Špatný systém bezpečnosti práce

Vysoká úrazovost do značné míry souvisí se špatně nastaveným systémem bezpečnosti práce ve firmách, který nerespektuje reálné potřeby zaměstnanců ani výkon samotné práce. Ve stavebnictví jsou jedním z nejvíce ohrožujících faktorů nevhodné rukavice, mnohdy s karcinogenní příměsí.

V loňském roce se přihodilo zaměstnancům v Česku celkem 44 370 pracovních úrazů, což je za posledních pět let druhé nejvyšší číslo. Prvenství drží zpracovatelský průmysl, následuje stavebnictví a doprava, kde je zároveň i nejvíce smrtelných úrazů, jak vyplývá z nejnovějších statistik Státního úřadu inspekce práce.

Zaměstnanci nevědí, jak bezpečně manipulovat s těžkými břemeny

Nejvíce vážných úrazů se stalo ve zpracovatelském průmyslu, kde často dochází k traumatickému poranění končetin od strojů. Vysokou úrazovost lze přisoudit především vyššímu počtu pracujících a méně kvalifikovaným agenturním zaměstnancům. Mnoho z nich neumí dostatečně česky a jejich zaškolení je obtížnější. Důležité informace zaměstnancům i jejich šéfům schází také u rizikové manipulace s břemeny, kdy si lidé přirazí prsty nebo končetiny, případně způsobí úrazy zad či páteře. Z toho vyplývá, že zaměstnanci neumí a nevědí, jak bezpečně zvedat těžká břemena – výpadem, z podřepu nebo mrtvým tahem a že v žádném případě nesmí v zátěži přidávat rotaci páteře.

Za neschopenkami stojí špatně nastavený systém bezpečnosti práce

Na vysoké pracovní úrazovosti v Česku se podílí špatně nastavený systém bezpečnosti práce, o kterém ve firmách rozhodují tři složky – bezpečnostní pracovníci, nákupčí ochranných pracovních prostředků a management. Bezpečnostní pracovníci mají snahu přinášet nejefektivnější řešení, ale jsou omezeni nákupčími, pro které je hlavním kritériem cena. Vhodným řešením pro firmy jsou proto interní audity. Zde se lidé například dozvědí, že nejlevnější ochranné prostředky, třeba nepadnoucí bezpečnostní boty nebo špatné rukavice, ve výsledku vyjdou dráž, protože obsahují skryté náklady – nedostatečně chrání před úrazy, které posílají zaměstnance na neschopenky a tím ve firmách snižují produktivitu práce. V dalším ohledu zase nerespektují přirozené potřeby zaměstnanců, kteří se chtějí cítit při práci pohodlně a nezranit se, což zase podporuje fluktuaci.

Školení nenahradí zaučení od zkušeného mistra či vedoucího

Riziko úrazů ve firmách zvyšuje rovněž nedostatečné bezpečnostní proškolování zaměstnanců, například pokud jde o obsluhu strojů a rizika při práci s nimi. Zaměstnavatelé se mylně domnívají, že e-learning nebo obecné školení o BOZP nahradí kvalitní instruktáž od vedoucího či znalého zaměstnance ke konkrétnímu zařízení. Je třeba vzdělávat vedoucí a mistry, kteří musí umět vysvětlit, jak se strojem pracovat. Tito lidé by měli být rovněž schopni pracovníkům vysvětlit zásady správné manipulace s břemeny těžšími více než padesát kilogramů, respektive dvacet kilogramů u žen, a zajistit k tomu odpovídající technická a organizační opatření.

Situace ve stavebnictví

Stavebnictví v Česku patří dlouhodobě mezi nejrizikovější segmenty z hlediska pracovní úrazovosti i vzniku nemocí z povolání. V současné době ho lze zařadit přibližně na třetí místo žebříčku rizikových profesí. Stavebním firmám by se proto vyplatila revize stávajícího systému bezpečnosti práce, který sice formálně odpovídá předpisům, ale ve skutečnosti není plně funkční, protože zcela nereflektuje reálné podmínky na staveništi. Dílčí změnu lze demonstrovat na jednoduchém příkladu zdravotně závadných, ale přesto stále velmi oblíbených kožených rukavic. Dle testů totiž nezřídka obsahují karcinogenní a pro pokožku dráždivý šestimocný chrom.

Problém rukavic

Zatímco v jiných průmyslových segmentech je patrný odklon od kožených rukavic, ve stavebnictví jsou stále populární, a to navzdory rizikům, která s sebou přinášejí. Jejich největších neduhem je obsah šestimocnému chromu, což je karcinogenní látka limitovaná v rámci evropské normy EN 420 na 3,00 mg/kg a mj. figuruje na seznamu škodlivin SVHC (Substances of very High Concern) evropské směrnice REACH. Dle prováděných testů přitom kožené rukavice dostupné na našem trhu tuto hodnotu nezřídka překračují.

Dlouhodobé používání takových rukavic je přitom beze sporu škodlivé, asi podobně jako u cigaret s obsahem škodlivin v rámci norem. Šestimocný chrom může vyvolat zarudnutí, popraskání kůže, boláky nebo otoky. Pro dělníky s alergií může být rizikové i jeho stopové množství. Dle našeho odhadu firmy měsíčně spotřebují statisíce párů kožených rukavic. Šance na nadlimitní obsah chromu je tedy v takovém objemu vysoká.

Samotný problém přitom vzniká již na samotném počátku – firemní nákupčí často ani nevědí, co stavaři potřebují a sáhnou po nejlevnější variantě. Nízká cena ale často odpovídá slabé kvalitě a musí proto rukavice další pomůcky nakupovat mnohem častěji. O zdravotních rizicích a komfortu dělníka ani nemluvě. Například právě nejlevnější a při výrobě nejčastěji používaná štípenková kůže po prvním namočení ve vodě nebo propocení tvrdne a přestává být použitelná. Rukavice se také velice rychle prodřou a asi nejhůře ze všech ostatních sedí na rukou. Naproti tomu například máčené rukavice vydrží déle, voda jim neškodí a hlavně neobsahují rizikové látky. 

Co je bezpečnostní audit?

Praktický nástroj pro ověření aktuál­ního stavu BOZP ve firmách, jehož cílem je zefektivnit ochranu zaměstnanců, zlepšit prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání. Pomáhá detekovat prostor pro finanční úspory v oblasti osobních ochranných prostředků a pomůcek, například rukavic, přileb, obuvi atd.

Jak bezpečnostní audit probíhá v praxi a jak dlouho trvá?
Bezpečnostní konzultant projde s bezpečnostním technikem výrobní závod, analyzují rizika, prověřují stávající systém ochrany i požadavky samotných zaměstnanců. Audit trvá zhruba dvě hodiny.

Jak vypadá výstup z bezpečnostního auditu?
Výstupem bývá zápis, který obsahuje shrnutí stávajícího stavu a identifikaci problémů (pokud jsou) a doporučení řešení, která mají firmám přinést benefity v oblasti ochrany zdraví svých zaměstnanců i snížení finanční nákladovosti.

Lze uvést příklad z praxe?
Vezměme si znovu jako příklad rukavice – průmyslová firma chtěla zredukovat počet řezných poranění rukou. Bezpečnostní audit odhalil, že její zaměstnanci používají pro práci s plechy nevhodné rukavice (bavlněné bez odolnosti proti prořezu). Vyšlo také najevo, že pracovníci, v domnění, že budou lépe chráněni, na rukách nosili dvě vrstvy rukavic. Přesto však i nadále docházelo ke zraněním.

Po bezpečnostním auditu byly firmě doporučeny k testování rukavice ATG ze speciálních protiřezných vláken a s ¾ máčením v nitrilu pro dodatečnou mechanickou ochranu dlaně a kloubů ruky. Testy prokázaly adekvátní ochranu a daleko vyšší životnost rukavic. Výsledkem byla eliminace poranění spojených s prořezanými rukavicemi a navíc se díky technologickým pratformám ATG zlepšil i komfort při nošení rukavic.

Vedle toho došlo také k redukci nákladů za nákup rukavic (původní typ byl sice dvacetinásobně levnější než nové rukavice, ale extrémní „dvojitá spotřeba“ nakonec staré rukavice znatelně prodražila a „opticky“ dražší rukavice vyšly ve výsledku levněji).

Problémem přitom nemusí být rovnou samotná cena, ale i nevědomost. Řada firem například o existenci tenkých neprořezných rukavic určených do prostředí, kde se lze snadno říznout, ani neví. Rozdíl mezi obyčejnou a neprořeznou rukavicí je přitom jen mírně vyšší cena, která ale nemusí znamenat přímo úměrné vyšší náklady. Je totiž rozdíl, zda k prořezu dojde hned napoprvé, což rukavici okamžitě znehodnotí a vyvolá potřebu pořídit nové balení, nebo když se tak stane až po osmdesátém pokusu o průnik na jednom místě.

Zdroj: Ardon Safety

TEXT + FOTO: Ardon Safety

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 3/2018.