky 2 m. Současně musí být zajištěna jejich stabilita.
Na místech, kde jsou používány zásobníky, cisterny nebo jiné nádoby na uskladnění a případně rozehřívání živic, se musí dbát na to, aby do těchto nádob nevnikala voda. Pokud se tak stane, musí se voda před rozehříváním odstranit. Nádoby se živicí musejí být také zajištěny proti převrácení.
Zbytky hořlavin a materiálů použitých při lepení musejí být vždy uskladněny a následně likvidovány předem stanoveným způsobem, podle pracovního nebo technologického postupu. Co se týká azbestocementu odstraněného při rekonstrukcích, mohou s ním manipulovat pouze specializované firmy. Materiál se ukládá do speciálních uzavřených kontejnerů k tomu určených.
Tab. 1: Způsoby skladování volně loženého sypkého materiálu a manipulace s ním
Povinnosti zaměstnavatele
Zhotovitel musí skladovat stavební materiál tak, aby nevzniklo nebezpečí ohrožení osob, majetku a životního prostředí.
Zaměstnanci, kteří pracují v prostoru skladu, musejí být seznámeni s rozdělením skladovacích prostorů pro jednotlivé druhy materiálů a s podmínkami bezpečného provozu skladu.
Zaměstnavatel musí dodržet minimální výšku skladovacího prostoru 2,1 m.
Zaměstnanci na venkovní skládce sypkých materiálů se spodním odběrem se musejí zdržovat v bezpečné vzdálenosti od místa odběru. Navíc musí být skládka označena bezpečnostní značkou se zákazem vstupu nepovolaným osobám.
Je zakázáno pokoušet se zvedat břemena, která jsou zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá k podkladu. Za nevhodný způsob manipulace s nimi se považují pokusy o vytahování nebo odtrhování, zvlášť pokud nelze bezpečně zajistit sílu k tomu potřebnou nebo pokud není zařízení vybaveno pojistkou proti přetížení.
Otevřené nádrže musejí být proti pádu osob zajištěny zábradlím nebo ohrazením.
S odpadem na stavbě je potřeba nakládat v souladu s požadavky stanovenými zvláštními předpisy.
Ing. Kamil Barták, CSc.
Foto: archiv autora
Autor se zabývá kontrolou technické úrovně významných staveb a jejich realizací. Většinou se jedná o stavby v České republice, které jsou hrazeny z prostředků EU.
Literatura
1. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi.
2. Novotný, K.: Bezpečnost a ochrana zdraví při provádění zemních prací. Rožnov pod Radhoštěm: ROVS, 2009.
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.
